„Vyspělé“ Rusko nasadilo novou střelu Filin, ukrajinská rozvědka ji rozebrala: čínských dílů je v ní víc než amerických

Dne 22. října 2026 přidal portál War&Sanctions provozovaný ukrajinskou vojenskou rozvědkou (GUR) novou kartu. Tentokrát nešlo o dron ani o balistickou raketu, ale o řízenou střelu s plochou dráhou letu označenou Filin. Analytici GUR fyzicky prozkoumali získaný vzorek, identifikovali každý modul a každý čip a celý nález převedli do veřejné databáze včetně interaktivního 3D modelu. Výsledek? Ze 81 evidovaných elektronických položek pochází 35 z USA a 22 z Číny. Zbytek tvoří součástky ze Švýcarska, Tchaj-wanu a dalších zemí. Jenže pouhé číslo nevypráví celý příběh, důležitější než prostý součet je to, co přesně je čínské a proč.

Co je Filin a proč o něm mluvit

Filin je pozemně odpalovaná řízená střela s proudovým motorem, kterou vyrábí NPO Molnija spadající pod ruský koncern Tactical Missiles Corporation. Parametry, které GUR zveřejnila, vypadají takto:

• Délka: 3,5 m
• Rozpětí křídel: 3 m
• Maximální rychlost: do 800 km/h
• Dolet: 600–1 200 km
• Výška letu: do 6 km
• Hlavice: 50 nebo 100 kg
• Start: pozemní odpalovač s prachovým urychlovačem

Rusko ji podle GUR nasadilo proti Ukrajině na konci léta 2026. Nejde tedy o zbraň ze skladů, ale o čerstvou produkci, a právě proto je pohled dovnitř tak výmluvný. Filin má ruský motor R500 vyráběný společností Reynolds LLC a kompozitní trup z uhlíkových a skelných vláken. Některé díly jsou dokonce vytištěné na 3D tiskárně. To vše ukazuje na model levnější, rychle iterované výroby, která se obejde bez tradičního nákladného obrábění každého kusu.

Čínská navigace jako klíčový posun

Kdyby šlo jen o hrstku čínských rezistorů nebo kondenzátorů, nestálo by to za řeč. Jenže GUR výslovně zdůrazňuje, že Filin vyčnívá něčím jiným: zvýšeným podílem čínských komponent a hlavně čínským inerciálním navigačním blokem K-103-01. Navigace je srdce každé řízené střely, bez ní je to jen kus kovu letící naslepo.

Vedle navigačního bloku střela používá 16kanálový palubní modul Kometa, který zajišťuje satelitní navádění a odolnost proti elektronickému rušení. Kometa obsahuje pole patch antén a FPGA čipy pro zpracování signálu. Podle oficiálního textu GUR z 19. října 2026 její výrobce VNIIR-Progress aktivně hledá náhrady za produkty amerických firem Altera a Analog Devices, protože sankce mu komplikují zásobování. Právě tady se ukazuje reálný dopad západních omezení, ne jako neprostupná zeď, ale jako neustálý tlak, který nutí Rusko hledat objížďky.

A ty objížďky vedou stále častěji přes Čínu. Analytici CSIS popisují tři modely: přesun západní technologie přes utajené řetězce, přímé čínské náhrady a čínskou pomoc s integrací do ruských systémů. Čína dnes tvoří zhruba 75 % reportovaných vývozů takzvaných Common High Priority goods do Ruska. Filin je konkrétní důkaz tohoto trendu zabalený v kompozitním trupu.

Unifikace místo inovace

Ukrajinská rozvědka si všimla ještě jedné věci: elektronická architektura Filinu je nápadně podobná dronu Harpyja (Harpy-A1). Firma PLAZ, vedená na sankční kartě War&Sanctions jako subdodavatel avioniky a navigace pro ruské útočné bezpilotní prostředky, figuruje v obou systémech. Americké ministerstvo financí ji zmiňuje ve stejném kontextu.

To není náhoda. Rusko pod sankcemi přešlo na strategii unifikace, používá stejné bloky napříč různými zbraněmi, aby snížilo počet typů součástek, které musí shánět. Méně typů znamená jednodušší logistiku obcházení sankcí. Filin tak není důkazem ruské technologické autonomie. Je důkazem schopnosti poskládat funkční zbraň z mezinárodně rozptýleného řetězce za relativně nízkou cenu. Uvozovky kolem slova „vyspělé“ v kontextu Ruska jsou na místě; vyspělost tu znamená schopnost improvizovat, ne schopnost vyrobit vše doma.

Proč GUR data zveřejňuje a co s tím může Západ dělat

Portál War&Sanctions není výstava trosek. GUR ke druhému výročí portálu výslovně uvedlo, že zveřejněná data mají vést „civilizovaný svět k omezením proti agresorovi“ a učit partnery, jak proti dodavatelským řetězcům postupovat. Každá karta s konkrétním výrobcem, typovým číslem součástky a zemí původu je v podstatě stopa pro sankční vyšetřování.

Evropská unie už disponuje nástroji proti obcházení sankcí, povinností náležité péče a smluvními klauzulemi „No Russia“. Americké ministerstvo financí sankcionuje konkrétní sítě v Číně, Hongkongu, Spojených arabských emirátech i Kyrgyzstánu. Česká republika se zapojuje prosazováním exportních omezení na zboží dvojího užití, čipy, navigaci a polovodiče; Ministerstvo průmyslu a obchodu i Celní správa provozují poradenskou linku pro dodržování sankcí a systém varovných signálů pro firmy.

Co Filin znamená pro bezpečnost širšího regionu

S doletem až 1 200 kilometrů může Filin teoreticky ohrožovat cíle na východním křídle NATO, pokud by byl odpálen z vybraných západoruských či běloruských prostor. České území by v takovém scénáři přicházelo v úvahu, byť zatím je potvrzeno výhradně nasazení proti Ukrajině. Důležitější než spekulace o dosahu je ale systémový obrázek: Rusko dokáže i pod sankcemi produkovat nové typy úderných prostředků. Nedokáže to ale bez čínských navigačních bloků, amerických čipů protlačených přes prostředníky a švýcarské elektroniky.

Filin tak paradoxně ukazuje obojí, ruskou odolnost i ruskou zranitelnost. Každá součástka v té databázi je zároveň páka, kterou může Západ přitlačit.