Německo se připravuje na válku. Oživuje podzemní bunkr ze studené války a chystá nemocnice na 1 000 raněných denně

Alianční simulace počítá s tím, že při konfliktu na východním křídle NATO by přes německé nemocnice proudilo až tisíc raněných denně. Berlín přiznává, že na to není připraven.

Vojáci a členky Červeného kříže i Zdroj fotografie: Národní knihovna Norska / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Pod kopcem Oberer Eselsberg v bavorském Ulmu stojí vojenská nemocnice Bundeswehrkrankenhaus Ulm se 496 lůžky. Pod ní, v betonových útrobách z dob studené války, se ukrývá podzemní zařízení označované jako „erdversenkte Anlage“, EVA. Dnes se tam neléčí, neoperuje, nepřijímají pacienti. Přesto se o něm znovu mluví. Německo totiž přehodnocuje celou svou zdravotnickou architekturu pro případ, že by se válka v Evropě přestala odehrávat jen na Ukrajině a přesunula se na území Aliance. A právě v tom okamžiku by se nemocnice proměnily v součást obrany státu.

Tisíc raněných denně: odkud číslo pochází

Údaj o tisíci raněných za den nevznikl v novinových redakcích. Pochází přímo z simulace NATO citované Bundeswehrem na sympoziu o zdravotnickém zabezpečení obrany státu v červnu 2025. Scénář počítá s konfliktem podle článku 5 Severoatlantické smlouvy, tedy kolektivní obranou, na východním křídle Aliance. Německo by v něm nehrálo roli frontového státu, ale zázemního uzlu, přes který by proudili ranění ze vzdálenějších bojišť. Bundeswehr pro tuto funkci používá výraz „Verwundetendrehscheibe“, doslova „otočna pro raněné“.

Jenže pět vojenských nemocnic v celém Německu disponuje dohromady pouhými 1 811 lůžky. Při přílivu stovek pacientů denně by se jejich kapacita vyčerpala během hodin, ne dnů. Bundeswehr to říká otevřeně: rozhodující tíha péče by padla na civilní zdravotnictví.

Ulm a jeho podzemní dědictví

Bundeswehrkrankenhaus Ulm je jednou z pěti vojenských nemocnic a zároveň jedním z mála míst, kde se studenoválečná podzemní infrastruktura stále fyzicky nachází. Odborná prezentace z ulmské nemocnice z května 2025 potvrzuje, že EVA existuje a je zohledňována v krizových a dekontaminačních scénářích, například při radiačních událostech. Oficiální stránky Bundeswehru nicméně uvádějí, že na stanovištích vojenských nemocnic se v současnosti bunkry aktivně neprovozují.

Přesné parametry zařízení (kapacita, technický stav, případné náklady na znovuzprovoznění) nejsou z otevřených zdrojů dostupné. Tradované údaje o kapacitě pro tisíce osob na desítky dní pocházejí ze sekundárních popisů historického zařízení. Co je ale doložitelné: Ulm se vrací do krizového plánování jako součást širší úvahy o tom, jak využít existující podzemní prostory v době, kdy ochrana nemocnic před drony, raketami a hybridními útoky přestává být teoretická.

Pro srovnání: Švýcarsko udržuje systém zhruba 1 700 chráněných zařízení včetně podzemních nemocnic a zákonem ukládá kantonům garantovat chráněné nemocniční kapacity minimálně pro 0,6 % populace. Ulm je relikt s potenciálem. Švýcarsko je funkční systém.

Jak má záchranný řetězec fungovat

Cvičení Medic Quadriga 2026 poprvé ve velkém otestovalo celý řetězec: od frontové stabilizace v Litvě přes strategickou leteckou evakuaci až po třídění a distribuci raněných v hubu u berlínského letiště BER. Ministr obrany Boris Pistorius ho označil za „strategický zátěžový test“.

Klíčovou roli v něm sehrály civilní struktury. Německá společnost pro úrazovou chirurgii (DGU) zapojila do cvičení zhruba 50 traumatologických sítí sdružujících přes 700 klinik po celém Německu. V berlínsko-braniborském prostoru se denně simulovalo kolem 200 případů. Paralelně Rheinmetall oznámil objednávku 149 mobilních záchranných stanic pro Bundeswehr, každá se dvěma kontejnery, vlastním generátorem, klimatizací, jedním plně vybaveným urgentním stanovištěm a čtyřmi dalšími ošetřovacími místy. Výroba má začít v prvním čtvrtletí 2027.

Na alianční úrovni proběhlo v červnu 2026 v Estonsku cvičení Vigorous Warrior, největší zdravotnické cvičení NATO zaměřené na ochranu léčebných zařízení včetně podzemních instalací a na omezení tepelné i elektronické stopy nemocnic. Jde o přímou reakci na zkušenosti z Ukrajiny, kde jsou zdravotnická zařízení pravidelným cílem úderů.

Přiznaný deficit

Spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová v únoru 2026 v rozhovoru pro Welt am Sonntag řekla bez obalu: aktuální připravenost je nedostatečná. Německo nemá centralizovaný přehled o zdravotnickém personálu se zkušeností s válečnými poraněními a teprve s resorty a spolkovými zeměmi mapuje kapacity, materiál a odpovědnosti.

Čísla z průzkumu Německého nemocničního institutu jsou ještě výmluvnější:

  • Koncepty pro bezpečnostní a obranné hrozby má jen 26 % německých nemocnic.
  • Na extrémní scénář války je připravena zhruba osmina zařízení.
  • Problémy se zásobami, energetickou bezpečností, CBRN ochranou a IT odolností jsou systémové.

Bundesärztekammer ve strategickém dokumentu ze září 2026 požaduje, aby nemocnice byly chráněny jako kritická infrastruktura, a výslovně odkazuje na poznatky z Ukrajiny: vysoký objem raněných, delší evakuační časy, devastující kombinovaná poranění od dělostřelectva, raket a dronů.

Co to znamená pro Česko

Česká republika není mimo hru. Obranná strategie z roku 2023 počítá s podporou spojeneckých sil na českém území a výslovně zmiňuje přepravu pacientů i zapojení civilních zdravotnických kapacit při vyčerpání vojenského zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví mezi prioritami krizové připravenosti požaduje aktualizaci traumatologických plánů pro velké počty osob s válečným poraněním, krizových transfuzních center i CBRN připravenosti. Detailní veřejný operační plán pro příjem spojeneckých raněných přes české území se nám z otevřených zdrojů dohledat nepodařilo, rámec ale existuje a agenda běží.

Pobaltské státy, které by stály v první linii, jdou ještě dál. V květnu 2026 podepsaly společnou deklaraci o integraci civilního zdravotnictví do obranné architektury a o regionálních kapacitách pro masový příjem raněných. Polsko rozvíjí vojenské zdravotnické schopnosti společně s USA přímo na východním křídle, včetně taktické medicíny, masové dekontaminace a evakuace.

Válka, která trvá na Ukrajině už více než čtyři roky, změnila v Evropě nejen armády, ale i nemocnice. Nejsilnější zpráva z Německa není o jednom bunkru pod kopcem v Ulmu. Je o tom, že země s třetím největším zdravotnickým rozpočtem na světě otevřeně přiznává: bez civilních klinik, nových zákonů a stovek mobilních stanic by se její obranný systém vyčerpal během dnů.

Jak jsou důležité podzemní bunkry?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lubomír Vávra

Zobrazit další články