Rusko zvedlo obranný rozpočet o 41 %, Ukrajina o 12 %. Obě země se připravují na tvrdou a dlouhou válku

Když ukrajinská vláda na konci září 2026 předložila návrh státního rozpočtu na rok 2027, vyčíslila výdaje na obranu a bezpečnost na 4,885 bilionu hřiven, tedy bezmála 44 % hrubého domácího produktu. O pár dní později pronikl na veřejnost ruský rozpočtový návrh, v němž Moskva počítá s 17,1 bilionu rublů na obranu, tedy 35 % veškerých federálních výdajů. Obě čísla jsou rekordní. A obě říkají totéž: rok 2027 bude dalším rokem vyčerpávací války ve vysoké intenzitě. Žádná demobilizační logika, žádná mírová dividenda. Jen peníze na pokračování bojů.

Odkud se berou ta procenta

Číslo 41 % u Ruska vyžaduje vysvětlení, protože záleží na tom, s čím ho porovnáváte. Pokud vezmete původní plán na rok 2026, který počítal s 12,1 bilionu rublů, skok na 17,1 bilionu rublů skutečně odpovídá nárůstu o zhruba 41 %. Jenže Moskva měla v dřívějším tříletém rozpočtovém výhledu pro rok 2027 naplánováno 13,5 bilionu rublů, proti téhle základně jde o růst „jen“ o 27 %. Obě čísla jsou obrovská, ale rozdíl v interpretaci je podstatný.

U Ukrajiny je výpočet přímočařejší. Upravený plán na rok 2026 počítal s výdaji na obranu a bezpečnost ve výši 4,367 bilionu hřiven. Návrh na rok 2027 přidává 517,9 miliardy hřiven, což ukrajinská vláda sama vyčísluje na +11,9 %. Dvanáct procent navíc zní skromně, dokud si neuvědomíte, že výchozí základna už byla extrémně vysoká.

Co si za ty peníze kupují

Tady se příběh láme. Rusko a Ukrajina sice obě zvyšují výdaje, ale kupují za ně zásadně odlišné věci.

Z ukrajinského navýšení o 517,9 miliardy hřiven spolkne asi 337,5 miliardy, tedy přibližně 65 % celého přírůstku, jediná položka: platy a odvody vojáků. Na zbraně a vojenskou techniku přibývá nominálně pouhých 1,4 miliardy hřiven. Kyjev tedy nekupuje novou ofenzivní kapacitu. Kupuje čas a soudržnost personálu, aby obrana vůbec vydržela.

Moskva naproti tomu podle analýzy Carnegie Politika dál chrání a rozšiřuje vojenský účet na úkor civilních kapitol: zvyšuje daně, prohlubuje deficit a přesouvá zdroje ze sociálních výdajů. Kreml pokračuje v navyšování počtů vojáků a podle dostupných informací podepsal Putin během posledního roku několik dekretů rozšiřujících armádní stavy. Ruská zbrojní výroba roste, byť ne bez limitů: nedostatek pracovní síly, korupce, dražší obcházení sankcí a závislost na dovozových komponentech podle analýzy CSIS brzdí plošné tempo.

Zjednodušeně řečeno: Kyjev platí za to, aby jeho vojáci zůstali ve službě. Moskva platí za to, aby jich měla víc a aby měli víc materiálu.

Kde na to Ukrajina vezme

Bez spojenecké pomoci to nepůjde. Ukrajinské ministerstvo financí otevřeně říká, že země v roce 2027 potřebuje 52,6 miliardy dolarů externího financování. Zhruba 20 miliard má očekávané zdroje: granty, půjčky, výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Zbývajících přibližně 32,6 miliardy dolarů zatím kryto není.

To je číslo, které by mělo znepokojovat každého, kdo sleduje debatu o budoucnosti západní podpory. Pokud by pomoc výrazně klesla, tlak by šel okamžitě do obrany, sociálních výdajů i makroekonomické stability. Vlastními příjmy Ukrajina pokryje jen část svých potřeb.

Rusko má v tomhle ohledu jednodušší pozici. Větší ekonomika, ropné a plynové příjmy, centralizovaný fiskální systém. To neznamená, že Moskva netrpí: inflace, úrokové sazby a odliv kvalifikované pracovní síly jsou reálné problémy. Ale rozpočtový prostor pro další rok války má širší.

Co to znamená pro Česko a NATO

Ruský rozpočtový skok posiluje politický tlak na celou alianci. Evropští spojenci NATO utratili v roce 2025 za obranu dohromady přibližně 530 miliard dolarů, několikanásobek ruského plánu. Jenže agregátní číslo zakrývá nerovnoměrné rozložení výdajů i pomalé tempo zbrojení v řadě členských zemí.

Česká vláda po červencovém summitu NATO v Ankaře oznámila navýšení obranného rozpočtu o 36 miliard korun s cílem dosáhnout dvou procent HDP a posílit protivzdušnou obranu. Ruské rozpočtové údaje ten krok zpětně legitimizují. Nejde o přímé vojenské ohrožení českého území v nejbližším horizontu, ale o argument pro vyšší připravenost aliance jako celku.

Rozpočty neříkají, kdo válku vyhraje. Říkají ale velmi jasně, že obě vlády plánují pokračování bojů i v roce 2027. A to je informace, se kterou musí počítat nejen Kyjev a Moskva, ale i Praha.