CSG expanduje na Kavkaz, rozjíždí výrobu samohybných houfnic v Ázerbájdžánu. Přesný typ tají, ale zřejmě to bude DITA

Když česká zbrojovka v dubnu 2026 oznámila první ázerbájdžánský joint venture VEXA DS zaměřený na servis a modernizaci pozemní techniky, vypadalo to jako opatrný vstup do regionu. Jenže CSG šla rychle dál. Podle oficiálního oznámení skupiny má v prosinci 2026 vzniknout druhý společný podnik, který už přidává něco podstatně většího, lokalizovanou výrobu samohybných houfnic s plánovaným startem v roce 2027. Firma přitom drží přísný režim důvěrnosti: nezveřejnila typ houfnice, výrobní objemy, identitu místního partnera ani přesnou lokalitu závodu. Zveřejnila jediné číslo, střednědobou hodnotu projektu 1,8 miliardy eur rozloženou do sedmi let. Veřejně dostupné stopy ale ukazují jedním směrem.

Proč všechno nasvědčuje DITĚ

CSG typ houfnice tají, ale ázerbájdžánská armáda už sama prozradila dost. Na vojenské přehlídce v Baku u příležitosti pátého výročí vítězství v karabašské válce projely kolonou jak starší české houfnice DANA, tak nově zavedené systémy DITA. Obě pocházejí z portfolia Excalibur Army, výrobní divize CSG.

DITA je 155mm kolová samohybná houfnice s automatickým nabíjením, dvoučlennou osádkou, dostřelem 39 kilometrů a dojezdem 600 kilometrů. Excalibur Army ji označuje za bojově prověřenou u více složek ukrajinských ozbrojených sil. Právě kombinace zralosti systému a faktu, že ho Baku už veřejně zařadilo do výzbroje, z ní dělá nejlogičtějšího kandidáta.

Alternativou by mohla být novější MORANA, na papíře silnější s dostřelem přes 41 kilometrů a 45 kusy vezené munice. Jenže MORANA byla při premiéře na veletrhu Eurosatory 2022 představena jako prototyp nové koncepce. V ázerbájdžánské výzbroji doložená není. Pro Baku je praktičtější sáhnout po systému, který zná, provozuje a který prošel ostrou zkouškou na Ukrajině.

Od servisu k výrobě: jak CSG buduje kavkazský uzel

Expanze CSG na Kavkaz není skok do neznáma. Firma sama popisuje nový projekt jako logické navázání na už existující dodávky techniky a servisní podporu. Posloupnost je čitelná:

• Fáze 1, dodávky a servis: CSG dodávala Ázerbájdžánu techniku včetně houfnic DANA a DITA, k tomu zajišťovala poprodejní podporu.
• Fáze 2, společný podnik VEXA DS (duben 2026): Opravy, servis a modernizace stovek kusů pozemní techniky s ambicí vybudovat regionální servisní hub. Hodnota ve stovkách milionů eur, horizont přes deset let.
• Fáze 3, výrobní joint venture (prosinec 2026): Lokalizovaná výroba houfnic s postupným přenosem technologií. Hodnota 1,8 miliardy eur za sedm let.

Podle nás jde o promyšlený model „technologie plus lokální výroba plus dlouhodobý servisní uzel“, který CSG staví jako alternativu k jednorázovému exportu hotových zbraní. Průměrně 257 milionů eur ročně z ázerbájdžánského projektu je při loňských tržbách skupiny 6,7 miliardy eur obchodně výrazný přírůstek.

Regulace a citlivost: kdo to musí schválit

Transfer výrobních technologií do země, která před pěti lety vedla ozbrojený konflikt, podléhá přísnému licenčnímu režimu. V Česku žádosti posuzuje Licenční správa MPO, ze zahraničněpolitického hlediska se vyjadřuje MZV, z bezpečnostního MV a u významného vojenského materiálu vstupuje i ministerstvo obrany. Na evropské úrovni Rada EU letos revidovala rámec kontroly exportu zbraní s důrazem na prevenci odklonu techniky a kontrolu nehmotných transferů technologií.

Ázerbájdžán přitom diverzifikuje výzbroj napříč dodavateli; vedle českých systémů provozuje izraelské, turecké i srbské. Dohoda s CSG tak zapadá do linie „více zdrojů, více partnerů“, nikoliv do jednoduchého geopolitického obratu.

Co to znamená pro Ukrajinu a české kapacity

Oprávněná otázka zní, jestli ázerbájdžánská zakázka nesebere kapacity potřebné pro Ukrajinu, kde DITA bojuje v přímém konfliktu. Tvrdá odpověď zatím neexistuje; CSG nezveřejnila rozdělení výrobního mixu ani subdodavatelské vazby mezi oběma zakázkami. Proti tezi o okamžitém ohrožení ale mluví tři věci: ukrajinské DITY byly objednány dříve, ázerbájdžánská výroba startuje až v roce 2027 přes postupnou lokalizaci a Excalibur Army mezitím ve Šternberku otevřela novou výrobní halu o rozloze 6 600 metrů čtverečních, kterou sama spojuje s navýšením kapacit a novými pracovními místy.

DITA navíc není čistě česká záležitost jedné továrny. Podle oficiálních informací vzniká ve spolupráci se společnostmi ZTS Špeciál a MSM Land Systems; projekt v Ázerbájdžánu tedy může prakticky sahat do širší česko-slovenské výrobní základny uvnitř celé skupiny CSG.

Ázerbájdžánský kontrakt za 45 miliard korun rozložený do sedmi let je pro CSG sázka na to, že budoucnost zbrojního průmyslu neleží v jednorázových dodávkách, ale v budování výrobních uzlů přímo u zákazníka. Jestli se tou houfnicí skutečně stane DITA, Baku to vlastně už řeklo samo, na přehlídce, kde ji nechalo projet před kamerami celého světa.