USA poprvé vyvezly svou nejpokročilejší střelu vzduch-vzduch AIM-260, kterou nikomu nedávají. Má čelit čínské J-20

Americká armáda roky pracovala na zbrani, která měla zavřít nebezpečnou dosahovou mezeru vůči Číně. Střela AIM-260 Joint Advanced Tactical Missile, označovaná zkratkou JATM, vznikla jako přímý nástupce legendární rodiny AIM-120 AMRAAM, a od počátku ji provázelo utajení na úrovni SECRET. Žádný spojenec ji nedostal, žádný spojenec o ni oficiálně ani nežádal. Až do letoška, kdy federální notifikace potvrdila exportní autorizaci pro Austrálii a Canberra v srpnu oznámila investici téměř 736 milionů australských dolarů, tedy zhruba 11,5 miliardy korun. Austrálie se tím stala prvním veřejně potvrzeným zahraničním operátorem nejpokročilejší americké střely vzduch-vzduch. A snímek z testovacího cvičení Gray Flag 2026 ukázal, že integrace na australský F/A-18F Super Hornet už reálně běží.

Proč ji USA dosud nikomu nedaly

Odpověď je prostá a zároveň výmluvná: technologie je natolik citlivá, že Spojené státy nechtěly riskovat únik jakýchkoliv detailů. Federální notifikace publikovaná v březnu 2026 výslovně řeší klasifikaci SECRET, ochranu softwaru i hardwaru proti neoprávněné manipulaci a riziko, že by protivník mohl na základě znalosti parametrů vyvinout protiopatření. Přesný dolet, rychlost ani kompletní naváděcí architektura AIM-260 zůstávají ve veřejných zdrojích utajené. Oficiálně víme jen to, že jde o střelu vzdušné nadvlády s podporou GPS, s větším dosahem a účinností než všechny dosavadní americké střely vzduch-vzduch, a že je konstrukčně kompatibilní s existujícími závěsníky i interními šachtami stíhaček F-22 Raptor a F-35 Lightning II.

Proč tedy výjimka pro Austrálii? Americký dokument to říká otevřeně: Canberra je jedním z nejdůležitějších spojenců USA v západním Pacifiku a umí chránit citlivou technologii v zásadě stejně jako samotná americká vláda. Nejde o běžný export munice. Jde o politicko-technologický signál, že indo-pacifický prostor a vzdušný boj na velkou vzdálenost patří mezi absolutní priority Washingtonu.

Čínská hrozba, která celý program urychlila

Abychom pochopili, proč AIM-260 vůbec vznikla, musíme se podívat na druhou stranu Pacifiku. Čínské letectvo provozuje stealth stíhačku páté generace Chengdu J-20 Mighty Dragon, dvoumotorový stroj s interními zbraňovými šachtami, který může nést čtyři střely vzduch-vzduch PL-15 uvnitř trupu.

Právě PL-15 je klíčem k celému příběhu. Analytická práce Naval Postgraduate School z roku 2025 jí připisuje následující parametry:

• Dosah: přibližně 200 km
• Rychlost: kolem Mach 5 (přibližně 6 125 km/h)
• Naváděcí systém: aktivní elektronicky skenovaný radar (AESA)

Tentýž zdroj konstatuje, že PL-15 pravděpodobně překonává dosavadní americkou AIM-120C/D AMRAAM, která má odhadovaný dosah kolem 160–180 km. Jinými slovy: čínský pilot s J-20 mohl teoreticky vystřelit dřív než jeho americký protějšek s F-35. Dosahová mezera, byť řádově v desítkách kilometrů, v boji za hranicí viditelnosti rozhoduje. Kdo střílí první, má statisticky vyšší šanci přežít.

AIM-260 má tuto mezeru zavřít, nebo rovnou obrátit. Přesná čísla USA nezveřejnily, ale samotný fakt, že střela vznikla jako přímá odpověď na PL-15, naznačuje ambici dostat se minimálně na srovnatelný, ne-li větší dosah. Lockheed Martin ji v tiskové zprávě ze září 2026 označil za „nejsofistikovanější střelu vzdušné nadvlády“.

Tři roviny, které se v příběhu prolínají

Celý příběh kolem AIM-260 se ve skutečnosti skládá ze tří oddělených událostí, které se snadno slévají do jedné:

Exportní schválení v USA. Kongres obdržel notifikaci už v lednu 2026. Americký strop pro Austrálii činí až 450 střel AIM-260 v maximálním finančním rámci 3,16 miliardy dolarů, tedy přibližně 75 miliard korun. To je horní hranice, nikoli okamžitá objednávka.

Australské politické oznámení. Dne 6. srpna 2026 australské ministerstvo obrany potvrdilo aktuální investici téměř 736 milionů australských dolarů a pořadí integrace: nejprve F/A-18F Super Hornet, poté F-35A Lightning II a nakonec EA-18G Growler. Austrálie se označila za prvního operátora AIM-260 mimo USA.

Fotografie z Gray Flag 2026. Na snímku pořízeném na základně Point Mugu v Kalifornii 11. září 2026 je zachycen australský F/A-18F z No. 1 Squadron s tím, co bylo identifikováno jako testovací kus AIM-260. Samotné cvičení Gray Flag nebylo žádnou PR kulisou, zahrnovalo přes 750 letů, více než 3 000 účastníků ze 150 organizací a přes 2 000 letových hodin. Střela na australském letounu zapadá do reálného integračního testování.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Česká republika si objednala stíhačky F-35A Lightning II. Podle odpovědi Ministerstva obrany z června 2025 by první stroje měly dorazit k výcviku do USA v roce 2029, dodávky do Česka jsou plánovány na roky 2031–2034 a plné operační schopnosti se očekávají v roce 2035. Lockheed Martin přitom veřejně uvádí kompatibilitu AIM-260 s F-35.

Znamená to, že české letectvo jednou AIM-260 dostane? Technicky je to myslitelné, precedent exportu nyní existuje. Politicky je to ale zcela otevřené. Ve veřejně dostupných dokumentech neexistuje žádné americké rozhodnutí o uvolnění této střely pro jakéhokoli evropského uživatele. Austrálie ji získala díky specifické kombinaci: mimořádná důvěra Washingtonu, geografická blízkost potenciálnímu konfliktu s Čínou a schopnost chránit utajované technologie na americké úrovni. Evropské země NATO řeší primárně kolektivní obranu proti Rusku, kde je vzdušná nadvláda jen jednou částí širšího konfliktu.

Americká notifikace sama výslovně uvádí, že navržený prodej Austrálii „nezmění základní vojenskou rovnováhu v regionu“. Měřitelný dopad je spíš kvalitativní: Canberra získává schopnost delšího prvního výstřelu a těsnější interoperabilitu s americkým letectvem, což zvyšuje odstrašení. Ale samo o sobě to regionální poměr sil nepřeklápí.

Střela, kterou svět nesměl vidět

První veřejný záběr AIM-260 nepochází z žádné oficiální prezentace Pentagonu. Pořídil ho civilní fotograf Jonathan Tweedy 13. května 2026 u letecké základny Eglin na Floridě, jak informoval magazín Air & Space Forces. Program běžel roky v režimu vysokého utajení a americká strana se nesnažila střelu ukazovat, naopak. Fakt, že se AIM-260 poprvé „ukázala“ až v roce 2026 a vzápětí se objevila na australském letounu během integračních testů, vypovídá o tempu, jakým Washington i Canberra celý projekt tlačí vpřed.

Austrálie teď drží klíč k něčemu, co dosud neměl nikdo mimo americké letectvo. Otázka už nezní, jestli se indo-pacifický vzdušný prostor mění, ale jak rychle.