Zelenskyj ví, že bude zle: Rusko má mít 700 balistických raket a tisíce dalších, ale Ukrajina je nemá čím sestřelovat

Číslo padlo 4. října 2026 v Kyjevě a Zelenskyj ho doplnil varováním, které v posledních měsících opakuje stále hlasitěji: proti balistickým střelám je zatím jedinou účinnou obranou systém Patriot, jehož střel má Ukrajina zoufale málo. Vedle balistiky zmínil i „několik tisíc dalších raket“ v širším ruském arzenálu, řízené střely s plochou dráhou letu, hypersonické zbraně, celé spektrum, které Moskva kombinuje s proudovými drony typu Šáhid. Jen v týdnu kolem Merzovy návštěvy jich Rusko vypustilo devět set. Zelenskyj neřekl doslova „bude zle“. Řekl něco horšího, popsal mechanismus, který zlo produkuje systematicky a průběžně.

Odkud se bere číslo 700

Odhad „do 700 balistických raket“ vychází z ukrajinských zpravodajských dat. Není to účetně přesná inventura, ale živý odhad, který se v řádu dnů posouvá. Ještě 2. října citovala agentura AP ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihu s číslem 600 kusů. O dva dny později Zelenskyj na brífinku s Merzem posunul strop na 700. Důležitější než přesná cifra je trend: Rusko zásoby nejen spotřebovává, ale aktivně doplňuje tempem 130–140 balistických raket měsíčně.

K tomu přičtěte „tisíce dalších“. Zelenskyj konkrétní typy veřejně nerozpadl, ale z ukrajinských oficiálních materiálů víme, že Rusko proti Ukrajině nasazuje řízené střely Ch-101, námořní Kalibry, hypersonické Kinžaly i Zirkony. Dohromady tvoří arzenál, jehož objem daleko přesahuje to, co je ukrajinská protivzdušná obrana schopna spolehlivě zachytit.

Proč Patriot nestačí, a nic jiného zatím nefunguje

Zelenskyj to řekl 24. září po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem naprosto otevřeně: proti balistickým raketám jsou interceptory Patriot prozatím jedinou účinnou možností, kterou Ukrajina potřebuje prakticky každý den. Problém je trojí:

• Výroba nestíhá. Globální produkční kapacita střel Patriot je omezená. NATO už v lednu 2024 spustilo objednávku až tisíce raket, aby rozšířilo evropskou výrobu, ale dodávky se počítají na roky, ne měsíce.
• Spojenci si musí doplnit vlastní sklady. Válka s Íránem a obecná nestabilita na Blízkém východě dál zužují prostor pro transfery na Ukrajinu. Každá baterie odeslaná do Kyjeva chybí v aliančním inventáři.
• Ukrajina žádá konkrétní objem. Podle AP Kyjev požaduje zhruba 300 střel Patriot, číslo, které samo o sobě ukazuje, jak hluboký je deficit.

Existují i evropské systémy se schopností čelit balistice, především SAMP/T NG od konsorcia Eurosam. Jenže ty jsou teprve ve fázi zavádění. Pro nižší vrstvy obrany, proti dronům a střelám s plochou dráhou letu, Německo financuje interceptory IRIS-T a Ukrajina už v dubnu 2026 podepsala kontrakty s Raytheonem na PAC-2 i s Diehl Defence. To ale balistiku neřeší. Balistická střela letí jinou rychlostí, jinou trajektorií a vyžaduje jinou třídu zbraně. Právě v tomto segmentu je obrana nejdražší, nejpomaleji doplňovaná a politicky nejobtížněji doručitelná.

Jak Rusko vyrábí navzdory sankcím

Číslo 130–140 balistických raket měsíčně zní absurdně pro zemi pod nejtvrdšími západními sankcemi od studené války. Vysvětlení je nepříjemně prosté: sankce prosakují.

Podle ukrajinského sankčního zmocněnce Vlasjuka identifikoval Kyjev přes 200 závodů a více než 1 600 obráběcích strojů zapojených do ruské zbrojní výroby. Do raket dál vstupuje přes 35 000 zahraničních komponentů, naváděcí prvky, satelitní antény, chemikálie, pocházejících z USA, Tchaj-wanu, Japonska, Německa, Švýcarska, Číny, Francie i Británie. Alarmující detail: části vyrobené ještě v roce 2025, tedy dlouho po zavedení sankcí, se stále dostávají do Ruska přes třetí země.

EU reaguje. Dvacátý sankční balík z dubna 2026 poprvé použil protiobcházecí nástroj vůči Kyrgyzstánu a rozšířil restrikce na entity ve třetích státech. Zelenskyj na brífinku s Merzem mluvil o „dlouhých sankcích“, politické metafoře pro tlak, který má zasáhnout celý výrobní řetězec od surovin po hotové střely. Zatím ale platí, že ruská produkce běží rychleji než západní schopnost ji zastavit.

Zimní scénář: opotřebovávací kampaň proti městům

Nejde o jednorázový masivní nálet. Jde o něco zákeřnějšího, průběžnou, eskalační kampaň, která cílí na energetickou infrastrukturu, vytápění a psychiku obyvatel. AP popisuje téměř nepřetržitý tlak na Kyjev, kde se balistické střely kombinují se stovkami dronů v komplexních vlnách. Zelenskyj v září spojil výrobu interceptorů Patriot přímo s ochranou životů před „zimním balistickým terorem“.

Logika je brutálně jednoduchá. Každá balistická střela, kterou Ukrajina nezachytí, může zničit teplárnu, rozvodnu nebo vodárnu. Každý interceptor, který Ukrajina vystřelí, jí chybí na další vlnu. Rusko útočí právě tam, kde je poměr nákladů nejpříznivější pro útočníka: balistická střela stojí zlomek toho, co systém, který ji má sestřelit.

Co s tím může Česko

Praha pomáhá Ukrajině jinak než Berlín. Česká vojenská pomoc se soustředí na velkorážovou munici, výcvik a příspěvky do aliančních fondů. Oblast protivzdušné obrany je těžištěm jiných spojenců, především Německa. Ministerstvo obrany ČR samo upřesnilo, že Česko nebylo koordinačním státem takzvané antibalistické koalice, je ale zapojeno do iniciativy ESSI a rozvíjí s Ukrajinou spolupráci v obraně proti dronům.

Důsledky Zelenského čísel ale dopadají i na střední Evropu. Cvičení Ramstein Flag 2026 ukázalo, že NATO přehodnocuje integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu jako centrální úkol, právě na základě zkušeností z Ukrajiny. Sedm set balistických raket v ruských skladech nemíří na Prahu. Ale ukazují, co moderní válka vyžaduje od každého spojence, který chce být připraven.

Ukrajina dnes stojí před zimou s arzenálem protivníka, který roste rychleji, než ho dokáže ničit. Patrioty jsou vzácné, sankce prosakují a čas hraje pro toho, kdo vyrábí víc. Zelenskyj to ví, a říká to nahlas právě proto, aby to věděli i ti, kdo o dodávkách rozhodují.