Ukrajina přitopí Rusku pod kotlem. Chystá drony řízené AI, které obletí ruskou PVO. Mají zablokovat letiště po celé zemi

Nejde o jednorázový spektakulární úder. Ukrajina buduje systém, jehož cílem je soustavně znepříjemňovat Rusku život v jeho vlastním vzdušném prostoru, od civilních letišť přes vojenské základny až po sklady a uzly protivzdušné obrany. Klíčovou roli v tom mají hrát drony s umělou inteligencí, které dokážou letět bez GPS, obcházet radary a v závěrečné fázi samy rozpoznat cíl. Plán nese kódové označení M&Ms a poprvé jej v srpnu 2026 popsal novinář Simon Shuster v The Atlantic. Od té doby se posunul z prezentace na Zelenského stole do prvních bojových testů, ale plná verze proti ruským letištím zatím spuštěna nebyla.

Jak dron letí bez GPS a obchází PVO

Starší generace ukrajinských útočných dronů fungovala v podstatě jako dálkově řízený projektil: operátor jej naváděl přes internetové připojení, často i přes satelitní linku. Problém nastal, jakmile se dron dostal do zóny silného ruského elektronického rušení. Spojení se přerušilo, GPS signál zmizel a stroj ztratil orientaci.

Nová generace tento problém řeší jinak. Na palubě nese optické kamery a v paměti satelitní snímky trasy. Během letu porovnává obraz terénu pod sebou s nahranými mapami, technika označovaná jako porovnávání s mapou (map matching). Nepotřebuje GPS ani průběžný kontakt s operátorem. AI navíc při plánování trasy zohledňuje reliéf krajiny, slepé zóny radarů a dosah jednotlivých systémů PVO. V poslední fázi letu dron sám rozpozná cíl a zamkne se na něj. Lidský operátor nemusí potvrzovat zásah. Ukrajinské ministerstvo obrany to popisuje jako autonomní navedení v závěrečné fázi letu, v prostředí, kde veškeré komunikační kanály selhávají.

Nejde o sci-fi. Jde o úzce vymezenou autonomii: dron neuvažuje, neimprovizuje, nerozhoduje o tom, zda zaútočit. Plní předem definovaný úkol v prostředí, kde člověk nemůže zasáhnout. Právě to mu dává šanci projít tam, kde dřívější drony končily sestřelené nebo odkloněné.

Co znamená „zablokovat letiště“

Zní to dramaticky, ale realita je spíš o vytrvalém dušení než o jednorázové apokalypse. Ve veřejně doložené praxi „blokáda“ vypadá tak, že přítomnost dronové hrozby donutí ruské úřady zavést omezení provozu nebo letiště rovnou zavřít. Stačí, aby se v prostoru objevil i jediný dron, a desítky letů se odkloní, zpozdí nebo zruší. Přesně to se stalo 16. října v Moskvě.

U vojenských letišť je efekt tvrdší. Ukrajinské ministerstvo obrany ve svém červencovém souhrnu operací středního dosahu uvádí zásahy na letištích Saky a Hvardijské na okupovaném Krymu: zničené nebo poškozené hangáry, zasažená relé pro řízení dronů a nejméně sedm poškozených letounů. Tady už nejde o dočasnou uzavírku, ale o fyzickou destrukci infrastruktury.

Původní ambicióznější varianta plánu M&Ms podle The Atlantic počítala s nasazením až tisíce AI dronů denně proti letištím v Moskvě a dalších městech. Zelenskyj ale tuto agresivnější verzi podle dostupných zdrojů dosud neschválil v plném rozsahu. Kampaň tedy běží, ale v omezenější podobě.

Časová osa: od plánu k prvním testům

Příběh má jasnou chronologii. Na jaře 2026 ukrajinské ministerstvo obrany spustilo program „Logistics Lockdown“ s rozpočtem pět miliard hřiven na takzvané prostředky středního dosahu, tedy zbraně pro údery do operační hloubky. V březnu vzniklo centrum Defense AI Center A1, první institucionální zázemí pro integraci umělé inteligence do obrany.

20. srpna The Atlantic odhalil existenci plánu M&Ms. 1. září Zelenskyj veřejně varoval aerolinky, že ruské nebe se stává nebezpečným. Nebyla to prázdná rétorika; už následující den začali první dopravci rušit lety do Ruska. V polovině září byly nové AI drony poprvé nasazeny v boji v Doněcké oblasti, ale šlo o test proti pozemním cílům, nikoli proti letištím.

K říjnu 2026 tedy platí: kampaň proti ruskému vzdušnému prostoru běží, civilní letiště jsou opakovaně paralyzována, vojenská infrastruktura na okupovaných územích je zasahována. Specializovaná AI flotila se ale stále rozvíjí a proti letištím v ruském vnitrozemí zatím nebyla nasazena ve velkém měřítku.

Proč právě letiště, a proč to dává smysl

Letiště nejsou izolovaný cíl. Jsou uzlem, kde se sbíhá všechno: letouny, dronový provoz, radary, protivzdušná obrana, logistika, zásobování. Když Ukrajina zasáhne letiště, nezničí jen kus betonu, ale donutí Rusko přesouvat systémy PVO na ochranu zázemí, což otevírá mezery jinde. Ministerstvo obrany přímo uvádí, že s rostoucím ničením ruské logistiky klesá počet ruských útočných operací na linii dotyku.

Současně Ukrajina systematicky opotřebovává samotnou ruskou PVO. Od března 2026 bylo podle ukrajinských údajů vyřazeno 81 ruských systémů protivzdušné obrany: S-400, Buky, Panciry, radary a prostředky elektronického boje. Každý zničený radar nebo odpalovací zařízení znamená další slepou zónu, kterou mohou příští drony využít.

Rusko útoky odrážet umí. Ale ne tak, aby udrželo normální provoz a zároveň zavřelo všechny mezery na území, které sahá přes jedenáct časových pásem.

Co to znamená pro Česko a NATO

Eskalace dronové války se netýká jen Ukrajiny a Ruska. NATO v srpnu 2026 řešilo porušení vzdušného prostoru v Polsku a Rumunsku. V říjnu AP popsala dronové incidenty v Černém moři u Rumunska a Bulharska. Český premiér Fiala už dříve upozornil, že ruské narušování vzdušného prostoru aliančních zemí testuje evropskou připravenost.

Česko přitom v oboru dronů není pouhým divákem. Bezpečnostní dohoda mezi ČR a Ukrajinou výslovně zahrnuje spolupráci v oblasti bezpilotních prostředků a elektronického boje. České ministerstvo zahraničí v lednu 2026 označilo protidronovou spolupráci za klíčovou prioritu. A česká firma LPP Holding v září 2026 vyhrála NATO Innovation Challenge v kategorii trvalého zneprůchodnění letišť autonomními platformami bez GPS. Přímé napojení na ukrajinskou operaci M&Ms veřejně doložené není, ale technologická blízkost je zřejmá.

Riziko odvety je reálné a už teď viditelné. OHCHR za září 2026 hlásí nejhorší zářijové civilní ztráty od začátku plné invaze: nejméně 328 mrtvých a 2 105 zraněných ukrajinských civilistů. Moskva má kapacitu odpovídat terorem, a odpovídá.

Ukrajina nesází na zázračný úder, který jednou provždy zavře ruské nebe. Sází na to, že tisíce levných, chytrých a stále autonomnějších dronů postupně promění ruské zázemí z bezpečné zóny v další frontovou linii. A moskevská letiště, která se 16. října na hodiny zastavila, jsou první ochutnávkou toho, jak takový tlak vypadá v praxi.