Francouzské Rafaly nacvičují v Polsku trik, který má Rusku znemožnit zničení letectva NATO. K přežití je nezbytný

Válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, přinesla jedno brutálně jednoduché poučení: nejnebezpečnější okamžik pro bojový letoun nenastává ve vzduchu, ale na zemi. Stojící stroj na známém letišti vedle hangáru plného munice a cisterny s palivem je sen každého raketového důstojníka. Francouzské letectvo proto v Polsku testuje koncept, který má tento sen rozbít, a který NATO považuje za klíčový pro přežití svého letectva v příštím konfliktu.

Co přesně Francie v Polsku cvičí

Podle oficiálního přehledu operací francouzského ministerstva obrany se v týdnu od 10. do 17. září 2026 uskutečnilo cvičení označované jako FRA-ACE. Zkratka znamená francouzskou verzi aliančního konceptu Agile Combat Employment, tedy pružného bojového nasazení. V praxi to vypadá tak, že trojice letounů Dassault Rafale spolu s minimálním počtem techniků, zásobami paliva, municí a komunikačním vybavením opustí domovskou základnu a rozptýlí se na více stanovišť. Žádné velké hangáry, žádná centralizovaná logistika. Jen malý, soběstačný balíček schopný během několika hodin přejít z výcviku do ostré bojové mise.

Přesnou lokalitu ani konkrétní letiště armáda nezveřejnila, a má k tomu dobrý důvod. Celý smysl cvičení spočívá v tom, aby protivník nevěděl, kde přesně letouny jsou.

Proč nestačí bránit letiště raketami

Na první pohled se nabízí jednoduchá odpověď: postavte kolem základny systémy Patriot a problém je vyřešený. Jenže Ukrajina ukázala, že to tak nefunguje. Studie publikovaná na platformě NATO Lessons Learned popisuje taktiku, kterou Rusko zdokonalilo do znepokojivé účinnosti: nejprve vyšle roje levných dronů v ceně desítek tisíc dolarů za kus, které donutí protivzdušnou obranu střílet interceptory za stovky tisíc až miliony dolarů. Zároveň drony odhalují pozice radarů a odpalovacích zařízení. Pak přijde druhá vlna, balistické nebo řízené střely mířící přesně na odhalené cíle.

Ekonomika takové obrany je neudržitelná. A i kdyby obránce měl neomezený rozpočet, stačí jeden průnik, jeden zásah ranveje, skladu munice nebo velitelského stanoviště, a celá letka je na zemi. Nikoli zničená, ale vyřazená z boje, což je z operačního hlediska totéž.

Rozptýlení tento problém řeší z opačného konce. Útočník sice může zasáhnout jedno stanoviště, ale nezíská tím hlavní výhru v podobě desítek letounů, tisíců tun paliva a celého velitelského řetězce. Musí hledat a ničit více bodů najednou, což dramaticky zvyšuje nároky na průzkum, munici i koordinaci útoku.

Polsko jako ideální polygon, a reálný cíl

Cvičení se neodehrává v Polsku náhodou. V září 2025 pronikly ruské drony do polského vzdušného prostoru; polská vláda incident potvrdila a uvedla, že do reakce se zapojily polské i spojenecké letouny včetně nizozemských F-35. NATO následně spustilo operaci Eastern Sentry a posílilo východní křídlo.

Z hlediska dosahu ruských zbraní je Polsko v nepříjemné pozici. Systém Iskander, rozmístěný mimo jiné v Kaliningradské oblasti, má podle databáze CSIS Missile Threat dolet 400 až 500 km, což znamená, že severovýchodní Polsko leží v jeho dosahu. Řízené střely Ch-101, odpalované z bombardérů, mají dolet 2 500 až 2 800 km, čímž pokrývají celé polské území i značnou část západní Evropy.

Francie a Polsko navíc v dubnu 2026 podepsaly společné prohlášení o posílení obrany a odstrašení na východním křídle NATO. Francouzská přítomnost v Polsku tedy není jednorázová epizoda, ale součást dlouhodobého strategického partnerství.

Rafale: letoun stavěný i pro provizorní podmínky

Dassault Rafale má pro rozptýlené operace několik vlastností, které nejsou na první pohled zřejmé. Podle oficiálních specifikací výrobce dosahuje maximální rychlosti Mach 1,8 (přibližně 2 200 km/h) a operačního dostupu 15 240 m. Klíčové jsou ale jiné parametry: přibližovací rychlost pod 222 km/h (120 uzlů) a dojezd po přistání pouhých 450 m bez brzdícího padáku. Rafale byl od počátku navržen pro provoz z letadlové lodi i pozemní základny, což znamená, že zvládne kratší a méně dokonalé dráhy než typický víceúčelový letoun čtvrté generace.

Pro srovnání: americké letectvo paralelně cvičí totéž s F-35A Lightning II. Podle oficiálních materiálů USAF malé víceúčelové týmy zvládají na předsunutých stanovištích přijmout letoun, dotankovat ho, přezbrojit a znovu vypustit bez zázemí domovské základny. Filozofie je stejná, liší se jen velikost logistické stopy: Francie sází na extrémně lehké balíčky s několikadenními odskoky, Američané budují širší síť více lokalit s robustnějším zázemím.

Co to znamená pro Česko a budoucí F-35

České vzdušné síly nejsou od tohoto konceptu daleko. Armáda ČR na svém webu výslovně uvádí, že rozptýlené operace zvyšují přežití současných i budoucích prostředků včetně pořizovaných F-35. Už v roce 2025 se vrtulníky a další technika přesouvaly na záložní letiště a silniční úseky v rámci operační přípravy. Cvičení Ramstein Flag 2026, kterého se AČR účastnila, řadilo koncept ACE mezi klíčové prvky alianční přípravy.

Velitel vzdušných sil NATO generál James Hecker při návštěvě České republiky přímo spojil budoucí provoz českých F-35 se sítí základen schopných zapojení do rozptýlených operací. Jinými slovy: nestačí koupit nejmodernější letoun páté generace. Je třeba mít kam ho schovat.

NATO dnes otevřeně plánuje s předpokladem, že jeho základny na východním křídle mohou být v prvních hodinách konfliktu zasaženy. Francouzské Rafaly v Polsku necvičí efektní manévr pro kamery, ale návyk, na kterém může záviset, zda alianční letectvo vůbec vzlétne.