V noci na 18. října 2026 zasáhly ukrajinské drony logistické centrum Ozonu na jižním okraji Petrohradu. Jde o nejméně desátý doložený zásah infrastruktury tržišť od léta.
Sklad v Petro-Slovjance, zasazený do komplexu PNK Park Sofijskaja KAD u městského okruhu, není náhodný bod na mapě. Když Ozon centrum v roce 2020 otevíral, prezentoval ho jako klíčový uzel pro celý severozápad Ruska: téměř 80 tisíc metrů čtverečních, kapacita přes 5,5 milionu kusů zboží a průchod zhruba 140 tisíc zásilek denně. A leží v Putinově rodném městě, stovky kilometrů od nejbližší frontové linie. Právě ta vzdálenost dělá z každého takového zásahu demonstraci dosahu, kterou Kreml nedokáže bagatelizovat.
Co Ozon přiznal, a co ne
Firma reagovala ještě téhož dne. Potvrdila požár, evakuaci zaměstnanců, zastavení příjmu zásob od prodejců a stažení části sortimentu z nabídky. Objednávky, které nepůjde splnit z jiných distribučních center, budou zrušeny. Podle vyjádření zveřejněného Ukrajinskou Pravdou Ozon zatím nevyčíslil rozsah fyzických škod; zda shořela celá hala, nebo jen její část, zůstává nejasné.
Co je ale jasné: provozní výpadek je okamžitý a reálný. Sklad, který denně zpracovával statisíce zásilek, stojí. A severozápadní distribuční síť Ozonu, byť v Petrohradu čítá přes 750 tisíc metrů čtverečních skladových ploch s kapacitou přes 115 milionů položek, musí náhle absorbovat zátěž navíc.
Kampaň, ne incident
Petrohradský požár není ojedinělý úder. Je to další článek řetězu, který se táhne od léta 2026 a zasahuje oba největší ruské hráče na trhu.
U konkurenčního Wildberries to začalo dřív. Už 24. července Meduza informovala o čtvrtém zásahu během jediného týdne, včetně skladů v petrohradských čtvrtích Šušary a Utkina Zavod. Reuters tehdy uváděl, že osm zasažených skladů Wildberries představovalo přes deset procent logistické kapacity firmy.
Ozon přišel na řadu 22. srpna. Během prvních tří dnů hlásil šest zasažených areálů v Samarské oblasti, Orenburgu, Dagestánu, Adygeji a Stavropolu. Pak přibyl Bělgorod, 11. září Saratov, 15. září Taganrog. A teď Petrohrad.
Celkový součet závisí na metodice (někdo počítá jednotlivé areály, někdo útočné noci), ale Reuters koncem srpna uváděl přes dvacet zasažených skladů obou firem dohromady. To už není série náhod. To je kampaň.
Ekonomická bolest, která se nedá ignorovat
Ozon a Wildberries dohromady zprostředkovávají prodej zboží a služeb v objemu odpovídajícím 8,5 % ruského HDP a zaměstnávají kolem čtyř milionů lidí. Každý vyřazený distribuční uzel proto neznamená jen hořící halu, znamená přesměrované zásilky, zpožděné dodávky, naštvaného zákazníka v Murmansku nebo Pskově a prodejce, který neví, jestli mu zboží shoří, nebo dorazí.
Finanční dopady se už projevují konkrétně. Koncem srpna Sberbank schválila restrukturalizaci úvěrů obchodníkům prodávajícím přes Ozon a Wildberries v objemu 6,8 miliardy rublů, zhruba 1,6 miliardy korun. Banka tím de facto přiznala, že prodejci nejsou schopni splácet za běžných podmínek, protože jim hoří sklady a ruší se objednávky.
Podle nás je právě tohle jádro strategie. Nejde o to zničit ruský e-commerce jako celek, to by vyžadovalo vyřadit stovky provozů. Jde o to zvyšovat cenu války tam, kde ji Rusko cítí: v peněženkách spotřebitelů, v účetnictví prodejců, v pojistných sazbách logistických firem a v rozpočtech na protivzdušnou obranu, která evidentně nestačí pokrýt civilní infrastrukturu stovky kilometrů od fronty.
warehouse in piter also was attacked https://t.co/qfVrdkTQbY
— Exilenova+ (@Exilenova_plus) October 18, 2026
Symbolika i kalkul
Petrohrad není jen logistický uzel. Je to město, kde se Vladimir Putin narodil, město s obrovskou symbolickou vahou pro ruskou státnost. Přímé ukrajinské zdůvodnění výběru právě tohoto cíle zatím chybí, ale kombinace provozního významu a symbolického rozměru je těžko náhodná.
Zároveň je fér říct, co nevíme. Veřejně doložený důkaz, že by petrohradský sklad Ozonu plnil vojenskou logistickou funkci, neexistuje. Mezinárodní humanitární právo, jak připomíná ICRC, presumuje civilní objekt jako chráněný, dokud se neprokáže opak. NATO i Česko uznávají právo Ukrajiny na sebeobranu včetně úderů na území agresora, ale to se vztahuje na legitimní vojenské cíle, a u konkrétního skladu s miliony balíků triček, elektroniky a kosmetiky je ta hranice právně nejasná.
Ochrana, která nefunguje
Dosavadní série útoků ukazuje jedno: Rusko nedokáže plošně chránit civilní logistickou infrastrukturu ani v hlubokém týlu. Zásahy přišly v Orenburgu, Ufě, Saratově, Bělgorodu i Petrohradu, tedy v pásu od Uralu po Baltik. Některé provozy obnovily chod rychle, jiné stojí dodnes. Úplný „útěk“ skladů dál od dosahu dronů není realistický, protože ten dosah se neustále prodlužuje. Reálnější odpovědí je rozptýlení kapacit a větší redundance, jenže obojí stojí peníze, které Rusko potřebuje jinde.
Hořící hala v Petro-Slovjance není konec ruského e-commerce. Je to ale další trhlina v systému, který musí fungovat bezchybně, aby fungoval vůbec, a Ukrajina právě ukázala, že bezchybně fungovat nedokáže.