Ukrajinská 412. brigáda Nemesis zveřejnila kompilaci zásahů, ve které její drony vyřadily pět radarů a tři systémy protivzdušné obrany. Ruská armáda přišla o oči.
Záběry se objevily na telegramovém kanálu brigády v září 2026 a začátkem října je převzal Defence Express. Na videu hoří tři radary P-18 Terek, dva radary Kasta a tři prostředky protivzdušné obrany, podle archivovaného záznamu kanálu Nemesis jde o systémy Buk-M1, Buk-M3 a Tor-M2. Brigáda to nazvala „zářijovou nebeskou tolokou“. Osm cenných kusů ruské techniky. Osm děr v ochranném deštníku, kterým se Rusko snaží krýt své pozice. A přesně v tom spočívá podstata celé operace, ne v počtu zničených kusů, ale v tom, co jejich ztráta znamená pro ruskou schopnost vidět a reagovat.
Co znamená „oslepení“ ruské armády
Ukrajinské ministerstvo obrany to v březnu 2026 vysvětlilo přímočaře: radary jsou oči protivzdušné obrany. Bez nich systém PVO neví, odkud letí cíl, jak vysoko se pohybuje, jakou má rychlost. Odpalovací zařízení může být funkční, rakety naložené, ale bez radarového obrazu střílí naslepo, nebo nestřílí vůbec.
Vyřazení pěti radarů v jednom sektoru neznamená, že se zhroutila celá ruská protivzdušná obrana od Chersonu po Moskvu. Znamená to ale, že v konkrétní oblasti vznikla mezera. Lokální, časově omezená, a přesto mimořádně nebezpečná pro obránce. Reakční doba se prodlouží, předávání cílových dat se přeruší, vznikne koridor, kterým mohou projít další ukrajinské drony a střely. Přesně to je smysl celé operace.
Radar P-18 je starší sovětský systém včasného varování s dosahem kolem 250 kilometrů, ale poskytuje jen dvourozměrný obraz, neřekne přesnou výšku cíle. Kasta-2E2 je naopak trojrozměrný přehledový radar specializovaný na nízko letící objekty s dosahem 5 až 150 kilometrů. Právě Kasta je klíčová pro detekci dronů a střel s plochou dráhou letu. Její ztráta bolí víc, než by napovídal její skromný dosah.
Vzorec z Krymu: nejdřív oči, potom všechno ostatní
Formulace „ochromený Krym se opakuje“ není náhodná. Ukrajina přesně tuto metodu použila při systematické kampani proti ruské infrastruktuře na Krymu, která běžela od léta 2023. Tehdy šlo o kombinaci námořních dronů, balistických střel a dalekosahových úderů. Výsledek? Zásahy na leteckou základnu Belbek, zničení radaru 92N6E systému S-400, poškození odpalovacích zařízení, likvidace radaru Něbo-M. Analytický materiál Crimea Platform popisuje, jak postupné rozbíjení ruské protivzdušné sítě vytvořilo tlak, který nakonec přispěl k ústupu části Černomořské flotily z krymských přístavů.
Nemesis teď dělá totéž, jen jinými prostředky a v jiném prostoru. Místo raketové kampaně na celý poloostrov jde o dronové střednědosahové údery, které systematicky ničí radary, systémy PVO, komunikační uzly a velitelská stanoviště. Ukrajinské ministerstvo obrany tuto vrstvu explicitně popisuje jako předpoklad pro hlubší údery. Nejdřív se rozřežou senzory, potom se rozšíří prostor pro všechno ostatní.
Nemesis: specialista na lov protivzdušné obrany
412. brigáda bezpilotních systémů Nemesis byla do brigádního formátu povýšena 1. listopadu 2025, starší zdroje ji proto mohou označovat jako batalion nebo pluk. Spadá pod Síly bezpilotních systémů Ukrajiny a oficiálně se prezentuje jako multidoménová jednotka schopná zasahovat pozemní, vzdušné i námořní cíle.
Podle vlastního profilu na webu USF se Nemesis na podzim 2024 poprvé dostala do první trojky jednotek s nejvyšším počtem zásahů ruské PVO. V období podzim 2024 až zima 2025 měla podle stejného zdroje dodat pětinu všech zásahů protivzdušné obrany v okupovaných územích. Pro srovnání: 414. brigáda „Magyar’s Birds“ vede v celkových akumulovaných verifikovaných bojových bodech. Nemesis není největší ve všem, ale v lovu radarů a PVO patří k absolutní špičce.
Proč to není jednorázový efekt
Zničit osm kusů techniky je taktický úspěch. Opakovat to systematicky, v různých sektorech, a vytvářet tím průchodné koridory pro další vlny úderů, to už je metoda. A právě tak to ukrajinské velení prezentuje. ArmyInform v červnu 2026 popsal doktrínu Sil bezpilotních systémů jako vrstvenou architekturu: FPV drony na frontové linii, střednědosahové údery na radary a PVO v operační hloubce a nakonec kampaně hlubokých úderů proti strategickým cílům.
Rusko samozřejmě není bezmocné. Má vícevrstvou protivzdušnou obranu, modernější radary typu S-300/S-400, Podlet nebo Něbo-U. Ale průběžné ničení senzorů a odpalovačů v mnoha sektorech současně natahuje celou síť přes únosnou mez. Obnovit odpalovač nebo přesunout náhradní systém lze relativně rychle. Obnovit plnohodnotnou senzorovou síť s vycvičenou obsluhou, napojením na velení a kalibrovaným pokrytím je řádově složitější. A pokud údery pokračují, mezery se nestačí zaplňovat.
Český rozměr dronové války
Dronová válka na Ukrajině není pro Česko vzdálené téma. Premiér Fiala v září 2025 oznámil vznik koordinační skupiny pro antidronovou ochranu státu s odkazem na ruské drony, které narušovaly vzdušný prostor Polska a Rumunska. V říjnu téhož roku v Kodani mluvil o Dronové alianci s Ukrajinou a o nutnosti posilovat východní hranici Evropy. Česko-ukrajinská bezpečnostní dohoda z července 2024 výslovně zahrnuje spolupráci v oblasti bezpilotních prostředků a elektronického boje. Přímá vazba na tuto konkrétní operaci Nemesis veřejně doložená není, ale směr je zřejmý.
Každý radar, který Nemesis spálí, je o kousek méně komfortní situace pro ruskou projekci síly. A o kousek víc prostoru pro Ukrajinu, aby dýchala.
Podaří se Ukrajincům dobýt Krym zpět, nebo už bude navždy ruský?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 9589
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 6598
