Bundeswehr začal testovat ženijní Kodiak na podvozku Leopardu 2, ale bez zbraňové stanice. Důvody tají

Kodiak měl být pro Bundeswehr tím, čím je chirurgický skalpel pro operatéra: přesným, těžce chráněným nástrojem, který pod palbou otevírá cestu tankovým formacím. Bagrové rameno, dvojice devítitunových navijáků, minový pluh, protiminová ochrana, to všechno stojí na osvědčeném podvozku Leopardu 2 s motorem o výkonu 1 100 kW a maximální rychlostí 60 km/h. Jenže když dva zkušební kusy dorazily k vojskovým zkouškám, na střeše chyběla dálkově ovládaná zbraňová stanice Natter, která měla posádce zajistit samoochranu bez nutnosti vystrčit hlavu z poklopu. Federální úřad pro výzbroj, informační techniku a využití Bundeswehru (BAAINBw) absenci potvrdil, ale důvod odmítl sdělit. Odkázal na „aktuálně probíhající jednání“, vojenskou bezpečnost a smluvně-právní omezení. Rheinmetall jako výrobce se k věci rovněž nevyjádřil s odkazem na pravidla veřejných zakázek.

Tříletý skluz a dodavatel, který „nedostatečně splnil“

Problémy kolem Kodiaku nezačaly chybějící zbraňovou stanicí. Původní harmonogram počítal s předáním prvního zkušebního kusu už v roce 2023 a druhého v roce 2024. Nestalo se ani jedno. Dne 6. června 2026 mluvčí německého ministerstva obrany (BMVg) pro server Hartpunkt uvedla, že posun harmonogramu způsobil dodavatel, který „dosud nedostatečně splnil“ některé smluvní výkony. Rheinmetall tehdy tvrdil, že sériové dodávky proběhnou podle plánu. Na konci srpna 2026 pak dva kusy skutečně dorazily, ale bez Natter.

Celkový kontrakt z roku 2021 pokrývá 44 vozidel Kodiak plus výcvik, počáteční zásobu náhradních dílů a speciální nářadí za přibližně 295 milionů eur, tedy zhruba 7,4 miliardy korun. Sériové dodávky měly původně běžet v letech 2026 až 2029. Při současném stavu, kdy teprve začíná integrované ověřování na dvou prototypech, je návrat k původnímu harmonogramu přinejmenším nejistý.

Co přesně Kodiak umí, a co mu bez Natter chybí

Pionierpanzer 3 Kodiak je těžké obrněné ženijní vozidlo třetí generace postavené na korbách Leopardu 2A4 s pohonným paketem na úrovni Leopardu 2A7V. Jeho hlavní parametry:

• Motor: MTU MB 873, výkon 1 100 kW (cca 1 500 koní)
• Hmotnostní třída: MLC 80 (bojová hmotnost kolem 60 tun)
• Maximální rychlost: 60 km/h
• Bagrové rameno: centrálně umístěné, schopné odklízet zátarasy a upravovat terén
• Navijáky: dva capstanové, každý s tahem 9 tun
• Překonání příkopu: přes 2,5 metru
• Ochrana: balistická i protiminová, 76mm dýmové vrhače, kamerový systém
• Dálkové ovládání: vozidlo lze řídit na dálku při zvlášť nebezpečných operacích, například při průlomu minovým polem

Právě ta poslední schopnost vysvětluje, proč má smysl testovat Kodiak i bez uzavřené konfigurace samoochrany, ženijní jádro vozidla funguje nezávisle na zbraňové stanici. Jenže pro plné bojové ověření je to zásadní mezera. Ženijní vozidlo operuje v první linii, často pod přímou palbou, a jeho posádka potřebuje reagovat na blízké hrozby bez zdlouhavého čekání na podporu. Bez dálkově ovládané stanice zbývají jen dýmové vrhače a pasivní ochrana pancíře.

Natter, FLW 200, nebo Protector? Tři scénáře pro chybějící stanici

Stanice Natter 12.7 od Rheinmetallu je lehká dálkově ovládaná zbraňová stanice s nízkou signaturou a automatickým sledováním cíle. Podporuje ráže 7,62 mm, 12,7 mm i 40mm granátomet; v konfiguraci s těžkým kulometem M2 a 200 náboji váží zhruba 200 kg. Právě ta měla být součástí německých Kodiaků.

Pokud Natter z programu definitivně vypadne, Hartpunkt jako realistické alternativy zmiňuje dvě zavedené stanice:

Z pohledu Bundeswehru by FLW 200 dávala logistický smysl, armáda ji už provozuje na jiných platformách a odpadly by náklady na zavedení zcela nového systému. Protector RS4 od norského Kongsbergu zase nabízí nejvyšší modularitu včetně možnosti integrace protitankových řízených střel. Veřejné rozhodnutí ale oznámeno nebylo a BAAINBw k alternativám mlčí stejně důsledně jako k důvodům vynechání Natter.

Co to znamená pro Česko

Německý program Kodiak není jen záležitostí Bundeswehru. České ministerstvo obrany v rámci pořízení tanků Leopard 2A8 počítá až s 19 speciálními leopardími verzemi včetně ženijní a výslovně uvádí, že se ke smlouvám na tyto verze připojí, pokud je vyjedná německé ministerstvo obrany. Prakticky to znamená, že německý postup (včetně skluzů, nedořešené konfigurace zbraňové stanice a probíhajících jednání) může přímo ovlivnit český harmonogram, podmínky i finální podobu leopardích podpůrných vozidel, jak vyplývá z Q&A Ministerstva obrany ČR.

Krátkodobě Bundeswehr bez ženijní techniky není, panzerpionýrské prapory stále provozují starší Pionierpanzer Dachs. Střednědobě ale platí, že ženijní vozidla přímo rozhodují o schopnosti těžkých jednotek překonávat překážky, stavět polní opevnění a udržet manévr. Každý další měsíc skluzu oslabuje podpůrnou vrstvu těžkých sil NATO v době, kdy válka na Ukrajině trvá už déle než čtyři roky a potřeba funkční těžké ženijní techniky je zřejmější než kdykoli od konce studené války.

Mlčení jako signál

Samotná chybějící zbraňová stanice by se dala číst jako konfigurační detail; jádro Kodiaku tvoří bagrové rameno, navijáky a minový pluh, ne kulomet na střeše. Jenže v kombinaci s tříletým skluzem a důsledným odmítáním jakéhokoli vysvětlení to podle nás ukazuje spíš na nedořešený průmyslově-integrační nebo kontraktační problém než na banální montážní odložení. Oporu pro tento závěr dávají právě ony „probíhající jednání“, na které BAAINBw opakovaně odkazuje; kdyby šlo o plánovanou etapizaci testů, nebylo by co tajit.

Kodiak na podvozku Leopardu 2 zůstává jedním z nejschopnějších ženijních vozidel na světě. Otázka ale nestojí tak, jestli je dobrý. Stojí tak, jestli ho Bundeswehr, a potažmo i Česko, dostane kompletní, včas a v konfiguraci, které můžou posádky důvěřovat.