Francouzské Rafale a jihokorejské F-35A ukázaly, jak může vypadat koalice budoucnosti v Indo-Pacifiku

Tři dny společných taktických letů, rozdělení na útočící a bránící stranu, vzájemné tankování ve výšce sedmi tisíc metrů a pietní přelet nad hřbitovem OSN v Pusanu. To vše proběhlo mezi 15. a 17. zářím 2026 v rámci sedmé mise PÉGASE, kterou francouzské letectvo vysílá do Indo-Pacifiku jako důkaz, že evropská mocnost umí operovat tisíce kilometrů od domova a fungovat vedle partnerů, se kterými běžně nesdílí hangár. Nejde o novou formální alianci na papíře. Jde o něco praktičtějšího, o model koalice, kterou lze rychle složit z technicky kompatibilních, ale geograficky vzdálených partnerů.

Co přesně se v Čchongdžu odehrálo

Francouzská ambasáda v Soulu označila korejskou zastávku za „premiéru“ hned ve dvou ohledech: poprvé se Rafale dostaly do přímé taktické interakce s jihokorejskými F-35A a poprvé francouzské stíhačky tankovaly na palubě korejského tankeru KC-330 Cygnus. Cvičení organizovalo jihokorejské letectvo ROKAF společně s francouzskými vzdušnými a vesmírnými silami (FASF) a zahrnovalo společné taktické lety s rozdělením na obránce a útočníky. Podle agentury Yonhap se na korejské straně zapojily stíhačky F-35A, na francouzské čtveřice Rafale F4 doprovázená třemi tankery A330 MRTT a dvěma transportními letouny A400M Atlas.

Symbolický přelet trojice F-35A a dvou Rafale nad hřbitovem OSN v Pusanu nebyl jen protokolární gesto. Francie a Korea si letos připomínají sto čtyřicet let diplomatických vztahů a pětasedmdesát let od hlavních bojů francouzského praporu v korejské válce. Historická bojová solidarita tak dostala aktuální operační obsah.

Tankování za letu: proč deset minut kontaktu znamená víc než tisíc slov

Technicky nejzajímavější částí cvičení bylo vzájemné doplňování paliva. Obě země provozují tankery postavené na platformě Airbus A330 MRTT, které zvládají oba hlavní způsoby tankování, pevným výložníkem (boom) i hadicí s košem (hose-and-drogue). Háček je v tom, že každá stíhačka přijímá palivo jinak:

• F-35A tankuje přes boom, tedy pevný výložník naváděný operátorem tankeru.
• Rafale tankuje přes hadici s košem, pilot stíhačky sám najíždí sondou do vlajícího koše.

Proto v Čchongdžu francouzský MRTT tankoval korejský F-35A svým boomem a korejský KC-330 Cygnus doplnil palivo dvěma francouzským Rafale přes hadici. Detailní reportáž Yonhap z paluby francouzského tankeru popisuje, že samotný kontakt s F-35A při rychlosti kolem 500 km/h a ve výšce 7 000 metrů trval přes deset minut, kvůli přesnému navedení a turbulencím ve výšce. Zní to jako rutina, ale právě tady se rodí reálná koaliční schopnost. Pokud jihokorejský pilot ví, že může natankovat z francouzského stroje, a naopak, dramaticky se rozšiřuje operační rádius obou stran v případném společném nasazení.

Generál Sabéné, velitel francouzského kontingentu, to pro Yonhap shrnul přímo: pokud by se obě země někdy ocitly bok po boku v konfliktu, předem vyzkoušené postupy a vzájemná znalost by výrazně zvýšily efektivitu. Zatím jde o ověřenou možnost, ne o automatickou záruku rutinní válečné podpory. Ale precedent existuje.

Dvě stíhačky, dvě filozofie boje

Rafale F4 a F-35A Lightning II reprezentují odlišné generace i přístupy k leteckému boji, přesto se v Čchongdžu doplňovaly překvapivě hladce.

Rafale je víceúčelový stroj, zvládá vzdušný boj, úder na pozemní cíle, průzkum i jaderné odstrašení. Disponuje datovým spojem Link 16 a Dassault zdůrazňuje jeho opakovaně prověřenou interoperabilitu v mnohonárodních operacích od Afghánistánu po Libyi. F-35A je naproti tomu postaven jako síťový uzel: jeho senzory sbírají, zpracovávají a distribuují data způsobem, který z něj dělá násobič síly pro celou formaci.

Důležitá poznámka: veřejně dostupné zdroje potvrzují, že v Čchongdžu proběhla procedurální a taktická interoperabilita, tedy společné lety, tankování a výměna zkušeností. Zda došlo i k hlubšímu sdílení fúzovaných senzorových dat mezi oběma platformami, není doloženo. Link 16 obě stroje spojit umí, ale plná transparentnost senzorového obrazu mezi francouzským a americkým systémem zůstává citlivou otázkou i v rámci NATO.

Proč Francie létá do Indo-Pacifiku, a proč to není odklon od Evropy

Mise PÉGASE 26 probíhá od 8. září do 15. října 2026 a vede přes Arktidu do Indo-Pacifiku a dál na Blízký východ. Francie se přitom neprezentuje jako „vzdálený návštěvník“ regionu. Její indo-pacifická strategie připomíná, že v oblasti leží francouzská zámořská území, žije tam 1,8 milionu francouzských občanů a nachází se tam více než 90 % francouzské výlučné ekonomické zóny. Paříž proto Indo-Pacifik považuje za prostor svého suverénního zájmu.

Kompaktní balík čtyř Rafale, tří tankerů a dvou transportních letounů samozřejmě nemůže konkurovat měřítku amerických nebo britských projekcí. Britská operace Highmast podle RAF zahrnovala 42 letounů během osmi měsíců, americké PACAF v rámci cvičení Cope Thunder pracuje s rozsáhlou regionální infrastrukturou. Francouzská zvláštnost je ale právě v tom, že i menší evropský balík dokáže doletět daleko a koaličně fungovat, a to je model, který má budoucnost.

Zároveň platí, že Francie paralelně udržuje své evropské závazky. Čtyři Rafale v roce 2026 střežily vzdušný prostor Pobaltí v rámci Baltic Air Policing, francouzské jednotky vedou pozemní uskupení v Rumunsku. Nejde tedy o přesun pozornosti, ale o demonstraci schopnosti jednat na více frontách současně.

Český přesah: tankerový ekosystém a strategické partnerství

Korejské cvičení není tak vzdálené, jak se na první pohled zdá. Česká republika je členem NATO Multinational MRTT Fleet, mnohonárodní flotily tankerů A330 MRTT od Airbusu, tedy přesně toho typu stroje, který v Čchongdžu tankoval korejské F-35A. Česko sice neprovozuje vlastní tankery, ale prostřednictvím sdílené flotily má přístup ke stejné koaliční logistice, jakou PÉGASE 26 předvádí v praxi.

Česko-francouzský akční plán strategického partnerství navíc výslovně počítá s prohlubováním obranné spolupráce, společnými cvičeními a spoluprací ve vyzbrojování. Přímá návaznost na konkrétní český nákup z veřejných zdrojů potvrzena není, ale nepřímý dopad dává smysl: každé cvičení typu PÉGASE ukazuje, jak funguje francouzská technika v koaličním prostředí, a to je argument, který se při budoucích akvizičních rozhodnutích počítá.

Koalice budoucnosti v Indo-Pacifiku nevzniká podpisem nové smlouvy. Vzniká ve chvíli, kdy jihokorejský F-35A natankuje z francouzského stroje v sedmi tisících metrech a oba piloti vědí, že příště to půjde rychleji.