Ukrajinský generální štáb hlásí k 19. září 2026 celkem 1 516 430 osobních ztrát ruské armády. Jen za první tři zářijové týdny přibývalo v průměru 1 488 vojáků denně, o deset procent víc než v srpnu.
Čtyři roky a téměř sedm měsíců od začátku plnohodnotné invaze se kumulativní bilance ruských ztrát posouvá každý den na nové historické maximum. Nejde přitom jen o mechanický součet, který logicky roste s každým dalším dnem bojů. Roste i tempo. Náš výpočet z oficiálních dat ukrajinského ministerstva obrany ukazuje, že mezi 1. a 19. zářím přibylo 26 790 osobních ztrát, tedy zhruba 1 488 denně. V srpnu to bylo 42 020 za celý měsíc, tedy asi 1 355 denně. Opotřebovací válka nejen pokračuje, ale zrychluje se.
Co přesně ta čísla znamenají
Číslo 1 516 430 neznamená milion a půl padlých. V ukrajinské metodice jde o kumulativní osobní ztráty, zabité a zraněné dohromady, od 24. února 2022. Jen v roce 2026 generální štáb k 15. září napočítal přes 301 000 ruských personálních ztrát, přičemž samotné letní měsíce červen až srpen přinesly 124 170.
Denní přírůstek za 18. září činil 1 520 osob. To je číslo, které si zaslouží zasazení: britský zástupce při OBSE s odkazem na zpravodajskou službu GCHQ hovořil v září 2026 o téměř 500 000 zabitých ruských vojáků. Nezávislý projekt Mediazona s BBC, který ztráty ověřuje jménem po jménu, měl k 10. září potvrzených 248 844 mrtvých a sám zdůrazňuje, že jde o spodní hranici. Americký think-tank CSIS odhadoval k červnu 2026 asi 1,4 milionu ruských bojových ztrát celkem. Ukrajinská čísla tedy nejsou ve vzduchoprázdnu; směr sedí, liší se šíře kategorie.
Tanky ze skladů, děla pod dronovým tlakem
K 19. září bilance uvádí 12 352 zničených tanků a 50 011 dělostřeleckých systémů. Za posledních čtyřiadvacet hodin přibyl jeden tank a 73 dělostřeleckých systémů. Právě ta asymetrie, jeden tank versus desítky děl, vypovídá o proměně bojiště.
Rusko takové tankové ztráty dlouhodobě nekryje novou výrobou. Podle studie švédského SCEEUS potřebuje Moskva k doplňování zhruba 1 200 tanků ročně, ale nových vyrábí nanejvýš kolem 300. Zbytek pochází z modernizací a reaktivací starších sovětských strojů vytahovaných ze skladů. Britský RUSI potvrzuje totéž: velká část „nově dodaných“ tanků jsou ve skutečnosti opravené kusy z éry studené války. A sovětské zásoby se po čtyřech letech války blíží dnu.
U dělostřelectva je dynamika jiná. Ukrajina pro rok 2026 otevřeně popsala strategii kombinující drony, údery do logistiky v operační hloubce a munici s delším dosahem. Ministerstvo obrany v Kyjevě tvrdí, že od začátku roku drony zasáhly přes 800 000 nepřátelských cílů. Plánovaná výroba na rok 2026 překračuje 7 milionů dronů. Dělostřelectvo je z podstaty zranitelné vůči průzkumu, protibaterijnímu lovu i přerušení zásobování, a přesně na to ukrajinská strana cílí.
Nahradí Moskva to, co ztrácí?
Ukrajinská rozvědka v září zveřejnila data, která ukazují rostoucí nerovnováhu: v lednu až červenci 2026 Rusko ztratilo přibližně 240 000 lidí, ale pod kontrakt naverbovalo jen 232 000. Poprvé v průběhu války ztráty převýšily nábor. Prezidentská kancelář v Kyjevě navíc uvedla, že ruský generální štáb má připravený scénář dodatečné mobilizace až 600 000 lidí do konce příštího roku. Samo o sobě to potvrzuje dvě věci najednou: Moskva počítá s pokračováním války a současně ví, že dosavadní tempo doplňování nestačí.
Průmyslově je situace podobná. Nová výroba pokrývá zlomek ztrát, zbytek jde z oprav a skladů. Výroční hrozbová zpráva americké zpravodajské komunity ODNI konstatuje, že Moskva stále věří v tlak na bojišti, ale zároveň varuje před rostoucím rizikem eskalace mezi Ruskem a NATO, právě proto, že se válka protahuje a Kreml hledá způsoby, jak si udržet iniciativu.
Co to znamená pro Česko a Evropu
NATO označuje ruskou válku proti Ukrajině za nejvážnější hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost za celá desetiletí a dál posiluje východní křídlo. Krátkodobě Rusko pálí obrovské množství bojové síly na Ukrajině, což omezuje jeho konvenční kapacity jinde. Ale hybridní hrozby, sabotáže, kyberútoky, raketové a dronové provokace, zůstávají reálné bez ohledu na počet zničených tanků.
Česká republika se na opotřebování ruské armády podílí přímo. Vláda od roku 2022 dodala Ukrajině 390 kusů techniky a desítky tisíc velkorážových nábojů. Česká muniční iniciativa, která počítala s půl milionem dělostřeleckých granátů už v roce 2024, běží dál. Přesný „český podíl“ na ruských ztrátách nelze férově vyčíslit, ale každý granát vystřelený z děla zásobeného českou municí je součástí té bilance, která každý den roste.
Válka bez rychlého konce, ale s rostoucí cenou
Analýza CSIS z léta 2026 spojuje vysoké ruské ztráty s mimořádně pomalým postupem, v některých směrech jen desítky metrů denně. Na jaře 2026 Rusko místy dokonce čistě ztrácelo území. Přesto rychlý kolaps ruské armády tato data nepotvrzují. Moskva je stále schopná proměňovat peníze, nábor a skladové zásoby ve frontovou masu. Jen za horší cenu a nižší kvalitu.
Právě v tom spočívá paradox opotřebovací války: čísla 1 516 430 osobních ztrát, 12 352 tanků a 50 011 dělostřeleckých systémů jsou současně známkou ruské ochoty platit i důkazem, jak vysoká ta cena už je. A každý den se zvyšuje.