Britský Ajax se svým 40mm kanónem deklasuje ruský průzkumný BRM-3K Rys. Prorazí 140 mm pancíře na 1 500 metrů

Když britské ministerstvo obrany 6. listopadu 2025 oficiálně vyhlásilo počáteční operační způsobilost vozidla Ajax, uzavřelo tím jednu z nejproblematičtějších kapitol britského zbrojení, a zároveň otevřelo jinou. Na papíře i na střelnici totiž vznikl průzkumný stroj, který svou palebnou silou, digitální architekturou a úrovní ochrany výrazně převyšuje to, co má pro stejnou roli k dispozici ruská armáda. Konkrétně průzkumné bojové vozidlo BRM-3K Rys, postavené na platformě BMP-3, deklasuje Ajax především tam, kde rozhoduje energie střely a schopnost zapojit se do moderního síťového boje. Slovo „deklasuje“ ovšem vyžaduje upřesnění: platí hlavně pro přímé srovnání palebné síly a digitální integrace, nikoli jako absolutní verdikt pro každý terén a každý scénář.

Kanón, který mění pravidla průzkumu

Srdcem palebné převahy Ajaxu je franco-britský systém CT40 od CTA International, společného podniku BAE Systems a KNDS France. Používá teleskopickou munici ráže 40 milimetrů, což je koncept, v němž je střela zcela zapuštěna uvnitř nábojnice. Výsledkem je kompaktnější zásobování a vyšší kadence, až 200 ran za minutu.

Klíčový údaj stojí na tvrdých datech. Výrobce munice KNDS uvádí u podkaliberní střely APFSDS-T úsťovou rychlost přes 1 500 metrů za sekundu, maximální operační dosah přes 2,5 kilometru a penetraci 140 milimetrů válcovaného homogenního pancíře (RHA) na 1 500 metrů, a to při sklonu dopadu 60 stupňů, tedy v náročnějším úhlu, než je kolmý zásah. Nejde o marketingový odhad, ale o katalogový parametr výrobce munice.

Proti tomu stojí ruský automatický kanón 2A72 ráže 30 milimetrů, kterým je vyzbrojen BRM-3K Rys. Jeho úsťová rychlost dosahuje 960 až 970 metrů za sekundu, s podkaliberní municí APDS pak přibližně 1 120 metrů za sekundu. Účinný dostřel proti obrněným cílům se pohybuje kolem 1,5 kilometru a přesnost je podle dostupných zdrojů nižší než u příbuzného kanónu 2A42, protože hlavňový pohyb při zpětném rázu zhoršuje rozptyl. Praktický závěr je jednoznačný: CT40 dává Ajaxu delší a tvrdší protipancéřové okno, zatímco 2A72 je spíš zbraň na lehké obrněnce a živou sílu.

Víc než kanón na pásech

Skutečný rozdíl mezi oběma vozidly ale neleží jen v ráži. Britové z průzkumníka udělali digitální uzel celého bojového řetězce, tedy to, čemu se v NATO říká koncept průzkumného úderu. Ajax podle výrobce General Dynamics disponuje otevřenou elektronickou architekturou, senzorovou fúzí a schopností sdílet data v reálném čase. Posádka pracuje v režimu „lovec a střelec“: velitel hledá další cíl, zatímco střelec ničí ten aktuální. Platforma má za sebou přes 150 000 kilometrů zkoušek a 30 000 ostrých výstřelů.

BRM-3K Rys je podle amerického Worldwide Equipment Guide vybaven senzory 1PN71 a 1PN61, radarem Kredo-1 (v NATO označení TALL MIKE), počítačem 1V520 a navigací TNA-4-6. Zásobu tvoří 600 nábojů pro kanón 2A72 a spřažený kulomet ráže 7,62 milimetru. Je to solidní průzkumné vozidlo, ale koncepčně patří do sovětské školy, kde průzkumník má „najít a nahlásit“, ne aktivně řídit palbu celé formace.

Britská armáda přitom buduje širší digitální síť. Systém Asgard, testovaný v Estonsku v rámci předsunutých sil NATO, má zkrátit cyklus od zjištění cíle po zásah z hodin na minuty. Ajax v tomto řetězci funguje jako oko i ruka zároveň: najde, sleduje, předá souřadnice dělostřelectvu, a pokud je to nutné, sám zasáhne.

Kde Rys Ajaxu stále uniká

Férové srovnání vyžaduje přiznat, kde ruské vozidlo drží výhodu. Ajax váží přibližně 42 tun; nárůst z původních 28 tun byl ostatně jedním ze zdrojů problémů celého programu. Motor o výkonu 800 koňských sil (597 kW) mu sice dává rychlost až 70 kilometrů v hodině, ale na měkkém, bažinatém terénu nebo při překonávání vodních překážek je jeho hmotnost limitující.

BRM-3K Rys váží kolem 19,6 tuny a je obojživelný. V prostředí s častými řekami, slabými mosty a omezenou logistikou, tedy přesně tam, kde se válčí na Ukrajině, může být praktičtější. Menší logistická stopa znamená snazší zásobování, rychlejší přesuny a nižší nároky na infrastrukturu.

Srovnání s dalšími západními platformami pomáhá zasadit Ajax do kontextu:

• Německá Puma – těžké bojové vozidlo pěchoty o hmotnosti až 43 tun s 30mm kanónem MK30-2/ABM a kapacitou 3+6. Puma vozí pěší družstvo, Ajax nikoli; Ajax sází na silnější kanón a průzkumnou roli.
• Francouzský AMX-10RC – starší kolový průzkumně-palebný koncept zcela jiné generace, bez srovnatelné digitální integrace.

Ajax tak není univerzální odpovědí na každou situaci, ale tam, kde se očekává boj vyšší intenzity proti obrněným cílům, má nad Rysem jednoznačný náskok.

Program, který málem pohřbil vlastní úspěch

Příběh Ajaxu nelze vyprávět bez jeho temné kapitoly. Program provázely roky problémů s hlukem a vibracemi, které vedly k bezpečnostním omezením pro posádky, červenému hodnocení a kompletnímu resetu. Oficiální Sheldonova zpráva o poučení identifikovala systémové příčiny: přibližně 1 200 požadavků naroubovaných na existující podvozek, komplikovaný kontrakt, vysokou personální fluktuaci a takzvaný „optimistický předsudek“, chronický sklon podceňovat rizika.

Ani vyhlášení počáteční operační způsobilosti v listopadu 2025 neznamenalo konec potíží. Po cvičení Titan Storm v dubnu 2026 britský ministr obrany potvrdil návrat části vozidel do řízeného provozu, ale přiznal, že 23 konkrétních kusů bude řešeno odděleně a že uživatelská zkušenost vojáků „nebyla dost dobrá“. Plná operační způsobilost celé flotily 589 vozidel je plánována až mezi říjnem 2028 a zářím 2029.

Právě proto je důležité rozlišovat mezi tím, co Ajax umí na papíře a na střelnici, a tím, kde se nachází jako program. Technické parametry jsou tvrdá data. Cesta k rutinnímu nasazení v plném rozsahu je ale stále otevřená.

Proč to zajímá i střední Evropu

Britské předsunuté síly v Estonsku jsou součástí obrany východního křídla NATO, tedy i prostoru, na jehož stabilitě závisí bezpečnost České republiky. Jakmile budou Ajaxe plně propojeny s digitálním cílovým řetězcem a dělostřelectvem, vzroste schopnost britských jednotek odhalit a zasáhnout ruskou techniku dřív, než se dostane na dostřel.

Zajímavá je i otázka protidronové obrany. KNDS u systému CT40 přímo uvádí schopnost ničit bezpilotní prostředky programovatelnou tříštivou municí A3B s časovaným roznětem. Katalogově je systém na tuto roli připraven; zda ji britská armáda už rutinně zavedla do služby na Ajaxu, veřejné zdroje zatím nepotvrzují.

Pro českou armádu není Ajax v tuto chvíli akviziční kandidát. Britské ministerstvo obrany ale po vyhlášení operační způsobilosti uvedlo, že s několika spojenci NATO probíhají rozhovory o exportních variantách. Ajax je tak spíš otázkou alianční interoperability než přímého nákupu.

V přímém technickém srovnání má Ajax nad BRM-3K Rys navrch ve všem, co definuje moderní průzkumný boj: v palebné síle, digitální integraci i přežitelnosti posádky. Rys si drží trumfy v mobilitě a nenáročnosti. Na skutečném bojišti ale nerozhoduje izolovaný duel dvou vozidel, nýbrž celý systém: drony, dělostřelectvo, elektronický boj a logistika. Ajax je stavěný přesně pro tento systémový přístup. Otázkou zůstává, zda ho Britové dokážou dotáhnout do plné služby dřív, než se změní pravidla hry.