„Neměli začínat.“ Putin hrozí odvetou za údery na rafinerie a datová centra, Zelenskyj se nebojí a ignoruje i Trumpa

-.Vladimir Putin stál 15. října 2026 na pódiu výročního sjezdu organizace Dělovaja Rossija, když před stovkami ruských podnikatelů pronesl větu, která během hodin obletěla zpravodajské agentury: „Oni začali. Neměli začínat.“ Mluvil o ukrajinských úderech na ruské rafinerie, logistická centra, energetické objekty, a poprvé v takto přímé formulaci i o datových centrech. Nebyla to abstraktní hrozba. Několik dní předtím Yandex potvrdil těžké poškození svého datového centra v Sasovu a zásah dalšího v Kaluze. A ve stejný den, kdy Putin mluvil, Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev s americkou energetickou pauzou „skončil“, a ukrajinské drony znovu zasáhly rafinerii v Rjazaňské oblasti.

Co přesně Putin řekl a komu to patřilo

Kontext Putinova výroku je důležitý. Dělovaja Rossija není bezpečnostní rada ani vojenský briefing, je to podnikatelské fórum, kde se řeší investiční klima, daně a regulace. Putin si vybral právě tuto tribunu, aby bagatelizoval škody na ruských rafinériích a zároveň rámoval ruské údery na Ukrajinu jako pouhou „odpověď“. Podle přepisu, který zveřejnily Vědomosti, jmenoval tři okruhy cílů, na něž Rusko „odpovídá“: ropné zpracovatelské závody, logistická centra a energetické objekty. Datová centra přidal do výčtu explicitně.

Prakticky to neznamená novou operaci. Rusko systematicky útočí na ukrajinskou energetiku přinejmenším od zimy 2025–2026. Podle zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva šlo o koordinované vlny často vedené stovkami zbraní, které vyvolávaly nouzové výpadky elektřiny pro miliony civilistů. Putinova slova na fóru tedy nejsou startovním výstřelem, ale veřejným přihlášením se k eskalaci, která už běží.

Rafinerie a datová centra: nová fronta infrastrukturové války

Datová centra se ve válečné rétorice obou stran objevila teprve v posledních týdnech, a jejich zařazení vedle rafinérií není náhodné. Yandex sám popisuje svá centra jako „železné srdce“ firmy: jejich výpadek dopadá na cloud, platební systémy, logistiku a služby pro miliony uživatelů i stovky tisíc podniků. Zelenskyj na varšavském bezpečnostním fóru 12. října útoky na Yandex rámoval jako odpověď na ruské operace proti ukrajinské digitální infrastruktuře.

Na druhé straně fronty stojí případ ukrajinského poskytovatele TENET, jehož technologický komplex v Oděse zasáhl ruský úder 10. října. Poškozeno bylo chlazení i energetické vybavení. Obě strany tak otevřeně přiznávají, že datová centra jsou legitimním cílem, a tím posouvají konflikt do roviny, kde se vedle barelů ropy počítají i rackové jednotky serverů.

Zelenskyj, Trump a rozpadlá energetická pauza

Příběh „energetického příměří“ trval přesně šest dní. Ještě 9. října Zelenskyj řekl serveru Axios, že pokud by cenou dohody bylo skutečné zastavení útoků na energetiku na obou stranách, „je to dobrá vyjednávací cena“. Jenže podle Kyjeva Rusko pauzu nedodrželo, útoky na ukrajinskou infrastrukturu pokračovaly i po Trumpově oznámení. A 15. října Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina s pauzou končí.

Trumpova reakce nebyla diplomatická. Americký prezident podle AP týdny naléhal, aby útoky na ruské rafinerie „sakra přestaly“, a zašel až k výroku, že Ukrajina by měla mít „nového prezidenta“, který dokáže uzavřít dohodu. Washington přitom nedisponuje jen slovy. Podle reportu Financial Times, který převzal Reuters, USA pohrozily omezením sdílení zpravodajských informací a zásahem do mechanismu PURL pro pořizování amerických zbraní. AP navíc popsala případ, kdy Kyjev nedostal obvyklé včasné varování před ruskými balistickými střelami, což je signál, že americká páka už může mít i bezprostřední vojenské důsledky.

Zelenskyj přesto ustoupit odmítl. Podle nás je to kalkulovaný risk: Kyjev si nemůže dovolit ztratit jedinou páku, kterou na ruskou ekonomiku má, výměnou za příměří, které druhá strana nedodržuje. Prostor k ignoraci Washingtonu ale existuje jen tak dlouho, dokud USA nepřepnou od nátlaku ke skutečnému omezení podpory.

Co to znamená pro Česko a NATO

Útoky na energetiku a datová centra nejsou jen bilaterální ukrajinsko-ruské téma. NATO v červenci 2026 odsoudilo ruské škodlivé kybernetické aktivity proti kritické infrastruktuře spojenců a partnerů, v září pak zveřejnilo nové požadavky na odolnost členských států s důrazem právě na energetické a digitální sítě.

Česko už na důsledky ruských útoků reagovalo materiálně: v únoru 2026 odeslalo na Ukrajinu 55 generátorů určených pro oblasti s dlouhodobými výpadky proudu a vody. S blížící se zimou a Putinovou deklarací pokračujících úderů se dá čekat, že tlak na záložní zdroje, vytápění a nemocnice na Ukrajině ještě zesílí, a s ním i potřeba další pomoci od spojenců.

Válka o infrastrukturu se neodehrává jen na frontové linii u Pokrovsku nebo v Kurské oblasti. Odehrává se v serverovnách Yandexu, v chladicích věžích oděského TENETu, v rjazaňských rafinériích, a v telefonátech mezi Kyjevem a Washingtonem, kde se rozhoduje, kdo smí útočit na co a za jakou cenu.