Válka o Tchaj-wan se odkládá. Analytici posunuli odhad z roku 2027 na 2028 a později, Peking má mít vnitřní problémy

Rok 2027 koloval bezpečnostními debatami jako magické číslo. Bývalý ředitel CIA William Burns ho formuloval jako milník, do kdy má být Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) schopna provést invazi na Tchaj-wan. Ne jako datum útoku, ale jako měřítko připravenosti. Jenže na začátku října 2026 Reuters přinesl zprávu opřenou o dva současné americké činitele, jednoho bývalého a dalšího člověka obeznámeného s americkým hodnocením: invaze před rokem 2028 je stále méně pravděpodobná. Důvody nejsou diplomatické. Jsou vojenské a vnitropolitické, a pro Peking nepříjemné.

Čistky, které rozložily velení

Čínská armáda prošla v posledních dvou letech bezprecedentní vlnou protikorupčních čistek, které zasáhly samotný vrchol velitelské struktury. V říjnu 2025 byli Che Wej-tung a Miao Chua, oba členové sedmičlenné Ústřední vojenské komise, oficiálně vyloučeni z Komunistické strany Číny i z armády. O tři měsíce později, v lednu 2026, Reuters informoval o vyšetřování dalších dvou vrcholných generálů, Čang Jou-siho a Liou Čen-liho.

Výsledek? Sedmičlenné nejvyšší vojenské vedení se fakticky propadlo na dva plně funkční členy. Únorová zpráva IISS Military Balance to shrnula bez diplomatických obálek: „závažné nedostatky ve velitelské struktuře.“ Čistky nezasáhly jen personálie. Zpomalily akvizice pokročilých zbraňových systémů, vyvolaly pochyby o kvalitě starších kontraktů a narušily důvěru v celý řetězec velení. Armáda, která má provést nejsložitější obojživelnou operaci od druhé světové války, si nemůže dovolit mít děravý štáb.

Rok 2027 nebyl termín útoku, byl to termín schopností

Mediální zkratka „Čína zaútočí v roce 2027″ byla vždy přepálená. Analytická služba amerického Kongresu (CRS) opakovaně vysvětlovala, že Burnsova formulace „být připraven do roku 2027″ znamenala vojenskou způsobilost, nikoli politické rozhodnutí. Březnový Annual Threat Assessment americké zpravodajské komunity z roku 2026 to řekl přímo: čínští lídři momentálně invazi v roce 2027 neplánují a nemají pevný harmonogram sjednocení.

Tři proměnné rozhodují o tom, kdy, a jestli vůbec, Peking sáhne po síle:

• Vojenská připravenost ČLOA – ta je po čistkách krátkodobě oslabená.
• Politická situace na Tchaj-wanu – prezidentské volby v roce 2028 jsou klíčové.
• Otázka americké intervence – jak by reagoval Washington, zůstává záměrně nejednoznačné.

Žádná z těchto proměnných dnes neukazuje směrem k brzkému útoku. Ale žádná z nich také neukazuje směrem k trvalému míru.

Tchajwanské volby 2028 jako spouštěč

Podle zdrojů Reuters Peking vyčkává na výsledek tchajwanských prezidentských voleb v roce 2028. Logika je prostá: pokud Demokratická pokroková strana (DPP) prezidenta Laje Čching-teho získá čtvrtý mandát v řadě, bude to pro Peking signál, že volební cestou se k vládě vstřícnější vůči sjednocení nedostane. Čínská rétorika vůči DPP už dnes mluví o „zlomyslném úmyslu usilovat o nezávislost silou“.

Tchaj-pej si přitom žádné iluze nedělá. V červnu 2026 tchajwanské ministerstvo obrany varovalo, že varovný čas před případným útokem se zkracuje. Ostrov reaguje konkrétně: obranný rozpočet na rok 2026 činí 949,5 miliardy tchajwanských dolarů, tedy 3,32 % HDP. Prezident Laj stanovil cíl vysoké bojové připravenosti do roku 2027, tedy do stejného milníku, který původně platil pro čínskou stranu. Arzenál protilodních střel má do začátku roku 2029 přesáhnout 1 800 kusů. Celkový investiční plán do obrany počítá s 1,25 bilionu tchajwanských dolarů v letech 2026–2033.

Proč se to týká Evropy a Česka

Tchaj-wan drží přes 60 % světových tržeb v oblasti výroby čipů na zakázku a více než 90 % produkce těch nejpokročilejších. Jakýkoli konflikt, i pouhá námořní blokáda, by okamžitě zasáhl globální dodavatelské řetězce. Evropská komise to v bílé knize European Defence – Readiness 2030 pojmenovala bez obalu: čínský nátlak na Tchaj-wan by měl „hluboké ekonomické i strategické důsledky pro Evropu“.

Pro Česko je to relevantní dvojnásob. Podle zprávy Evropské komise o české ekonomice z června 2026 dosahují české exporty 74,8 % HDP. Automobilový, elektrotechnický a strojírenský průmysl, páteř českého exportu, jsou na polovodičích existenčně závislé. Evropský parlament v lednu 2026 odsoudil čínské zastrašování kolem Tchaj-wanu a požadoval, aby pokusy změnit status quo silou nesly vysoké náklady. NATO dlouhodobě zdůrazňuje, že bezpečnost Indo-Pacifiku a euroatlantického prostoru je propojená, byť Tchaj-wan samozřejmě není kryt článkem 5.

Odklad jako nebezpečná mezifáze

Slovo „odklad“ svádí k úlevě. Podle nás je přesnější ho číst jako prodloužení nejistoty. Peking nepolevil v ambicích, jen momentálně nemá armádu v kondici a politické okno, které by invazi ospravedlnilo. Mezitím roste intenzita šedozónových operací: vojenské průlety, námořní manévry, kybernetické útoky, ekonomický nátlak. Tchaj-wan sám říká, že varovný čas se zkracuje, i když se hlavní hrozba odsouvá.

Válka o Tchaj-wan se neodkládá proto, že by Peking změnil názor. Odkládá se proto, že si ji zatím nemůže dovolit. A právě v tom je rozdíl, na kterém záleží nejvíc.