Dánsko se odvrací od Ameriky a sází na Francii. Zvažuje dokonce její fregaty s 32 raketami, které Rusy děsí

Dánské ministerstvo obrany v dubnu 2025 podepsalo smlouvu na francouzské střely Mistral a v září téhož roku oznámilo výběr francouzského systému SAMP/T pro pozemní protivzdušnou obranu. Obojí jsou konkrétní kontrakty, ne deklarace. A právě do tohoto proudu zapadá úvaha o fregatách třídy FDI od Naval Group, lodích, které už staví Francie pro sebe i pro Řecko a které by v Baltském moři, severním Atlantiku i v arktických vodách výrazně posílily dánskou schopnost bránit vzdušný prostor proti ruskému letectvu, střelám s plochou dráhou letu i dronům.

Proč Kodaň hledí k Paříži

Říct, že se Dánsko odvrací od Ameriky, neznamená, že opouští NATO nebo trhá transatlantickou vazbu. Ještě v srpnu 2025 Kodaň společně se Švédskem a Norskem financovala přes NATO dodávky amerických zbraní pro Ukrajinu. Posun je jinde, v tom, že automatická preference amerických systémů přestala být samozřejmostí.

Zlomovým momentem bylo referendum z 1. června 2022, v němž Dánové zrušili svou obrannou výjimku v EU. Následná obranná dohoda na léta 2024–2033 mluví o „plném zapojení“ do evropské obranné spolupráce. Válka Ruska proti Ukrajině, trvající už přes čtyři roky, tento směr urychlila. A pak přišel Trumpův tlak kolem Grónska, v lednu 2025 i v lednu 2026, na který Francie reagovala obranou „nedotknutelnosti hranic EU“. Emmanuel Macron označil grónskou situaci za „strategický budíček“ pro celou Evropu a spojil ji s potřebou posílit obranu v Arktidě. Politická a průmyslová linka se tak sešly ve stejný čas.

Fregata, která má nahradit legendu

Současné dánské fregaty třídy Iver Huitfeldt, tři lodě o výtlaku 6 645 tun, délce 138,7 metru a dosahu přes 16 668 km (9 000 námořních mil), patří k nejschopnějším v severní Evropě. Jenže odtajněná zpráva z jejich nasazení v Rudém moři v březnu 2024 odhalila technické potíže s radarem, řízenými střelami ESSM i municí ráže 76 mm. Dánsko sice průběžně posiluje jejich výzbroj, nakupuje ESSM Block 2 a norské protilodní střely NSM jako náhradu za stárnoucí Harpoony, ale debata o nástupci už běží.

Francouzská FDI (Frégate de Défense et d’Intervention) od Naval Group je kompaktnější: 4 500 tun výtlaku, 122 metrů délky, rychlost 27 uzlů a autonomie 45 dní na moři. Její páteří je radar Sea Fire se čtyřmi pevnými panely a 360stupňovým pokrytím a 32 vertikálních odpalovacích buněk Sylver pro střely rodiny Aster:

• Aster 15 – dosah přibližně 30 km, určena proti letounům a střelám na kratší vzdálenost
• Aster 30 – dosah přibližně 100 km, rychlost až Mach 4,5 (přibližně 5 500 km/h), schopná ničit letouny, střely s plochou dráhou letu i balistické cíle (ve variantě B1NT)

K tomu loď nese osm protilodních střel Exocet, systém RAM pro blízkou obranu, torpéda MU90 proti ponorkám, kanon ráže 76 mm, vrtulník o hmotnosti do 10 tun a bezpilotní prostředek. První kus pro francouzské námořnictvo, Amiral Ronarc’h, zahájil námořní zkoušky v říjnu 2024 a byl dodán v říjnu 2025. Řecko si objednalo čtyři kusy a Naval Group uvádí kapacitu až dvě lodě ročně.

Proč právě tato loď znepokojuje Rusko

Nejde o magické číslo 32 střel samo o sobě. Americký torpédoborec třídy Arleigh Burke jich nese 96, japonský Maja 96 a čínský typ 055 dokonce 112. Síla FDI spočívá v něčem jiném, v kombinaci moderní senzoriky, digitální architektury a oblastní protivzdušné obrany na relativně kompaktním trupu, navíc stavěném podle standardů NATO.

V prostředí Baltu, kde dánský námořní plán z dubna 2025 výslovně jmenuje Rusko jako důvod urgentních akvizic, by taková loď komplikovala ruským strojům přístup do prostoru. Střely Aster 30 s dosahem 100 km a rychlostí Mach 4,5 dokážou zasáhnout cíle, které konvenční systémy kratšího dosahu nestihnou zachytit. Formulace „děsit“ je nadsázka, ale vojenský efekt je reálný, zvlášť pokud by Dánsko provozovalo několik takových lodí současně s pozemním SAMP/T.

Konkurence z Jižní Koreje a otevřené otázky

Vedle FDI se v dánské debatě objevují i jihokorejské návrhy od HD Hyundai Heavy Industries, konkrétně HDF-4000 (4 000 tun, 129 metrů, 30 uzlů) a těžší HDF-6000 v kategorii 6 000 tun. Zatímco u FDI jsou schopnosti podrobně zdokumentované, u korejských konkurentů v otevřených zdrojích chybí srovnatelný přehled parametrů: počet buněk svislého odpalovacího systému, typ senzorů ani protiponorkový balík nelze zatím férově porovnat bod po bodu.

Podle zahraničních informací se v zákulisí mluví o cíli podepsat smlouvu na fregaty do konce roku 2026. Pokud by Kodaň sáhla po FDI, první loď by při současném tempu Naval Group realisticky dorazila kolem let 2029 až 2031, v závislosti na konfiguraci a případné lokalizaci výroby.

Co to znamená pro Česko a širší Evropu

Dánský krok posiluje legitimitu evropských, neamerických voleb uvnitř NATO. Česká republika už má jinou architekturu protivzdušné obrany, izraelský SPYDER, švédský RBS-70 NG, radary MADR a objednané stíhačky F-35, takže přímý přenos dánského modelu nedává smysl. Prostor pro francouzskou spolupráci by se u nás otevíral spíš ve vyšší vrstvě, třeba u protibalistické obrany, nikoli jako kopie kodaňského přístupu.

Skutečný příběh není rozchod s Amerikou. Je to okamžik, kdy evropská suverenita přestává být rétorickým cvičením a poprvé se přelévá do konkrétních námořních kontraktů, se vším, co to znamená pro průmysl, logistiku i budoucí podobu obrany severního křídla NATO.