Šest měsíců ruské jarně-letní ofenzivy na Donbasu přineslo podle analytiků ISW téměř nulový čistý územní výsledek a severní rameno plánovaného obklíčení klíčových ukrajinských měst se zhroutilo.
Mezi 8. březnem a 8. zářím 2026 zabrala ruská armáda na celé frontě čistých 361 km². V srpnu to bylo 90 km², necelé tři čtvereční kilometry denně. Na papíře to vypadá jako postup. Ve skutečnosti je to cena za tisíce mrtvých a zraněných vojáků, zničenou techniku a rozbitou logistiku, která nestačí ani na udržení toho, co Rusko už drží. Americký Institut pro studium války (ISW) mluví o „téměř nulovém čistém efektu“. Boje zuří dál, lokální posuny se dějí u Kostjantynivky i východně od Slovjansku, ale ofenziva negeneruje průlom, který by odpovídal vynaloženým silám. A právě v tomto kontextu šéf ukrajinské vojenské rozvědky Oleh Ivaščenko prozradil britskému deníku The Times, že ruští generálové po Putinovi požadují dalších 800 000 vojáků.
Plán dvou kleští: jak mělo obklíčení vypadat
Ruský záměr byl ambiciózní. Severní rameno mělo postupovat přes Lyman a Svjatohirsk, jižní přes Dobropillju. Obě kleště se měly spojit až u Barvinkového v Charkovské oblasti a sevřít celý doněcký obranný pás chránící Slovjansk, Kramatorsk a Družkivku. Tři města, bez nichž se ukrajinská obrana v Doněcké oblasti nedá udržet.
Kdyby se plán podařil, Rusko by získalo nejen území, ale hlavně vyjednávací páku. Mohlo by tvrdit, že klíčový obranný uzel padne během týdnů. Jenže severní rameno se zastavilo. A pak se začalo hroutit.
Operace Vivaldi: měsíce práce, ne jeden úder
Velitel 3. armádního sboru Andrij Bileckyj poprvé veřejně popsal, co se u Lymanu odehrálo. Operace nesla krycí jméno Vivaldi a nebyla bleskovou akcí, šlo o měsíce kombinace protiútoků, přesných úderů na logistiku a systematického čištění infiltračních kapes.
Konkrétní výsledky podle ArmyInform:
- Vyčištěno 75 km² území od ruských infiltračních skupin
- Deokupováno dalších 10 km² včetně osvobození obce Seredně
- Vytlačeny nebo zlikvidovány ruské jednotky u Novoselivky, Oleksandrivky, Jarové a na okrajích Koroviji Jaru
- Údery na sklady paliva, spojovací uzly a velitelská stanoviště donutily Rusy zrušit palivový ropovod do okupované Luhanské oblasti
- Logistické prvky 144. motostřelecké divize musely ustoupit až do Voroněžské oblasti, stovky kilometrů od fronty
Bileckyj operaci označil za „první sezónu“. Naznačil tím, že tlak bude pokračovat. Z pohledu ISW je výsledek jednoznačný: severní kleště přestaly existovat jako operační hrozba. Ruské 20. a 25. armádě, které nesly hlavní tíhu postupu, zůstaly oslabené jednotky bez funkčního zásobování.
800 000 vojáků, které Rusko nemá
Číslo zní obrovské. A právě proto stojí za to ho rozebrat. Ivaščenko v rozhovoru pro The Times uvedl, že ruský denní nábor se pohybuje kolem 1 000 až 1 200 lidí. Denní ztráty ale dosahují 1 400 až 1 500. Jednoduchá matematika: Rusko každý den ztrácí víc, než kolik doplňuje. A generálové to vědí.
Podle Ivaščenka proto po Putinovi žádají masivní mobilizační vlnu, 800 000 nových vojáků. Načasování není náhodné: požadavek má přijít až po zářijových volbách do Státní dumy. Kreml se před hlasováním mobilizačnímu šoku vyhýbá. Putin i další představitelé v předvolebních týdnech jakoukoli přípravu mobilizace popírali.
Jenže i kdyby Putin kývl, ruská armáda podle hodnocení ISW nedokáže najednou absorbovat 800 000 lidí. Realistický strop je 300 000 až 500 000; limitují ho výcvikové kapacity, administrativa, logistika i schopnost nováčky začlenit do existujících jednotek. Spíš než jednorázový povolávací šok by šlo o postupnou, politicky méně viditelnou mobilizaci.
Co to znamená pro frontu a pro mírová jednání
Podle ISW je to poprvé od kurské ofenzívy ze srpna 2024, kdy Ukrajina úspěšně narušuje ruskou iniciativu na strategické i operační úrovni. Rozdíl oproti Kursku je ve formě: nejde o jeden přeshraniční šok, ale o měsíce soustavného tlaku na několika úsecích, u Kupjansku, Oleksandrivky a Lymanu.
Čísla za rok 2026 mluví jasně. ISW k 19. září uvádí, že Rusko od ledna zabralo 147,7 km² a 40 sídel, ale současně má čistou ztrátu 20 sídel. Ukrajina ve stejném období osvobodila nejméně 972,56 km² a 60 sídel. Ruská ofenziva je drahá a výsledek nepřesvědčivý.
Znamená to konec války? Ne. Rusko stále omezeně postupuje u Kostjantynivky. Stále má obrovské zálohy munice a průmyslovou kapacitu. Ukrajinská rozvědka ale v srpnu uvedla, že nevidí známky připravenosti Moskvy k příměří a do konce roku nečeká mírovou dohodu. Evropská unie na březnovém summitu potvrdila pokračování vojenské podpory. Česko v rámci Programu Ukrajina 2026–2030 plánuje půl miliardy korun ročně na kofinancování projektů a další půl miliardy na bilaterální pomoc; muniční iniciativa pokračuje v režimu zprostředkovatele.
Ruská ofenziva nezamrzla proto, že by se přestalo bojovat. Zamrzla proto, že Rusko za obrovské ztráty nedostává to, co potřebuje: průlom, který by změnil mapu i vyjednávací stůl. A právě to je pro Kreml nejhorší zpráva ze všech.