Když Rusové nasadí Ch-22 a Ch-32, Ukrajina se silně otřásá. Vzlétl s nimi obávaný Tu-22M3

V noci z 16. na 17. října 2025 zasáhly ruské vzdušné prostředky celkem 22 lokalit po celé Ukrajině. Další tři místa poškodily trosky sestřelených cílů. Salva zahrnovala balistické střely, řízené střely Kalibr, 332 útočných dronů, a po zhruba třech měsících také střely Ch-22 a Ch-32, odpálené z prostoru nad okupovaným Krymem bombardéry Tu-22M3. Právě tento prvek mění charakter útoku. Nejde o počet kusů, ale o typ hrozby: těžká nadzvuková munice, která letí rychlostí přes Mach 3 (přibližně 3 700 km/h) a proti které nestačí běžné systémy protivzdušné obrany. Podle Rádia Svoboda, které citovalo oficiální bilanci ukrajinského letectva, byly v rámci útoku sestřeleny čtyři Kalibry a 289 dronů. U Ch-22 a Ch-32 sestřely uvedeny nebyly.

Proč jsou Ch-22 a Ch-32 tak nebezpečné

Ch-22 je sovětská nadzvuková střela původně navržená k ničení letadlových lodí a velkých válečných plavidel. Nese velmi těžkou bojovou hlavici, odhadem kolem tuny, a letí rychlostí přesahující trojnásobek rychlosti zvuku. Proti námořním cílům to dávalo smysl: jeden zásah měl vyřadit z boje celou loď. Rusko ji ale od začátku invaze používá i proti pozemním cílům. Výsledek je ničivý, ale nepřesný. Analytická zpráva CSIS popisuje letový profil Ch-22 jako blízký aerobalistické střele: stoupá do vysokých vrstev atmosféry a pak prudce klesá k cíli, což ztěžuje zachycení konvenčními systémy.

Ch-32 je její modernizace. Zachovává tvar a základní koncept, ale přináší silnější motor, digitální avioniku a naváděcí systém odolnější proti elektronickému rušení. Hlavice je paradoxně menší než u předchůdkyně, úspora hmotnosti jde ve prospěch doletu a průnikových schopností. Dolet Ch-32 se v otevřených zdrojích uvádí kolem tisíce kilometrů. Modernější neznamená větší ránu. Znamená větší šanci, že střela doletí tam, kam má.

Tu-22M3: platforma, kterou Rusko nemůže nahradit

Tu-22M3 je dálkový nadzvukový bombardér, jediná ruská platforma schopná nést a odpalovat střely Ch-22. Právě proto je jeho vzlet signálem, že přichází těžká munice. Podle agentury AP disponovalo Rusko před velkým ukrajinským dronovým útokem v červnu 2025 odhadem 50 až 60 těchto strojů. Výroba skončila po rozpadu Sovětského svazu a nové kusy nevznikají. Každá ztráta je nevratná.

To vysvětluje, proč Rusko tyto bombardéry nenasazuje každou noc. Naposledy před říjnovým útokem evidovalo ukrajinské letectvo střely Ch-22/Ch-32 v bilanci ze 16. července 2025, kdy jich zaznamenalo čtyři. Pak tři měsíce nic. Rusko si tyto stroje a jejich munici šetří pro kombinované salvy, kde chce přesytit ukrajinskou obranu různými typy hrozeb najednou: drony zahlcují kapacitu, Kalibry a balistické střely zaměstnávají různé vrstvy protivzdušné obrany a do vzniklých mezer proklouznou nadzvukové Ch-22 nebo Ch-32, proti nimž má obránce nejméně komfortní odpověď.

Civilní dopady: energie, bydlení, průmysl

Regionální hlášení z rána 17. října kreslí obraz útoku, který zasáhl celé spektrum civilní infrastruktury. V Záporoží byly poškozeny obytné domy a hlášena zranění. V Kryvém Rihu zasáhla střela průmyslový podnik. Ve Vinnycji vypadla elektřina a byla omezena městská hromadná doprava. V Žytomyrské oblasti utrpěla škody energetická infrastruktura, firma, škola i obytné budovy. V Rovenské oblasti byl zasažen podnik.

Dvacet dva zasažených lokalit za jednu noc, to není abstraktní vojenská statistika. Pro miliony Ukrajinců to znamená probuzení do tmy, nefunkční topení, cestu do práce bez MHD a záchranáře prohrabávající se troskami. A vědomí, že další salva může přijít kdykoli.

Co by Ukrajina potřebovala a co dostává

Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat už v lednu 2023 po zásahu obytného domu v Dnipru výslovně jmenoval systémy Patriot PAC-3 a SAMP/T jako prostředky schopné zachytit Ch-22. Tehdy Ukrajina podle jeho slov neměla nic, čím by tuto střelu spolehlivě sestřelila. Od té doby západní spojenci dodali několik baterií Patriot, ale jejich počet zůstává omezený a musí pokrývat celé území.

Česká republika patří k nejaktivnějším podporovatelům Ukrajiny. Podle MZV ČR se česká pomoc soustředí na munici, drony a spolupráci obranného průmyslu. Praha opakovaně zdůrazňuje potřebu posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu, ministr Lipavský to akcentoval už na jednání EU v dubnu 2024. Veřejně doložené české dodávky ale míří hlavně do krátkého dosahu a munice, nikoli do kategorie špičkových protiraketových systémů, které by dokázaly zachytit střelu letící trojnásobkem rychlosti zvuku ve vysoké atmosféře. Návrat Ch-22 a Ch-32 do ruských salv je přitom nejsilnější argument pro to, aby právě tato vrstva obrany dostala prioritu.

Proč říjnový útok není rutina

Rusko útočí na Ukrajinu drony a střelami téměř každou noc. Většinu z nich tvoří íránské drony Šáhid a střely s plochou dráhou letu, proti nimž se Ukrajina naučila bránit s rostoucí účinností, 289 sestřelených dronů z 332 za jednu noc to dokládá. Jenže právě proto Rusko do salvy občas přimíchá něco, na co běžná obrana nestačí. Ch-22 a Ch-32 nejsou zbraně pro každodenní masové použití. Jsou drahé, jejich nosičů ubývá a zásoby nejsou neomezené. Ale i dvě nebo tři takové střely v rámci kombinovaného úderu dokážou prudce zvýšit tlak na celý obranný systém a způsobit škody, které stovky dronů nedokážou.

Po třech měsících pauzy se Ch-22 a Ch-32 vrátily. Dvacet dva zasažených lokalit, výpadky elektřiny, poškozené domy a průmysl. Tu-22M3 znovu vzlétl, a dokud bude mít Rusko tyto bombardéry a jejich munici, bude mít v rukou nástroj, proti kterému Ukrajina potřebuje víc, než zatím dostala.