Rijád plánuje pozemní útok krytý letectvem s cílem vyrvat Húsíům kontrolu nad průlivem Báb al-Mandab, branou do Rudého moře, kudy proudí přes čtyři miliony barelů ropy denně.
Dne 11. září 2026 húsijští bojovníci vstoupili na ostrov Perim a současně ovládli přístav Dhubab přímo u nejužšího místa průlivu Báb al-Mandab. Tím získali něco, co neměli za celou dekádu války, fyzickou kontrolu nad jedním z nejdůležitějších námořních uzlů planety. Už o dva měsíce dříve, 20. července, vyhlásili námořní blokádu Saúdské Arábie. Rijád podle agentury Reuters dospěl k závěru, že nové mírové rozhovory nemají smysl, dokud Húsíové drží průliv a s ním páku nad globální dopravou i saúdskou ekonomikou. Trpělivost došla.
Co přesně Rijád chystá
Podle Reuters ze 2. října 2026 leží na stole dvě varianty ofenzívy. První je užší pobřežní operace zaměřená přímo na Báb al-Mandab, cílem by bylo vytlačit Húsíe z Perimu, Dhubabu a přilehlého pobřeží a vrátit stav před zářijový průlom. Druhá varianta je ambicióznější: synchronizované útoky ve více provinciích najednou (al-Bajdá, Marib, Táiz, al-Džauf), které by Húsíe donutily rozptýlit síly a oslabily jejich schopnost držet frontu u průlivu.
Hlavní bojovou sílu mají tvořit jemenské prosaúdské jednotky, podle Reuters jich může být mobilizováno přes sto tisíc. Saúdská Arábie by zajistila leteckou podporu, logistiku a velení. Pákistán a Turecko už dodaly techniku a poradce. Spojené státy nabídly zpravodajskou asistenci a sdílení cílových dat, ale přímé americké údery prezident Trump po telefonátech s korunním princem Muhammadem bin Salmánem odmítl; Washington nechce otevírat další frontu.
Časové okno? Reuters mluví o rozmezí od „během týdne“ až po období po amerických kongresových volbách na začátku listopadu. Přesné datum zůstává utajené.
Proč je Báb al-Mandab existenční otázka
Průliv široký pouhých 29 kilometrů je jižní branou Rudého moře. Podle americké Správy energetických informací (EIA) jím v první polovině roku 2025 procházelo zhruba 4,2 milionu barelů ropy a ropných produktů denně. Plné uzavření by podle odhadů ubralo asi sedm procent globálních dodávek ropy.
Pro Saúdskou Arábii je to ještě osobnější. Její vnitrozemský ropovod East-West, dlouhý 1 200 kilometrů a klíčový pro obcházení Hormuzského průlivu, byl po útoku drony dočasně odstaven. V posledních měsících jím teklo čtyři až pět milionů barelů denně, zhruba pět procent světové nabídky. Když Húsíové drží Báb al-Mandab a ropovod je zranitelný, Rijád ztrácí obě pojistky najednou.
Objížďka kolem mysu Dobré naděje prodlužuje typickou cestu z Perského zálivu do evropských přístavů z 19 na téměř 35 dní. Sazby tankerů na dotčených trasách vzrostly průměrně o 20 procent. Mezinárodní námořní organizace (IMO) od ledna 2024 eviduje v oblasti 61 potvrzených incidentů, od balistických střel přes jednosměrné drony až po bezposádkové hladinové čluny. To se promítá do ceny ropy na světových trzích, dražší přepravy zboží z Asie a vyššího pojistného, které rejdaři přenášejí na zákazníky.
Definitivní konec Húsíů, nebo konec jejich námořní páky?
Tady je potřeba odlišit dvě roviny. Veřejně doložený vojenský cíl operace míří na odebrání pobřežní kontroly u průlivu a na zlomení schopnosti Húsíů vydírat lodní dopravu i Saúdskou Arábii. Bývalý americký velvyslanec Michael Ratney očekává operaci „skromnější než tažení z roku 2015″. To neznamená konec Ansár Alláh jako hnutí v celém Jemenu.
Húsíové jsou dnes v řadě parametrů silnější než před deseti lety:
- Stále drží hlavní město Saná a většinu zalidněného severu a západu země.
- Kongresová výzkumná služba (CRS) odhaduje až 350 tisíc bojovníků.
- Disponují balistickými střelami s doletem přes 2 150 kilometrů, protilodními raketami a drony.
- Americká operace Rough Rider v roce 2025 jejich kapacity degradovala, ale neodstranila.
International Crisis Group připomíná, že saúdská kampaň zahájená v březnu 2015 Húsíe neoslabila, naopak je posílila. Koalice se potýkala s roztříštěností, rozdílnými prioritami Rijádu, jemenské vlády a jižních separatistů. Postup u přístavu Hudajda zamrzl v roce 2018 kvůli humanitárním rizikům, fronty se po příměří 2022 na dlouhé měsíce nehýbaly. Současný plán se z těchto chyb poučil tím, že zúžil cíl: ne celý Jemen, ale průliv.
Co bude po ofenzívě, a proč klid nenastane hned
I kdyby operace uspěla a Húsíové ztratili Perim i Dhubab, návrat lodní dopravy do normálu nebude automatický. Lloyd’s List Intelligence v červenci 2026 uváděl provoz v Rudém moři 40 až 60 procent pod předkrizovou úrovní. Ještě 20. srpna zůstával severní vstup do Rudého moře 41 procent pod normálem. Rejdaři se nevrátí, dokud neklesne pojistné a dokud nezmizí riziko osamělého útoku, a to trvá měsíce i po formálním uklidnění.
Humanitární cena je už teď vysoká. Podle AP a OSN zářijové boje na západním pobřeží vyhnaly z domovů přes 145 tisíc lidí. Vyslanec OSN Hans Grundberg varoval, že se bojuje na „nejcitlivějších frontách“ ohrožujících námořní koridory i civilisty zároveň. Širší regionální přelití zatím není nevyhnutelné; Írán sice Húsíe podporuje a tlačil je k uzavření průlivu, ale americké odmítnutí přímých úderů a diplomatická snaha OSN zatím působí jako brzda.
Saúdská Arábie vsadila na to, že tentokrát stačí vzít Húsíům klíč k Rudému moři, ne dobýt celý Jemen. Jestli to vyjde, rozhodnou nadcházející týdny, a terén kolem Báb al-Mandab, který už jednou pohřbil ambice mnohem širší koalice.