Rusové přitvrzují, ale vyhráno zdaleka nemají. Belgie pošle Ukrajině dalších 10 letounů F-16. Ještě před koncem roku

Dne 16. října 2026, krátce po půlnoci bruselského času, stál De Wever před novináři a vyslovil číslo, které překvapilo i ty, kdo belgický harmonogram sledovali. Deset letounů F-16 ještě do konce roku. Přitom 29. září, po schůzce s Volodymyrem Zelenským, se hovořilo o třech strojích, které měla Belgie urychleně předat. Za pouhé dva a půl týdne se veřejně potvrzený plán více než ztrojnásobil. Co se mezitím změnilo, není úplně jasné, ale pohled na mapu ruských úderů z posledních dnů leccos napovídá.

Rusko přitvrzuje: devět regionů pod palbou

Jen ve dnech kolem bruselského summitu zasáhly ruské rakety a drony energetickou infrastrukturu v devíti ukrajinských regionech. Podle AP šlo o koordinovaný tlak na rozvodné sítě před začátkem topné sezóny, vzorec, který se opakuje každý podzim od roku 2022. Statisíce domácností zůstaly bez proudu, ve Volyni téměř patnáct tisíc lidí. OSN za září eviduje 328 zabitých a 2 105 zraněných civilistů, což je meziroční nárůst o 85 procent.

Zelenskyj při jednání s De Weverem 15. října výslovně zmínil zásahy energetických objektů ve dvou regionech a zdůraznil, že F-16 už teď „významně pomáhají“ proti proudovým verzím íránských dronů Šáhid. Ukrajinská protivzdušná obrana v září zničila přes 4 700 vzdušných cílů, z toho 1 935 právě dronů Šáhid-238. Čísla jsou působivá, ale každý úder, který proklouzne, znamená výpadek proudu, tepla nebo vody pro tisíce lidí.

Fronta: 304 střetů za den, ale žádný průlom

Ruská armáda útočí s mimořádnou intenzitou. Ukrajinský generální štáb 16. října hlásil 304 bojových střetů za jediný den, o den dříve jich bylo 260. Nejtěžší tlak směřuje na Pokrovsk: šedesát ruských útoků během jednoho dne. Silné boje pokračují u Kostiantynivky i Huljajpole.

Jenže vysoká intenzita není totéž co vítězství. Na kramatorském a dniprovském směru 15. října Rusové neútočili vůbec. O den později bylo ticho na oleksandrivském úseku. AP situaci shrnuje střízlivě: obě armády jsou „z velké části zablokované na dlouhé frontě“. Rusko vynakládá obrovské množství munice, techniky i lidí, ale doložený rozhodující průlom chybí. Fronta se místy pohne o stovky metrů, někde o jednotky kilometrů, a pak se zase zastaví.

Proč zrovna Belgie a proč teď

Belgická role má svou logiku. V květnu 2024 podepsaly Brusel a Kyjev bezpečnostní dohodu, která stanoví cíl dodat Ukrajině celkem 30 letounů F-16 do roku 2028 spolu s municí, náhradními díly a podporou údržby. Materiálně to dává smysl: belgické letectvo přechází na F-35 a stávající F-16 mají být z operační služby staženy do konce roku 2028.

Skok ze tří na deset strojů v horizontu dvou týdnů naznačuje, že akcelerace není jen technická, ale i politická. Ruské útoky na energetiku před zimou vytvářejí tlak, na který musí západní spojenci reagovat rychle. Belgie přitom není jen dodavatel draků; v září 2026 ukrajinská strana výslovně děkovala za opravy a náhradní díly, bez kterých by ani existující F-16 nemohly létat.

V celkovém součtu veřejně potvrzených dodávek od různých dárců má Ukrajina mimo Belgii přislíbeno nebo převzato nejméně 49 letounů: Nizozemsko dokončilo dar 24 strojů, Dánsko předalo 19, Norsko šest. Přesný počet okamžitě bojeschopných strojů Kyjev z bezpečnostních důvodů nezveřejňuje.

Co F-16 skutečně změní, a co ne

Deset stíhaček samo o sobě válku neotočí. Podle nás je ale důležité rozumět tomu, kde jejich přínos leží. F-16 nejsou primárně nástrojem k obratu pozemní války, jsou posilou protivzdušné obrany. Ukrajinské ministerstvo obrany opakovaně uvádí, že se osvědčily právě proti proudovým dronům, které konvenční systémy PVO zachytávají obtížněji. Každý další letoun rozšiřuje prostor, který dokáže Ukrajina bránit.

Reálný efekt bude selektivní: ochrana prioritních uzlů, velkých měst, energetických center, průmyslových oblastí. Ne univerzální štít nad celou zemí. Ale právě v období, kdy Rusko systematicky ničí rozvodné sítě před zimou, může i selektivní ochrana zachránit teplo a světlo pro statisíce lidí.

Důležitý je i širší ekosystém. Koalice pro letecké schopnosti (AFCC) popisuje program F-16 jako komplexní transformaci ukrajinského letectva: výcvik pilotů a techniků, infrastruktura, simulátory, zbraňové balíčky, údržbové systémy. Česká republika do tohoto rámce přispívá výcvikem pilotů na letounech L-39 i trenažérech české výroby, jak potvrdil premiér Fiala po jednání se Zelenským v květnu 2025. Praha navíc v únoru 2026 poslala na Ukrajinu 55 generátorů, dosud největší státní dodávku tohoto typu, jako přímou odpověď na poškození energetické infrastruktury.

Cena ruské eskalace roste

Rusko útočí stále intenzivněji, ale každý další úder je dražší. Proudové drony, balistické rakety, řízené střely, to vše stojí výrobní kapacity, které nejsou neomezené. A proti nim stojí protivzdušná obrana, která se s každou dodávkou F-16, s každým novým systémem a s každým vycvičeným pilotem stává hustší.

Deset belgických F-16 do konce roku nepřinese mír. Ale zvýší cenu, kterou Moskva platí za každý pokus zničit ukrajinskou energetiku před zimou. A právě v tom spočívá jejich hodnota: ne v jednom rozhodujícím úderu, ale v tom, že Ukrajina vydrží další topnou sezónu.