Video: Rus v protidronovém plášti se pokřižoval a zavelel kolegovi k útoku. O pár vteřin později je oba smetl dron

Video zveřejnila 3. samostatná těžká mechanizovaná brigáda „Iron“ 26. května 2026. Záběry z průzkumného dronu zachycují dvojici ruských vojáků zabalenou do takzvaných protidrónových plášťů, maskovacích přehozů, které mají snížit viditelnost v infračerveném spektru. Jeden z mužů drží předmět připomínající mapu nebo tablet, dělá znamení kříže a neverbálním signálem ukazuje kolegovi směr dalšího pohybu. Jenže aerorozvědka brigády je už sleduje. O pár vteřin později přichází dronový úder.

Sekvence, kterou plášť nezastavil

Klíčové je, co se dělo ještě před zveřejněným úsekem videa. Dvojici nejprve zachytila aerorozvědka 3. brigády; jak dlouho ji sledovala, než předala souřadnice úderným operátorům, zveřejněno nebylo. Jisté je, že jakmile se oba muži zastavili pod stromem, čas se jim začal krátit.

Podle ArmyInform prvního vojáka zasáhl shoz z bombardovacího dronu praporu bezpilotních systémů „Hatylo“, největšího dronového pododdílu v rámci brigády. Druhého zlikvidoval FPV dron teritoriální obrany. Nešlo tedy o jediný úder jednoho stroje, ale o koordinovanou sekvenci nejméně dvou zásahů, které na sebe navázaly v řádu sekund až desítek sekund.

Co protidrónový plášť skutečně umí, a co ne

Označení „protidrónový plášť“ zní jako sci-fi. Realita je střízlivější. Jde o pončo nebo přehoz z materiálu, který pohlcuje infračervené záření a má nízkou tepelnou vodivost. Cílem není zneviditelnit vojáka, ale snížit jeho tepelnou signaturu, tedy ztížit detekci termální kamerou dronu. Ukrajinské ministerstvo obrany testuje vlastní varianty už od roku 2024, západní výrobci jako Saab nabízejí pokročilejší multispektrální řešení s reverzibilní denní a noční konfigurací.

Frontová zkušenost ale ukazuje limity:

• Viditelnost přetrvává. Ukrajinský důstojník brigády Forpost v únoru 2026 popsal, že Rusové v těchto pláštích, přezdívaných „tučňáci“, zůstávají pro drony s termovizí viditelní ve dne i v noci.
• Falešný pocit bezpečí. Levnější nebo improvizované varianty mohou paradoxně vytvořit nápadný „studený flek“ na teplejším pozadí; místo maskování tak vojáka prozradí.
• Přesnější shoz, ne žádný shoz. Plášť nutí operátora dronu k přesnějšímu zásahu; u granátu VOG-17 zhruba do jednoho metru místo obvyklých pěti až sedmi. To zvyšuje nároky na pilota, ale neznamená ochranu.

Podle nás je klíčový závěr jednoduchý: plášť může dát vojákovi pár sekund navíc, ale jakmile ho jednou zachytí průzkumný dron, rozhoduje disciplína pohybu a rychlost přesunu, ne samotná výstroj.

Proč ani noc už neznamená bezpečí

Prapor „Hatylo“ podle oficiálního kanálu brigády běžně operuje i v nočních podmínkách. Těžké bombardovací koptery nepotřebují denní světlo, stačí jim termální obraz. Právě ten, před kterým se protidrónové pláště snaží chránit.

Tlak permanentního dronového dohledu nutí ruskou pěchotu k adaptaci: menší skupiny, kratší pobyt na otevřeném prostoru, pohyb pod krytem vegetace. Jenže u Krasne Perše ani strom a dva pláště nestačily. Aerorozvědka dvojici našla, operátoři ji sledovali a v momentě, kdy se zastavila, zaútočili.

Český kontext: drony jako společný jazyk

Česká republika patří mezi státy, které Ukrajině systematicky pomáhají i v dronové oblasti. Oficiální vojenská pomoc přesáhla šest miliard korun, vláda v říjnu 2025 oznámila vznik takzvané Dronové aliance s Ukrajinou. České firmy jako Respilon s technologií InfraHex vyvíjejí multispektrální maskovací materiály testované podle standardů NATO. Zda se v konkrétním zásahu u Krasne Perše uplatnila česká technika, z otevřených zdrojů zjistit nelze, ale směr spolupráce je zřejmý.

Voják na záběru se pokřižoval a ukázal kolegovi cestu vpřed. Průzkumný dron nad ním to viděl stejně ostře jako termální kamera pod ním. Pláště, modlitba ani kryt pod stromem nezměnily výsledek; v éře permanentního dronového dohledu rozhodují sekundy, a ty dva ruští útočníci u Krasne Perše neměli.