Video: Ať Rusové útočí jak chtějí, ukrajinské speciální síly Omega je nepouští. Doněckou oblast od nich čistí denně

Záběry zveřejněné na oficiálním kanálu Centra speciálního určení Omega ukazují, jak vypadá každodenní práce, o které se většina lidí dozví nanejvýš z večerního přehledu ztrát. Operátoři sedí v improvizovaných stanovištích, sledují obrazovky, reagují v řádu sekund. Nad jejich sektorem létají ruské útočné drony v opakovaných vlnách: FPV, FPV na optickém vlákně, takzvané Molnije. Když jeden zmizí z obrazovky, další už je na cestě. A přesto se ukrajinským speciálním silám daří nepříteli lokálně odepírat volný průlet nad vlastními pozicemi. Číslo 60+ za týden, zveřejněné 14. října 2026, patří jednomu konkrétnímu týmu. Ne celé frontě, ne celé jednotce. Jedné posádce.

Vzdušný zákop nad Doněckem

Představa protidrónového boje jako střelby z ramene na létající terč je zásadně mylná. Podle velitele bojové skupiny „Křídel Omegy“, které spadají pod stejné centrum, pracuje na likvidaci jedné Molnije zhruba 50 lidí v širším řetězci, od detekce přes navigaci interceptoru až po elektronický boj. Přímá posádka čítá čtyři operátory. Ti řídí drony-přepadávače, platformy s názvy General Čerešňa a Kolibri, a koordinují nasazení systému elektronického boje Aj-Petri SV.

Jde o síťový lov, ne o improvizaci. A právě v tom spočívá rozdíl mezi jednotkou, která drony občas sestřelí, a jednotkou, která nad svým sektorem systematicky buduje něco, čemu se dá říkat vzdušný zákop. Bez něj by se ruské FPV rychle propsaly do ztrát pěchoty, zásobování i přesunů. Velitel Národní gardy Oleksandr Pivněnko to shrnul přímo: když dron splní úkol, pěšák nemusí jít do přímého kontaktu s nepřítelem.

Co přesně Rusové posílají a proč to nestačí

Důstojník 5. oddílu s volacím znakem Rotnyj popsal situaci u Kostiantynivky v rozhovoru pro ArmyInform: nad městem stále operují Molnije, běžné FPV i FPV na optickém vlákně. Pokud nenajdou primární cíl, tedy zákop, vozidlo nebo skupinu vojáků, útočí na cesty, domy, logistické trasy. Cokoli, co se hýbe nebo má hodnotu.

Ruská strana přitom není statická. Mění frekvence videosignálu, upravuje trasy letu, zkouší nové přístupy. Je to závod adaptace, ne jednostranná převaha. Ale bilance 5. oddílu ukazuje, že na tomto konkrétním úseku Omega závod vyhrává, minimálně v týdnu před 14. říjnem 2026.

Pro kontext: ve stejný den hlásil Generální štáb Ukrajiny 229 bojových střetů na celé frontě, z toho 39 ruských útoků jen na pokrovském směru a 12 na kostjantynivském. Doněcká oblast patří k nejvytíženějším úsekům celé války.

Omega není sama, ale je výjimečná

Bylo by nefér tvrdit, že celou dronovou obranu Doněcka drží jedna jednotka. Národní garda od roku 2024 rozšířila program ničení nepřátelských dronů z jednoho pododdílu na více než dvacet jednotek. Vznikly nové pluky bezpilotních systémů i samostatný pluk krytí vzdušného prostoru. Na stejných směrech operují i brigády Azov a Chartija.

Pro srovnání: brigáda Burevij u Dobropillji hlásila za jeden zářijový týden 291 zničených dronů, 222 FPV a 69 Molnijí. Jenže to je bilance celé brigády. Šedesát plus za jeden čtyřčlenný tým je v přepočtu na hlavu mimořádný výkon. V interním žebříčku platformy Delta figurovala Omega k červenci 2026 na 28. místě z 225 jednotek Sil obrany a na 4. místě mezi jednotkami Národní gardy.

Zároveň Ukrajina nebrání jen přední linii. V noci na 14. října Síly obrany podle Generálního štábu zasáhly u Doněcku místo skladování, přípravy a odpalu ruských útočných dronů. Omega čistí vzduch nad zákopy, jiné složky loví dronovou infrastrukturu v hloubce. Dvě vrstvy téhož boje.

Proč by to mělo zajímat Čechy

Doněcký front se může zdát vzdálený. Česká Bezpečnostní strategie z roku 2023 ale výslovně říká, že válka Ruska proti Ukrajině ukončila poválečné období stability v Evropě a že ohrožení spojence je ohrožením i pro Česko. NATO po ruské agresi masivně posílilo východní křídlo a upozorňuje na rostoucí nepřátelské aktivity Ruska vůči členským státům.

To, co se odehrává nad doněckou linií kontaktu, není jen lokální epizoda. Je to laboratoř budoucí války, války, v níž několik specializovaných operátorů s drony rozhoduje o tom, jestli pěchota na konkrétním úseku vůbec udrží logistiku, rotace a pozice. Každá armáda v Evropě, českou nevyjímaje, se z toho bude muset poučit.

Čtyři lidé, padesát v zázemí, šedesát dronů za týden

Centrum speciálního určení Omega není běžná liniová jednotka. Na oficiálním webu uvádí sedm samostatných oddílů a spektrum od odstřelovačů přes bojové potápěče po specialisty na robotiku a bezpilotní systémy. Právě tahle šíře jí umožňuje stavět protidrónové mise jinak než pěchotní brigáda, jako komplexní operaci, kde každý článek řetězce má přesně definovanou roli.

A právě proto funguje model, který by na papíře vypadal absurdně: čtyři lidé v přímé posádce, kolem padesáti v podpůrném řetězci, a výsledek, přes šedesát zničených ruských útočných dronů za sedm dní. Ať Rusové mění frekvence, trasy nebo taktiku, na tomto kusu doněcké fronty na ně Omega zatím stačí.

Na obrazovkách operátorů 5. oddílu se každé ráno objeví nové tečky. Ruské drony, které míří k ukrajinským pozicím. A každý večer je těch teček o něco méně, než kolik jich ráno vzlétlo.