Bývalý důstojník FSB popsal západní strategii „trojského koně“, která má rozložit Rusko zevnitř

Kolpašnikov vystoupil 21. září 2026 v pořadu televizního kanálu Cargrad a popsal to, co nazval „strategií trojského koně“. Podle jeho slov dospěli blíže nespecifikovaní „západní experti“ k závěru, že Rusko nelze porazit na bojišti, a proto má být rozloženo zevnitř, prostřednictvím migrantů, kteří mají sloužit jako nosič radikalizace, džihádistických prvků a sabotážních sítí. Jako protiodpověď navrhl státem řízený nábor pracovních sil, takzvaný „orgnabor“. Zní to jako odhalení tajného západního plánu. Jenže veřejně dohledatelné podklady pod touto konstrukcí vypadají podstatně jinak, než jak je televizní rámec servíruje.

Kdo je Kolpašnikov a odkud výrok pochází

Kolpašnikov se v ruských médiích představuje jako podplukovník FSB v záloze, absolvent Akademie FSB, kandidát právních věd a generální ředitel bezpečnostního centra Elitis. Zároveň působí jako lektor vzdělávací společnosti Znanije. Životopisné údaje pocházejí z prokremelských médií a z vlastních profilů, nezávislá verifikace jeho kariéry v otevřených zdrojích dostupná není.

Klíčové je, co v citovaném výroku chybí. Kolpašnikov nejmenuje žádný konkrétní západní think-tank, vládní dokument, analytika ani studii, která by „strategii trojského koně“ formulovala. Mluví obecně o „západních expertech“. To znamená, že nejde o odhalení existující západní doktríny, ale o interpretaci, kterou předkládá bývalý příslušník ruské bezpečnostní služby v ruském mediálním prostoru.

Co má být „trojský kůň“ v praxi

V Kolpašnikovově podání „rozklad zevnitř“ neznamená klasický státní převrat. Jde o dlouhodobou erozi vnitřní bezpečnosti a sociální důvěry:

• Migrace jako nosič – migranti mají podle tohoto narativu sloužit jako vrstva, přes niž se do Ruska dostávají radikální prvky.
• Radikalizace a teror – džihádisté a wahhábité mají vytvářet lokální ohniska napětí.
• Sabotáže na infrastruktuře – útoky na plynovody, železnice a státní objekty mají rozkouskovat bezpečnostní stabilitu.

FSB tento rámec podpírá sérií případů z Kabardino-Balkarské republiky. V září 2026 agentura Interfax informovala o zadržení muže kvůli údajné přípravě diverze na plynovodu. V prosinci 2025 FSB při zásahu zastřelila podezřelého z přípravy útoku na plynárenskou infrastrukturu v Nalčiku. V červenci 2026 oznámila zadržení osmi členů údajné teroristické buňky ve stejném regionu.

Část těchto kauz už má soudní stopu. Jeden obyvatel Kabardino-Balkarska dostal patnáctiletý trest za státní zradu a přípravu diverze. Další muž byl v Nalčiku potrestán za zamlčení chystané sabotáže na železniční stanici. Jiné případy ale stojí výhradně na sdělení FSB bez pravomocného rozsudku a bez nezávislého mezinárodního ověření. Ruská strana tyto kauzy připisuje ukrajinským zpravodajským službám; přímé vyjádření SBU ani HUR ke konkrétním případům se dohledat nepodařilo.

Zrcadlový obraz: co o hybridní válce říká druhá strana

Ironií celého narativu je, že zatímco Kolpašnikov mluví o západním „trojském koni“ namířeném proti Rusku, Evropská unie a západní analytici popisují jako doloženou realitu přesně opačný směr, tedy ruské hybridní kampaně proti Evropě.

Rada EU v březnu 2026 přijala závěry o hybridních hrozbách, v nichž výslovně odsoudila ruské sabotáže, kyberútoky, informační manipulace i instrumentalizaci migrace. Americký think-tank CSIS ve své analýze popisuje eskalující ruskou sabotážní a subverzní kampaň proti evropským i americkým cílům na evropském území. A rozdíl v míře doložení je zásadní: zatímco Kolpašnikovova verze „trojského koně“ je tvrzení z televizní debaty bez jediného konkrétního západního dokumentu, evropské instituce své závěry opírají o desítky zdokumentovaných incidentů a sankčních balíčků.

Co to znamená pro Česko

Česká republika v tomto narativu jako aktér „strategie trojského koně“ nefiguruje. Jako cíl hybridního působení ale ano, a to z opačného směru, než jaký popisuje Kolpašnikov.

Ředitel BIS ve výroční zprávě za rok 2024 uvedl, že služba pomohla zastavit několik pokusů o sabotážní akce na českém území. Ve zprávě za rok 2025 pak BIS popsala ruské verbování takzvaných „telegramových agentů“ k možným sabotážím v Česku i dalších evropských zemích. České bezpečnostní složky tedy systematicky monitorují aktivity cizích zpravodajských služeb a veřejně detailně rozepisují především ruskou stopu.

Bezpečnostní narativ, nebo politický nástroj

Kolpašnikovův výstup plní v ruském mediálním prostoru dvojí funkci. Bezpečnostní, protože legitimizuje tvrdší postup FSB a vysoké tresty za „diverzi“ a „státní zradu“. A politickou, protože dává státu argument pro přísnější kontrolu migrace a další omezování kontaktů se Západem. Patnáctiletý trest za přípravu diverze ukazuje, kam se sazby posouvají.

Že Rusko čelí bezpečnostním incidentům na vlastním území, je nepopiratelné. Že za nimi stojí koordinovaná západní „strategie trojského koně“, je tvrzení jednoho bývalého důstojníka v televizním studiu, bez jediného jména, dokumentu nebo citace ze západní strany. Mezitím EU a BIS dokumentují desítky případů, kdy trojského koně do Evropy posílá Moskva.