Gatlingův kanon z helikoptér a řízené rakety. Drony nemají šanci, slovinský Skythunder pokryje celý horizont

Slovinská firma Valhalla Turrets odhalila novou, lehčí verzi protidronového systému Skythunder, s tříhlavňovým rotačním kanonem M197 a laserem naváděnými raketami.

Systém Skythunder i Zdroj fotografie: Valhalla Turrets
                   

Představte si věž, která dokáže za jednu sekundu vyplivnout pětadvacet dvacetimilimetrových střel a vzápětí přepnout na řízenou raketu schopnou zasáhnout cíl šest kilometrů daleko. Přesně takovou kombinaci nabízí nová konfigurace systému Skythunder, kterou slovinská společnost Valhalla Turrets se sídlem v Komendě u Lublaně představila podle obranných médií v polovině října 2026. Nejde o koncept na papíře, jednotlivé komponenty jsou zavedené západní zbraňové systémy, které už dnes létají na amerických vrtulnících a brzy i na českých.

Gatlingův kanon, který zná každý vrtulník Viper

Srdcem nové konfigurace je M197, tříhlavňový externě poháněný rotační kanon ráže 20 mm, který vyvinula General Dynamics původně pro lehké útočné vrtulníky. Váží pouhých 60 kilogramů, dosahuje kadence až 1 500 ran za minutu a úsťová rychlost střely činí 1 030 metrů za sekundu. Právě tato zbraň sedí v přídi amerického AH-1Z Viper, tedy vrtulníku, jehož první dva kusy česká armáda převzala a postupně zavádí do výzbroje.

Proč zrovna M197, a ne těžší šestihlavňový M61A1 Vulcan? Odpověď je prostá. Vulcan váží 112,5 kilogramu, střílí čtyři až šest tisíc ran za minutu a generuje zpětný ráz, který vyžaduje masivnější lafetaci. Pro lehčí pozemní věž na kolových podvozcích 6×6 je to zbytečný přetlak. Tříhlavňový M197 nabízí dostatečnou palebnou hustotu proti malým a pomalým dronům, přitom klade minimální nároky na konstrukci věže i energetický zdroj.

Rakety z Hydry: levná neřízená střela, která se naučila mířit

Kanon pokrývá blízkou zónu. Pro vzdálenější cíle Skythunder sází na 70mm laserem naváděné rakety odpálené z odpalovače LAND-LGR4 od americké firmy Arnold Defense. Tento čtyřmístný odpalovač byl testován s úspěšností zásahu do vzdálenosti šesti kilometrů a je kompatibilní s municí APKWS.

Princip APKWS je elegantně jednoduchý. Původně neřízená raketa Hydra 70, kterou armády NATO používají desítky let, dostane vložený laserový naváděcí modul. Raketa pak sleduje laserovou energii odraženou od cíle a koriguje svou dráhu. Výsledkem je přesná řízená munice za zlomek ceny klasické protivzdušné rakety. Starší Skythunder 300 nese osm takových raket, nová dvacetimilimetrová verze podle dostupných informací čtyři, méně, ale pro bodovou obranu stále dostatečný zásobník.

Co znamená „pokrytí celého horizontu“

Samotný kanon ani rakety by nestačily, kdyby systém nevěděl, kam střílet. U starší a těžší konfigurace Skythunder 300 výrobce uvádí tři radarové panely Hensoldt Spexer 2000 zajišťující plné 360° pokrytí, automatické sledování cílů a identifikaci přítel/nepřítel v celém azimutu. Věž se navíc pohybuje v elevaci od −10° do +80°, takže dokáže reagovat i na drony přilétající z velkého úhlu.

Nová dvacetimilimetrová verze podle sekundárních zdrojů počítá se stejnou logikou senzorického pokrytí, byť přesná konfigurace radarů zatím nebyla oficiálně zveřejněna. Právě tady je důležité rozlišovat: „pokrytí celého horizontu“ není jen o otáčení hlavně, ale o schopnosti radaru nepřetržitě snímat celých 360° a automaticky přiřazovat cíle. U Skythunderu 300 je to doloženo, u nové verze jde o plánovaný parametr.

Lehčí, levnější, exportně atraktivnější

Skythunder 300 představený na výstavě Eurosatory v červnu 2026 je robustní sestava: 30mm kanon MK44S Bushmaster se zásobou 400 nábojů, samostatná 7,62mm stanice M134D pro nejmenší drony do tisíce metrů, osm řízených raket a bojová hmotnost věže 2 500 kilogramů na podvozku 8×8. Proti větším dronům výrobce deklaruje účinný dosah 2 500 metrů.

Nová konfigurace jde opačným směrem. Lehčí kanon, čtyři rakety místo osmi, menší podvozek 6×6. Z hlediska palebné síly je to krok dolů. Z hlediska pořizovací ceny, logistické jednoduchosti a exportní přitažlivosti je to ale promyšlený tah. Armády menších zemí, které potřebují chránit elektrárnu, letiště nebo muniční sklad, nemusí nutně chtít nejsilnější konfiguraci, chtějí funkční vrstvený systém za rozumnou cenu, postavený na munici, kterou už mají ve skladech.

A právě tady vidíme strategický záměr Valhally. Celý systém stojí na zavedených západních komponentech: americký kanon, americká munice, americký odpalovač, evropské radary. Žádná exotická munice, žádný proprietární standard. Pro zákazníka z NATO to znamená, že nemusí budovat nový logistický řetězec.

Český a slovenský kontext: protidronová obrana už není budoucnost

Česká armáda téma bere vážně. Na cvičení Drone Shield 2026 testovala protidronové technologie od 49 firem a v srpnu 2026 uzavřela smlouvu na antidronový systém pro vojenskou policii v hodnotě přes 44 milionů korun. Navíc už zavádí vrtulníky AH-1Z Viper s tímtéž kanonem M197 a municí APKWS, případný pozemní systém stejné rodiny by tedy mohl těžit ze společné munice i výcviku.

Slovensko mezitím převzalo dva stacionární systémy MANTIS pro ochranu objektů a jedná o dalších akvizicích protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu. Německý MANTIS je přitom jiná liga, stacionární systém s 35mm revolverovými kanony a radarem zachycujícím cíle do 20 kilometrů, kde na každý cíl automaticky přidělí minimálně dvě zbraně. Skythunder se s ním neměří v palebné síle, ale nabízí něco, co MANTIS nemá: mobilitu a modulárnost na kolovém podvozku.

Válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, ukázala, že drony dokážou paralyzovat i konvenčně silnější armádu. Technologie bezpilotních systémů se vyvíjejí rychleji, než je armády stíhají tradičně pořizovat, a právě proto vznikají systémy jako Skythunder, které skládají obranu z už existujících a prověřených dílů.

Valhalla Turrets zatím neoznámila žádného zákazníka ani termín dodávek nové konfigurace. Nezávisle ověřená data o úspěšnosti zásahů chybí. Ale technický základ je reálný, komponenty létají a střílí už dnes, a pro velitele, který potřebuje pokrýt perimetr elektrárny nebo letiště, je vrstvená kombinace kanonu a řízených raket podstatně přesvědčivější než jediný jednoúčelový prostředek.

Jak slovinská zbraň zapadá so rodící se PVO evropského NATO?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Aleš Kratochvíl

Zobrazit další články