Rusko přebírá Madagaskar: GRU a Africký sbor ovládají armádu, elity i média. Kreml chce námořní základnu

Na plážích čtvrtého největšího ostrova světa nestojí ruské tanky. Nejsou tam ani kolony obrněnců. Přesto se Madagaskar od podzimu 2025 proměňuje v laboratoř kremelského vlivu, která funguje jinak než sahelské junty v Mali nebo Burkině Faso. Plukovník Michaël Randrianirina, vůdce přechodného režimu po říjnovém převratu, otevřel Moskvě dveře k armádě, prezidentské gardě, parlamentním špičkám, státním médiím i strategickému přístavu na severu ostrova. Rusko neobsazuje Madagaskar vojensky, přebírá ho zevnitř.

Zbraně v lednu, výcvik v únoru, Kreml v březnu

Tempo, jakým Moskva po převratu obsadila klíčové pozice, je i na africké poměry mimořádné. Podle investigace RFE/RL dorazila 14. ledna 2026 na ostrov první zásilka zbraní. O šest dní později začali ruští instruktoři cvičit 1. výsadkový prapor malgašské armády, osmitýdenní kurz zahrnující i práci s drony. Z 216 vojáků jich základní výcvik dokončilo 140. Paralelně příslušníci Afrického sboru převzali ochranu prezidentské gardy a osobní bezpečnost Randrianiriny.

S operací jsou spojována konkrétní jména: generálmajor Andrej Averjanov z GRU a důstojník námořnictva Anton Papšev. Na ostrově se podle deníku Le Monde pohybuje zhruba stovka ruských operativců, méně než ve Středoafrické republice, ale s nesrovnatelně širším záběrem. Randrianirina navštívil Moskvu už v březnu 2026, ruští vojáci zajišťují i ochranu předsedy parlamentu Sitenyho Randrianasoloniaika. Kreml si tak pojistil obě klíčové větve přechodné moci.

Média, influenceři a továrna na drony

Vojenská spolupráce je jen jedna vrstva. Druhou tvoří informační prostor. Na Madagaskaru funguje pobočka prokremelské platformy African Initiative, té samé, kterou Rada EU v prosinci 2024 zařadila na sankční seznam kvůli hybridním hrozbám. Na národním rádiu RNM běží pořad „Russ–Mada“, podobný formát vysílá státní televize TVM. Místní influenceři cestují do Ruska na organizované pobyty. Vznikla i kancelář Russia House, která koordinuje kulturní a mediální aktivity.

Třetí, méně viditelnou vrstvou je nábor. Program Alabuga Start láká mladé Malgašky ve věku 18–22 let na práci v ruské ekonomické zóně Alabuga. Oficiální web slibuje mzdu kolem 18 000–21 000 Kč měsíčně a práci v osmi oborech. Investigace agentury AP ale odhalila, že v závodě v Alabuze pracují stovky afrických žen na výrobě útočných dronů Geraň, používaných proti Ukrajině. Podle vyšetřovacího kolektivu All Eyes on Wagner partnerská asociace ARM uváděla v roce 2025 více než 60 kandidátek z Madagaskaru. Kolik jich skutečně nastoupilo, nezávislé zdroje nepotvrdily.

Antsiranana: přístav, o který jde především

Madagaskar je pro Kreml cennější než další sahelská junta. Důvod je jednoduchý: ostrov leží u severního vstupu do Mosambického průlivu, kudy podle dat UNEP proudí zhruba 30 procent světové tankerové dopravy. A na severním cípu ostrova se nachází Antsiranana, bývalý Diego-Suarez, s jednou z největších přírodních záток na světě, bývalou francouzskou námořní základnou, loděnicí SECREN a ruskými ropnými sklady z dob studené války.

Ruská delegace lokalitu navštívila 24. dubna 2026. Podle AFP malgašská strana formální plán ruské základny popírá. Jenže vzorec je čitelný: Moskva nepotřebuje slavnostně podepsat smlouvu o základně. Stačí jí dlouhodobý přístup k přístavu, servisní zázemí, palivová infrastruktura a politická vůle režimu, který jí vděčí za přežití. Madagaskar je přitom téměř stoprocentně závislý na dovozu ropných produktů, a kdo kontroluje sklady a dodávky paliv, drží v ruce páku na celý ostrov.

Proč se tomu nezabránilo, a co zbývá

Varovné signály existovaly od prvního dne. Africká unie Madagaskar po převratu suspendovala, Jihoafrické rozvojové společenství SADC vyslalo mediační misi a v prosincovém komuniké požadovalo dialog a návrat k volbám. Západ sázel na finanční vliv: Světová banka v dubnu 2026 schválila úvěr 200 milionů dolarů na logistickou infrastrukturu, EU s Francií a Německem chystají balík 500 milionů eur pro jih ostrova.

Jenže zatímco mezinárodní společenství vyjednávalo, Rusko obsazovalo pozice. A nejde o novinku, už v roce 2018 se Moskva pokusila ovlivnit madagaskarské volby, prigožinovské struktury investovaly do těžby chromu přes firmu Ferrum Mining. Současný postup je ale rychlejší, koordinovanější a má jasný strategický cíl: ne suroviny, ale námořní logistiku a kontrolu nad státem, který stojí na křižovatce indickooceánských tras.

Běloruský podnikatel Aljaksandr Zingman mezitím přes firmu Aftrade vyjednal smlouvu za 30,8 milionu eur na „transformaci zemědělského systému“ včetně dodávky 360 traktorů, částečně financovanou Ruskem. Obchodní prostředník jako reputační nárazník. Klasický kremelský rukopis.

Madagaskar ukazuje, že Rusko v Africe už nepotřebuje frontovou intervenci. Stačí převrat, ochotný plukovník, stovka operativců a přístav u správného průlivu.