Generálmajor Marat Ospanov čeká ve vazbě na rozsudek za vraždu sedmi vlastních vojáků. Dva jeho spolupachatelé už dostali 20 a 18 let.
Ráno 4. července 2023 vyvedli z vlhkého sklepa v Popasné sedm neozbrojených mužů. Naložili je do vozu UAZ Patriot, odvezli do nedalekého Bachmutského a zahnali do suterénu opuštěného domu. Dovnitř letělo nejméně pět granátů F-1. Kdo přežil výbuchy, dostal kulku z pistole 6P9; vyšetřovatelé napočítali minimálně sedm ran. Pak pachatelé polili těla i vůz benzinem a zapálili je. Sedm ruských vojáků z 6. motostřelecké divize zemřelo rukou vlastních velitelů. Detailní rekonstrukci těchto událostí přineslo ukrajinské Suspilne na základě dokumentu ruského Vyšetřovacího výboru, který redakce získala.
Kdo je Marat Ospanov a co se dělo ve sklepech
Ospanov, přezdívaný Gjurza, velel 6. motostřelecké divizi nasazené na Donbasu. Veterán čečenských válek, vícenásobně raněný a vyznamenaný důstojník; pozdější profily uvádějí i nasazení v Sýrii. Kariéra v tvrdých protipovstaleckých konfliktech z něj udělala muže, který disciplínu chápal jako absolutní poslušnost.
Od 11. května 2023 začali příslušníci jeho divize zavírat do sklepů v Popasné a Pervomajsku vojáky, kteří si stěžovali na podmínky služby nebo odmítali rozkazy. Celkem jich tam skončilo devatenáct. Svázaní, bez hygieny, s omezeným přístupem k vodě a jídlu. Bití a mučení z nich mělo udělat poslušné. Podle vyšetřovatelů celou operaci řídil Ospanovův zástupce Stanislav Ivanisov, ale rozkazy šly shora, od generála.
Jedenáct zadržovaných se nakonec dostalo ven díky zásahu vojenských prokurátorů. Sedm dalších, označených za „nenapravitelné“, takové štěstí nemělo. Osmý muž z téže skupiny unikl smrti jen proto, že ho předtím poslali zpět na frontu, kde utrpěl zranění.
Proč je zabili a proč to nemohli skrýt
Motiv byl dvojí. Ospanov chtěl zastrašit zbytek jednotky a zároveň zahladit stopy po nezákonném věznění. Sedm mrtvých nemůže svědčit. Provedení vraždy svěřil dalšímu ze svých zástupců, Jevgeniji Malyškovi.
Jenže těla se nepodařilo úplně zničit. Vyšetřovatelé případ otevřeli a postupně rozmotávali řetězec velení. Na jaře 2024 byl Ospanov zadržen a od té doby sedí ve vazbě v SIZO, tedy ne ve vězení po pravomocném rozsudku, ale v předsoudní vazbě. V září téhož roku mu Apelační vojenský soud zamítl stížnost proti prodloužení vazby, jak zaznamenal Kommersant.
Hlavní proces u Jižního okruhového vojenského soudu byl zahájen 13. května 2025. Jednání probíhají v uzavřeném režimu; soud odmítl sdělit důvody a Ospanovova manželka případ sama označila za „utajovaný“. Rozsudek dosud nepadl.
Dva odsouzení, pět zpátky ve válce
Případ má zvláštní procesní dynamiku, která odhaluje hluboký rozpor uvnitř ruského systému. Malyško, přímý vykonavatel popravy, přiznal vinu a uzavřel dohodu o spolupráci. Dostal 20 let. Roman Timonin, další spoluobviněný, skončil s 18 lety. Oba přišli o hodnosti i vyznamenání, jak v dubnu 2025 informovala Novaja Gazeta Europe.
Jenže z celkem osmi obviněných se pět vrátilo na frontu. Soudní karta potvrzuje, že u Alexeje Smirnova bylo řízení ukončeno kvůli uzavření kontraktu a službě v době mobilizace. Další obvinění odešli zpět do války na základě žádostí velení. Pachatelé vraždy sedmi mužů znovu bojují, tentokrát s požehnáním soudu.
Zuří příbuzní, zuří vojáci
Masové pouliční protesty v Rusku nejsou. Ale hněv existuje a má konkrétní tváře. Příbuzné obětí veřejně čekají na rozsudek, rodiny mobilizovaných pátrají po zmizelých synech a manželech. Pod staršími příspěvky o Ospanovovi se objevují komentáře žen, které žádají spravedlnost za zavražděné ruské vojáky.
Frustrace sahá daleko za tento jeden případ. Vojáci z 1307. pluku, spadajícího pod Ospanovovu divizi, si stěžovali na nesnesitelné podmínky: nemožnost se umýt, rozbitou techniku, chybějící evakuaci raněných, nedostatek jídla. Cítili se jako „pouhé maso“. Manželky a matky mobilizovaných natáčely videoapely, ve kterých křičely totéž, že jejich muži jsou posíláni na smrt bez výcviku a bez vybavení.
Systém, který disciplínu nahrazuje terorem
Ospanovův případ není izolovaná anomálie. Investigativní server Verstka zdokumentoval přes sto případů takzvaného „obnulení“, tedy zabíjení, utýrání nebo vědomého posílání vlastních vojáků na sebevražedné úkoly. Nejde o prokázanou normu celé ruské armády, ale o opakovaně doložený vzorec v řadě jednotek.
Když velení nedokáže zajistit základní podmínky služby, nahrazuje autoritu brutalitou. A když se vojáci bouří, odpovědí nejsou opravy systému, ale sklepy, granáty a benzin. Armáda, která se prezentuje jako druhá nejsilnější na světě, přitom na Ukrajině už třetím rokem vázne proti početně slabšímu protivníkovi, protivníkovi, který místo teroru sází na inovace a západní podporu. Česká muniční iniciativa podle vlády dodala od začátku roku 2025 půl milionu kusů velkorážové munice. Přesně ten typ tlaku, který křehké a vnitřně rozložené ruské útvary dál drtí.
Marat Ospanov sedí v cele a čeká na verdikt. Část jeho spolupachatelů už zná svůj trest, část se vrátila do zákopů. Sedm mrtvých vojáků z Bachmutského se ale nevrátí nikam.