Ukrajinský dron proletěl 120 km za frontu a vyřadil radar Nebo-M za 2,1 miliardy Kč. Rusové ho rušili, ale marně

Dne 18. září 2026 se na kanálu STERNENKO objevil záznam operace, která v ukrajinských vojenských kruzích okamžitě rezonovala. Jednotka SIGNUM ve spolupráci s 1. samostatným centrem bezpilotních systémů, útvarem, který se sám označuje za formaci pro údery do hloubky, zasáhla jeden z nejcennějších ruských radarových komplexů typu Nebo-M. Cíl stál zhruba 120 kilometrů od linie bojového dotyku, tedy hluboko v prostoru, kde se Rusko dosud cítilo relativně bezpečně. Dva vzlety, ztráta videosignálu kvůli elektronickému boji, a přesto výsledek: radar poškozen, dva ruští vojáci zraněni. Minimálně dočasně vyřazen z provozu.

Co je Nebo-M a proč stojí za 2,1 miliardy korun

Nebo-M není obyčejná radarová anténa na podvozku. Jde o vícepásmový mobilní radarový komplex složený z velitelského stanoviště a až tří samostatných radarů, z nichž každý pracuje v jiném frekvenčním pásmu. Dohromady tvoří systém schopný sledovat až 200 vzdušných cílů současně. V kruhovém režimu má mít dosah kolem 600 kilometrů, v sektorovém režimu se v ruských údajích objevuje až 1 800 kilometrů. Podle analýzy NGA Tearline plní Nebo-M roli dálkového „hlídače oblohy“, poskytuje včasné varování před přilétajícími raketami, drony i letadly a pomáhá krýt klíčovou infrastrukturu včetně vojenských letišť.

Odhadovaná cena celého komplexu se ve veřejných zdrojích opakovaně pohybuje kolem 100 milionů dolarů, tedy přibližně 2,1 miliardy korun. Studie britského think-tanku RUSI uvádí, že Nebo-M vyrábějí konkrétní ruské podniky NNIIRT a NZ 70-letija Pobedy. Nejde o sériovou spotřební techniku. Sekundární odhady pracují s číslem zhruba tucet vyrobených systémů celkem; přesný inventář veřejně ověřen není, ale každá ztráta bolí.

Let poslepu: jak operátoři překonali ruské rušení

Klíčový moment celé operace nastal ve chvíli, kdy ruské prostředky elektronického boje začaly rušit přenos obrazu z dronu. Operátoři ztratili „kartinku“, živý videosignál, podle kterého běžně navigují a identifikují cíl. V tu chvíli měla mise skončit neúspěchem.

Neskončila. Posádka pokračovala podle palubní telemetrie a vlastních zkušeností. Konkrétní avionika ani typ dronu zveřejněny nebyly; bezpečně lze říct jen to, že šlo o bezpilotní prostředek schopný operovat v hloubce přesahující sto kilometrů. Pravděpodobně kombinace předem připravené trasy, GPS dat a znalosti terénu umožnila dovést stroj k cíli i bez živého obrazu. Dva vzlety, dva bojové lety, a radar Nebo-M byl poškozen.

Důležité upřesnění: veřejně doložené je poškození, nikoli prokázané úplné zničení celé soustavy. „Vyřazení“ v praxi znamená minimálně dočasné vyřazení z provozu. Velitel brigády Achilles u srovnatelného případu uvedl, že oprava poškozeného Nebo-M může trvat až půl roku. Půl roku bez dálkového radaru v konkrétním sektoru, to je půl roku senzorové mezery, kterou Rusko musí zaplnit jinak, nebo ji prostě strpět.

Není to ojedinělý zásah: Ukrajina loví Nebo-M systematicky

Akce SIGNUM nezasáhla vzduchoprázdno. Zapadá do série, která ukazuje na cílenou kampaň proti ruským radarům dlouhého dosahu:

• 15. září 2026 – pouhé tři dny před zveřejněním akce SIGNUM hlásil ArmijaInform zásah jiného Nebo-M u Millerova, tentokrát ve vzdálenosti 175 kilometrů od linie bojového dotyku.
• Červenec 2025 – ukrajinský generální štáb oznámil zásah Nebo-M v Bělgorodské oblasti s „kritickým dopadem na funkčnost“ a vedlejším oslabením sousední stanice 5N66M Big Bird.
• Rok 2022 – první potvrzené zásahy radarů této kategorie, tehdy ještě jinými prostředky.

Vzorec je zřejmý. Ukrajina identifikovala Nebo-M jako vysoce hodnotný cíl a opakovaně na něj míří. Každý úspěšný zásah zmenšuje ruské radarové pokrytí v daném sektoru a usnadňuje průnik dalších ukrajinských prostředků, ať už dronů, nebo dalekodosahových raket.

Co to znamená pro Rusko, a pro český kontext

Pro ruské velení je kombinace ceny, výrobní složitosti a opakovaných ztrát nepříjemná rovnice. Nebo-M nelze rychle nahradit. Každý poškozený kus znamená měsíce oprav nebo přesun jiného systému z jiného sektoru, čímž vzniká díra jinde. A hlavně: hloubka 120 kilometrů za frontou už zjevně neposkytuje automatickou ochranu. Rusko bude muset přehodnotit rozmístění svých nejcennějších senzorů, častěji je přesouvat, rozptylovat, krýt silnějším elektronickým bojem i protivzdušnou obranou. To vše stojí čas, peníze a kapacity.

Zajímavý je i český rozměr. Přímá vazba na tuto konkrétní operaci ve veřejných zdrojích neexistuje, ale Ministerstvo obrany ČR potvrzuje česko-ukrajinskou průmyslovou spolupráci při výrobě dronů. Kolínská firma U&C, jeden z největších evropských producentů bezpilotních prostředků, výslovně zmiňuje odolnost svých armádních systémů proti prostředkům elektronického boje, tedy přesně tu schopnost, která v akci SIGNUM rozhodla. Česká armáda navíc pořizuje pasivní sledovací systém PLESS od pardubické ERA, posilující schopnosti elektronického boje. Válka na Ukrajině tak přímo formuje i tuzemský obranný průmysl.

Selhání ruského rušení neznamená konec elektronické války

Bylo by přehnané tvrdit, že ruský elektronický boj přestal fungovat. Nepřestal. V tomto konkrétním případě ale nedokázal zabránit zásahu. Rušení probíhalo, to potvrzuje i samotný zdroj operace. Jenže připravená posádka s vhodně zvoleným profilem letu a schopností navigovat bez obrazu prostě prošla. A to je pro Rusko možná znepokojivější než samotná ztráta radaru: znamená to, že ani kombinace hloubky týlu a aktivního elektronického boje už nezaručuje bezpečí pro vysoce hodnotné cíle.

Radar za 2,1 miliardy korun stál 120 kilometrů za frontou, chráněn rušením, a stejně dostal zásah od dronu, jehož operátoři letěli poslední kilometry poslepu. Příště bude muset stát ještě dál. Nebo se lépe schovat. Nebo obojí.