Video: Ukrajinské drony nachytaly dva ruské Grady u Hulajpole. Jeden střílel za jízdy, druhý ujížděl po silnici

Záběry zveřejnil 17. září 2026 na Facebooku 7. sbor rychlé reakce ukrajinských výsadkových vojsk. Na videu je vidět dvojice ruských Gradů na hulajpolském směru, jeden pálí rakety prakticky bez zastavení, druhý se pohybuje po asfaltu směrem k Hulajpoli. Oba končí v ohni. Nejde přitom o statické cíle odstavené v křoví, ale o techniku zachycenou přímo při nasazení a přesunu na logistické trase Hulajpole–Pology. A právě to dělá z celé události víc než jen dvě čárky v tabulce ztrát.

Co je BM-21 Grad a proč na něm záleží

BM-21 Grad je sovětský 122mm vícenásobný raketomet osazený čtyřiceti odpalovacími trubicemi na nákladním podvozku. Pálí neřízené rakety s kadencí zhruba půl sekundy na kus, celou salvu dokáže vysypat za dvacet sekund. Základní dostřel činí přibližně dvacet kilometrů, s novějšími typy munice i víc. Nejde o přesnou zbraň. Grad je nástroj plošné palby: zasype prostor o rozloze několika hektarů a ničí živou sílu, lehkou techniku i opevnění v celé ploše. Právě proto ho ruská armáda nasazuje na aktivních úsecích fronty jako rychlý prostředek k zahlcení ukrajinských pozic.

Československý RM-70 vychází ze stejné gradovské rodiny, čtyřicet hlavní, nepřímá plošná palba, salvový princip. Česko podle oficiální komunikace ministerstva zahraničí dodalo Ukrajině desítky vícenásobných raketometů včetně právě RM-70 Vampire.

„Pracoval téměř z kol“ – co to vlastně znamená

Ukrajinské zdroje u prvního Gradu použily formulaci, že „pracoval téměř z kol“. Titulková zkratka „střílel za jízdy“ je výstižná, ale realita je o něco složitější. Standardní postup vypadá tak, že raketomet zajede na předem vytipovanou palebnou pozici, posádka rozloží opěrné patky, provede zaměření a teprve pak odpálí salvu. Celý cyklus trvá minuty, a právě ty minuty jsou dnes na frontě smrtelně nebezpečné.

Palba „téměř z kol“ proto nejspíš znamená, že posádka maximálně zkrátila přípravu: zastavila, odpálila rakety bez plného rozvinutí a okamžitě se pokusila zmizet. Přesnost takové palby je mizerná i na poměry Gradu, který je nepřesný už za ideálních podmínek. Podle odborné studie GICHD činí pravděpodobná odchylka při střelbě na dvacet kilometrů zhruba 160 metrů stranově a 300 metrů do dálky, a každá odpálená raketa navíc rozkmitá vozidlo, takže pozdější kusy letí ještě méně přesně. Když k tomu přidáte pohyb nebo nedokončené zaměření, výsledek je spíš kobercový zásyp než cílená palba. Posádka to ale zjevně přijala jako přijatelnou cenu za to, že nestojí na místě jako terč.

Druhý Grad na silnici

Druhý raketomet zachytily drony přímo na silnici mezi Hulajpolí a Pology. Pohyboval se směrem k městu. Jestli ujížděl po odhalení, nebo teprve mířil na palebnou pozici, veřejné zdroje nerozlišují. Jisté je, že se přesouval po trase, kterou 7. sbor označuje za logistickou tepnu, hlavní arterii, po které Rusové dovážejí personál a přesouvají techniku do sektoru.

Pro těžký raketomet na kolovém podvozku je kvalitní asfaltka stále nejrychlejší varianta přesunu. Alternativní objížďky po polních cestách by byly pomalejší a při současné dronové transparentnosti ne nutně bezpečnější. Rusové tedy volí rychlost, a riskují. V tomto případě prohráli.

Proč je zásah patnáct kilometrů za frontou důležitější než samotné dva kusy

Dva zničené Grady znamenají osmdesát odpalovacích trubic méně, dvě vyřazené posádky a okamžitý výpadek části plošné palby na aktivním úseku fronty. ISW k 15. září 2026 uvádí, že ruské síly na hulajpolském směru dál útočily, ale nepostoupily. Ubývání vegetace navíc zvětšuje prostor, v němž jsou cíle viditelné, a zasažitelné.

Podstatnější než samotná bilance je ale místo zásahu. Patnáct kilometrů od linie kontaktu, to je vzdálenost, kde by se posádka raketometu měla cítit v relativním bezpečí. Jenže ukrajinské dronové schopnosti se za čtyři roky války proměnily k nepoznání:

• Na jaře 2022 šlo hlavně o průzkum přes komerční drony typu Mavic.
• Od roku 2023 nastoupily FPV drony s přímým úderným účinkem.
• V letech 2024–2026 přibyly odolnější datové spoje, semiautonomní navedení na pohyblivé cíle a koordinační centra sdílející data mezi operátory a analytiky.

Samotný 7. sbor v srpnu 2026 oznámil, že testuje vlastní autonomní LTE síť pro drony, odolnější proti rušení a s delším dosahem. Podle dat americké vojenské rozvědky NGIC, která cituje studie AUSA, zasáhly kinetické drony ve válce na Ukrajině více vozidel než jakýkoli jiný identifikovaný zbraňový systém. Zásah jedoucího Gradu tak není kuriozita. Je to systémový výsledek.

Co to říká o stavu bojiště u Hulajpole

Hulajpolský směr není hlavní osou celé války, ale je to aktivní a takticky významný úsek záporožské fronty. Rusové tam v předchozích měsících dosáhli pomalých, ale měřitelných zisků. Směr souvisí se širším cílem udržet tlak v jižní ose a zlepšit palebné pozice vůči Záporoží. Právě proto tam Rusové potřebují přesouvat techniku, a právě proto je každý zásah na logistické trase tak bolestivý.

Když posádka Gradu volí palbu bez plného rozvinutí, nevypovídá to o panice, ale o tvrdé kalkulaci. Prioritou je přežít a rychle zmizet. Jenže video ukazuje, že ani to nestačilo. Na hulajpolském směru už není bezpečný ani krátký výjezd raketometu na odpaliště, ani samotný přesun po asfaltu v týlu. Silnice, která měla být zásobovací tepnou, se mění v past.