Ukrajina vytáhne na ruské drony novou zbraň. Už v říjnu začne používat nové malé protiletadlové rakety

Volodymyr Zelenskyj to řekl přímo: Ukrajina musí přestat posílat stíhačky F-16 a MiGy proti dronům, které Rusko vyrábí za zlomek jejich ceny. V rozhovoru pro Reuters na začátku října popsal, že první várka malých a levných protiletadlových raket dorazí do bojových jednotek ještě v druhé polovině tohoto měsíce. Nejde o náhradu Patriotů ani systémů NASAMS. Jde o něco jiného, o spodní patro obrany, které má řešit problém, na nějž dosavadní prostředky nestačí ekonomicky ani logisticky.

Střela ST-100 a systém DRAGON: co přesně Ukrajina nasazuje

V otevřených zdrojích je nejlépe dohledatelná střela označovaná jako ST-100, vyvíjená pro mobilní krátkodosahový protiletadlový komplet DRAGON. Systém DRAGON není novinkou v pravém slova smyslu; podle vyjádření zástupce výrobce, které citoval NV/New Voice of Ukraine, prošel kodifikací a je zhruba rok a půl součástí ukrajinské protivzdušné obrany. Dosud ale používal adaptované letecké střely R-73 a americké AIM-9M, tedy rakety původně určené pro vzdušný boj, nikoli pro ničení dronů ze země.

ST-100 mění právě tohle. Je to domácí střela s infračerveným navedením, navržená přímo pro roli země-vzduch proti bezpilotním prostředkům. Uváděný dosah činí kolem 10 kilometrů. Střela se má zamknout na cíl ještě před odpálením, což obsluze umožňuje okamžitě změnit pozici, nemusí cíl dál sledovat ani nasvěcovat. V prostředí, kde ruské drony létají v rojích a odpalovací stanoviště se stává terčem, je to podstatný provozní detail.

Jmenovitý výrobce samotné střely ST-100 nebyl v otevřených zdrojích zveřejněn. DRAGON je spojován s Center of Innovative Technologies Program a vývoj koordinuje ukrajinská inovační platforma Brave1.

Proč právě teď: proudové Šáhidy změnily pravidla

Načasování není náhodné. Rusko od léta ve stále větších počtech nasazuje proudové verze dronů řady Geraň, rychlejší a odolnější nástupce klasických „Šáhidů“. Zelenskyj v rozhovoru pro Reuters otevřeně přiznal, že proti nim Ukrajina musí vysílat stíhačky a že dochází munice ráže 20 mm pro letadla. Každý takový let stojí řádově víc než samotný dron, který má sestřelit.

Ruská strana navíc aktivně zvyšuje odolnost svých bezpilotníků. Ukrajinská vojenská rozvědka na portálu War&Sanctions dokumentuje u Geraně-5 protirušicí satelitní navigační systém Kometa-M12. U staršího Geraně-4 je doložen optoelektronický korelační systém Susanin, který umožňuje navigaci i bez signálu GPS. Technologické závody běží na obou stranách a Ukrajina potřebovala odpovědět jinak než drahými prostředky.

Den po rozhovoru pro Reuters, 4. října, Zelenskyj po setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že součástí německého balíku pomoci ve výši 1,3 miliardy eur bude i financování výroby nových interceptorů právě proti proudovým „Šáhidům“. Politická podpora a průmyslová realita se tak poprvé veřejně propojily v jednom konkrétním bodě.

Brave1: továrna na levné nápady, která už škáluje

ST-100 není izolovaný projekt jednoho výrobce. Je součástí širší architektury, kterou Ukrajina buduje přes inovační platformu Brave1. Ta už v červnu oznámila spolupráci s velením protivzdušné obrany a vývoj cenově dostupných interceptorových střel s dosahem 3 a 5 kilometrů; ST-100 s dosahem 10 km je tedy vrchol celé pyramidy malých raket, ne osamocený experiment.

Jak Brave1 funguje v praxi, popsal jeho šéf Andrij Hryceniuk v lednovém rozhovoru: osm firem získalo kontrakty a financování v raketové soutěži, o vítězích rozhodovala vojenská komise. Projektové řízení běží v týdenních až dvoutýdenních cyklech, zapojují se univerzity i externí experti. Granty v průměru posouvají technologickou připravenost produktu o 1,7 bodu na škále TRL. Část inovací přitom běží „v tichém režimu“, aby o nich Rusové co nejdéle nevěděli; to, co se dostává na veřejnost, už potřebuje peníze, partnery a škálování.

Že Ukrajina umí rychle škálovat fungující řešení, dokládá případ záchytného dronu Octopus: po bojovém ověření ministerstvo obrany objednalo 8 000 kusů a výrobu rozprostřelo mezi 29 firem. Vedle toho už více než deset jednotek používá střelecké věže řízené umělou inteligencí, schopné autonomně ničit drony. Spodní vrstva obrany tak přestává být jen raketová, je to celý ekosystém.

Kde je ST-100 v celkové architektuře obrany

Aby bylo jasné, co ST-100 není: není to náhrada za nic z toho, co Ukrajina dostává od spojenců.

DRAGON/ST-100 patří do nejnižšího patra. Má chránit konkrétní městské uzly, infrastrukturu a vybrané směry útoku. Patriot a NASAMS řeší úplně jiné hrozby na jiných vzdálenostech, a právě proto je klíčové, aby na drony přestaly být plýtvány jejich drahé střely.

Český rozměr: protidronová obrana jako sdílené téma

Česká republika sice není přímo zapojena do programu ST-100, ale protidronová obrana se stala i jejím institucionálním tématem. Vláda v září 2025 zřídila koordinační skupinu a následně stálý Výbor pro protidronovou ochranu při Bezpečnostní radě státu. Ministr zahraničí Petr Macinka při lednové návštěvě Kyjeva výslovně zmínil spolupráci v oblasti protidronového boje a přenos ukrajinského know-how do Česka.

České firmy přitom mají průmyslové kapacity, které by do podobných projektů zapadly: Ray Service už vyrábí komponenty pro F-35 i systémy SHORAD, ministerstvo obrany eviduje 13 českých podniků a univerzit zapojených do 14 projektů souvisejících s F-35. Kabelové svazky, elektronika, testování, radarové podsystémy, to vše je potenciální průsečík s ukrajinskou poptávkou po škálovatelné výrobě.

Přesná cena jedné střely ST-100 veřejně známá není. Ale celá logika projektu stojí na jediném čísle, které znát nepotřebujeme: cokoliv levnějšího než let stíhačky proti dronu za pár set tisíc korun je pro Ukrajinu krok správným směrem.