Zelenskyj tvrdí, že Ukrajina získala zpět skoro všechna území ztracená v roce 2026. Rusové zuří, co se děje

Volodymyr Zelenskyj seděl 23. září v New Yorku naproti šéfredaktorce The Wall Street Journal Emmě Tuckerové. Za sebou měl jednání s Donaldem Trumpem na okraj Valného shromáždění OSN, před sebou mikrofon a jednu číslovku, kterou chtěl dostat do světa. Rusko od začátku roku 2026 obsadilo zhruba 890 čtverečních kilometrů ukrajinského území. Ukrajina jich ve stejném období získala zpět asi 800. Čistý ruský zisk? Něco kolem 90 až 100 km². Jinými slovy, téměř nula. Moskva zuří a odpovídá vlastním příběhem o vítězství, který ale při bližším pohledu neobstojí.

Odkud se bere těch 800 kilometrů čtverečních

Zelenskyj konkrétní obce ani osy nejmenoval. Pracoval se souhrnným číslem, které politicky funguje lépe než detailní rozpad na jednotlivé úseky. Z nezávislých mapových dat ale lze rekonstruovat, odkud se jeho bilance s největší pravděpodobností skládá.

Největší díl připadá na jihovýchodní protiútok na ose Oleksandrivka – severní Huljajpole. ISW k 12. srpnu 2026 evidoval na tomto úseku minimálně 626,69 km² ukrajinských zisků a 26 osvobozených sídel. Druhý velký balík přinesla operace Vivaldi severně od Lymanu, kde ISW k 22. září potvrdil nejméně 125 km² nově kontrolovaného území. Dohromady to dává přinejmenším 751 km², a to bez započtení menších posunů na dalších úsecích fronty. Zelenského číslo 800 km² tedy není odtržené od reality. Je to politicky výhodně podaný souhrn reálných lokálních zisků.

Co souhrnné číslo zakrývá

Agregovaná bilance má jednu nevýhodu: skrývá bolestivá místa. Na dobropilském směru a na ose Rodynske–Bilycke Rusko po celé léto tlačilo. Podle mapového projektu DeepState byla většina Rodynského už v srpnu vedená jako okupovaná, část obce zůstávala v šedé zóně. Tyto ztráty v Zelenského rovnici figurují na straně těch 890 km², ale nikde je nejmenuje, stejně jako nejmenuje ani úspěšné osy.

Důležitý je i metodický detail. ISW výslovně rozlišuje mezi územím skutečně kontrolovaným a územím pouze infiltrovaným, tedy průnikem do šedé zóny bez plné kontroly. K 22. červenci 2026 analytici uváděli čistý ruský zisk pouhých 81,1 km² za celý rok, přestože ruské síly „zasáhly“ plochu přes 626 km². Právě tento rozdíl vysvětluje, proč se dá současně mluvit o ruském postupu i o téměř nulovém čistém zisku.

Rok 2026 versus rok 2025: propastný rozdíl

Kontext roku 2025 dává Zelenského číslům ještě ostřejší hranu. DeepState za celý rok 2025 napočítal 4 336 km² ruských územních zisků. I kdyby Zelenského bilance za rok 2026 seděla jen přibližně, rozdíl je dramatický: ruský územní výkon klesl řádově a bilance se poprvé za dlouhou dobu blíží rovnováze. Pro Kyjev je to argument, že západní pomoc přináší měřitelný efekt. Pro Moskvu je to problém, který musí řešit, minimálně v informačním prostoru.

Proč Rusové zuří a co tvrdí

Ruská odpověď přišla rychle a běží hlavně v informační rovině. Ministerstvo obrany prostřednictvím agentury TASS 24. září tvrdilo, že u Dobropillje „ničí obklíčeného nepřítele“. Jenže ISW o dva dny dříve konstatoval, že pro tvrzení o obklíčení nevidí žádné důkazy. A co je pozoruhodné, i část ruských vojenských blogerů popisovala situaci u Dobropillje spíš jako palebnou kontrolu logistických tras, nikoli jako fyzické uzavření města.

Načasování ruského narativu není náhodné. Probíhalo Valné shromáždění OSN, Zelenskyj byl v New Yorku a tlačil na západní partnery svůj „zimní balíček“: rakety Patriot, energetické příměří, pokračování podpory. Moskva potřebovala protiváhu. Místo faktů na mapě ale nabídla hlavně slova.

Co to znamená pro Česko a pro jednání o míru

Česká podpora Ukrajiny stojí na dlouhodobé politické linii, kterou jedno Zelenského číslo nezmění ani neohrozí. Vláda schválila Program Ukrajina 2026–2030 s alokací miliardy korun ročně, česká muniční iniciativa pokračuje (ministr Lipavský v prosinci 2025 uváděl téměř 1,6 milionu kusů velkorážové munice dodané za rok) a v červnu 2026 přibyl další německý příspěvek 300 milionů eur. Bilance typu 890 versus 800 km² takovou politiku spíš obhajuje, než aby ji zpochybňovala.

Pro případná mírová jednání je Zelenského rovnice důležitější, než se na první pohled zdá. Pokud Rusko za devět měsíců získalo čistě jen kolem stovky čtverečních kilometrů, těžko se argumentuje tím, že čas pracuje pro Moskvu a Kyjev musí přistoupit na vynucené územní ústupky. Kreml ale podle ISW dál stojí na maximalistických podmínkách a odmítá návrat okupovaných území. Lepší vyjednávací pozice tedy neznamená automaticky ochotu druhé strany jednat.

Zelenského 800 km² není důkaz strategického průlomu. Je to součet lokálních úspěchů, které dohromady drží bilanci roku 2026 blízko nuly, a to je pro zemi, která čelí mnohem větší armádě, výsledek, o kterém se ještě před rokem nedalo ani snít.