Zachycený dokument popisuje koordinovanou kampaň proti šedesáti klíčovým uzlům ukrajinské infrastruktury. Cílem není jen zhasnout světla, ale zastavit celý městský organismus uprostřed zimy.
Dne 17. září 2026 předstoupil ukrajinský premiér Denys Šmyhal před evropské partnery v Paříži s materiálem, který jeho vláda označila za zachycený ruský plán zimní kampaně. Dokument, datovaný přibližně do srpna 2026, podle shrnutí The New York Times popisuje metodický postup, jak během jediného měsíce soustředěných úderů vyřadit z provozu elektřinu, vodu, kanalizaci a teplo v Kyjevě, Charkově a Oděse. Nejde přitom o tři izolované cíle, tato trojice tvoří špičku širšího seznamu, který zahrnuje i Dnipro, Záporoží, Mykolajiv, Lvov, Vinnycju a dalších deset měst. Slovo „drastický“ tu není nadsázka. Plán necílí na jednu elektrárnu ani na jeden přenosový stožár. Míří na schopnost milionů lidí přežít zimu.
Šedesát cílů, čtyři priority, tři fáze
Investigativní tým Schemes při RFE/RL získal zřejmě tentýž dokument od zdrojů v ukrajinských obranných silách a popsal jeho architekturu. Plán definuje šedesát klíčových cílů a čtyři priority: elektřinu, vodu, kanalizaci, teplo. Podle shrnutí Hromadske kampaň počítá se třemi etapami:
- Západní rozvodny přijímající dovoz elektřiny z Evropy, přerušení záložního napájení ze sousedních zemí.
- Hydroelektrárny, likvidace zbývající domácí kapacity.
- Rozvodná pole u tří fungujících jaderných elektráren, odpojení reaktorů od sítě, aniž by bylo nutné zasáhnout samotný reaktor.
K tomu přibývají kotelny, teplárny, čerpací stanice pitné vody a čistírny odpadních vod. Dokument podle Ukrajinské pravdy kalkuluje s nasazením přibližně 70 balistických raket, 720 dálkových dronů a 150 klouzavých pum jen pro trojici Kyjev, Charkov, Oděsa. Logika je přímočará: přetížit protivzdušnou obranu a vyřadit několik vrstev systému naráz. Výsledkem by podle ruských odhadů mělo být až 90% omezení elektřiny a tepla v zasažených městech.
Proč zrovna „jeden měsíc“? Nejde o symboliku ani o magické číslo. Dokument pracuje s kalkulací objemu zbraní, které během třiceti dnů proniknou ukrajinskou PVO. Je to operační okno, ne garance kolapsu přesně třicátý den.
Město bez metabolismu
Důležité je pochopit, co takový plán znamená v praxi. Nejde jen o tmu a studené radiátory. Bez elektřiny přestanou fungovat čerpadla, která tlačí vodu do vyšších pater panelových domů. Bez vody nefunguje kanalizace. Bez tepla klesá teplota v bytech během několika hodin pod bod, kdy je dlouhodobý pobyt zdravotně nebezpečný, zvláště pro děti, seniory a chronicky nemocné.
Zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii z března 2025 už dokumentovala, jak předchozí útoky na rozvodny opakovaně odpojovaly ukrajinské jaderné elektrárny od vnějších vedení. Nový plán tento princip systematizuje: nezasáhnout reaktor, ale izolovat ho od sítě, čímž se z něj stane mrtvá kapacita.
Ukrajinské ministerstvo vnitra vydalo pro obyvatele praktická doporučení: minimálně tři litry pitné vody na osobu a den, zásoby potravin s delší trvanlivostí, powerbanky, baterky, evakuační taška s doklady a hotovostí. Pro případ ztráty vytápění radí soustředit se do jedné nejmenší místnosti, utěsnit okna a vrstvit oblečení. Generátory uvnitř budov jsou zakázané, riziko otravy oxidem uhelnatým je smrtelné.
Věrohodnost dokumentu a to, co už se děje v terénu
Ani NYT, ani Schemes nedokázaly dokument nezávisle forenzně ověřit jako finální kremelský rozkaz. V kopii RFE chyběly některé strany a metadata byla pozměněna. Šmyhal nicméně materiál označil za produkt ukrajinské rozvědky a použil ho jako argument pro spojence.
Co věrohodnost zvyšuje, je realita na zemi. Masivní kombinovaný úder na energetickou infrastrukturu přišel 30. září 2026. Další vlna následovala v polovině října; velitelství ukrajinských vzdušných sil hlásilo 14. října 39 raket mířících převážně na energetické cíle. Vzorec odpovídá tomu, co dokument popisuje. Podle nás jde o nejsilnější nepřímý důkaz, že zachycený materiál reflektuje skutečný operační záměr, i když nemusí být doslovným rozkazem z Kremlu.
Ukrajina není bezmocná, ale je zranitelná
Kyjev se na třetí válečnou zimu připravuje jinak než na první dvě. Vláda investovala 67,6 miliardy hřiven do regionálních plánů odolnosti, z toho 43,7 miliardy na fyzickou ochranu kritické infrastruktury. Vzniklo přes dvě stě ochranných staveb nad prioritními objekty. Funguje 1,8 gigawattu distribuované plynové generace, malé, rozptýlené zdroje, které nelze vyřadit jedním úderem. Do konce roku 2026 mělo přibýt dalších 800 megawattů.
Klíčovou slabinou zůstává protivzdušná obrana, konkrétně nedostatek raket PAC-3 pro systémy Patriot, které jako jediné dokážou spolehlivě sestřelovat balistické střely. Německo a Ukrajina v červnu 2026 jednaly o urychlení dodávek munice pro Patriot i IRIS-T, ale problém nebyl vyřešen. Ruská kalkulace v dokumentu stojí právě na tomto předpokladu, že ukrajinská PVO nestačí na objem střel, který Moskva dokáže vypustit během jednoho měsíce.
Sám Šmyhal přiznal, že celou energetiku „betonovým dómem“ zakrýt nelze.
Co to znamená pro Česko
Česká republika ke konci srpna 2026 hostila 398 360 osob s dočasnou ochranou, nejvyšší podíl na počet obyvatel v celé Evropské unii podle Eurostatu. Další vlna dlouhých zimních výpadků by pravděpodobně zvýšila motivaci části ukrajinských civilistů odejít do zemí, kde už existují velké ukrajinské komunity. Česko mezi ně patří.
Praha přitom není jen pasivním příjemcem důsledků. Ministerstvo zahraničí v únoru 2026 odeslalo 55 dieselových generátorů ze státních hmotných rezerv do Dněpropetrovské oblasti v hodnotě 10 milionů korun. Společné prohlášení českého a ukrajinského premiéra z května 2025 zahrnuje energetickou spolupráci a patronát nad tímto regionem. Jsou to kapky v moři potřeb, ale kapky, které mají adresu.
Zachycený dokument ukazuje válku, která se vede nejen na frontové linii, ale proti radiátorům, vodovodním kohoutům a pojistkovým skříním. Pokud Moskva plán provede byť z poloviny, miliony Ukrajinců stráví zimu v podmínkách, které si většina Evropanů nedokáže představit. A právě proto ho Kyjev ukázal v Paříži, ne jako zpravodajskou kuriozitu, ale jako účet, který někdo bude muset zaplatit.