Německo konečně vyzbrojí obří fregaty F125. Dostanou střely prověřené na Ukrajině, které Rusové rádi nemají

Největší válečné lodě německého námořnictva měly dosud proti vzdušným hrozbám jen poslední obrannou vrstvu. Teď dostanou střely, které na Ukrajině sestřelují ruské drony a řízené střely se stoprocentní úspěšností.

Fregata Baden-Württemberg i Zdroj fotografie: Bundeswehr
                   

Čtyři fregaty třídy Baden-Württemberg patří s délkou téměř 150 metrů a výtlakem 7 200 tun k největším plavidlům, jaká kdy německé námořnictvo provozovalo. Přesto je od jejich uvedení do služby provázela paradoxní slabina: proti letounům, dronům a střelám s plochou dráhou letu se mohly bránit prakticky jen systémem RAM s dosahem něco přes deset kilometrů. Žádná střední vrstva protivzdušné obrany. Žádný vertikální odpalovací systém. Obří loď s obranou na poslední chvíli. Dne 2. října 2026 podepsal německý zbrojní úřad BAAINBw s firmou Diehl Defence kontrakt na adaptační vývoj námořní verze systému IRIS-T SLM, střednědosahové protivzdušné obrany, která se v reálném boji na Ukrajině osvědčila jako jeden z nejúčinnějších prostředků proti ruskému vzdušnému arzenálu.

Proč to trvalo tak dlouho

Odpověď neleží v byrokracii, ale v celé filozofii, s jakou fregaty F125 vznikaly. Německé námořnictvo je navrhovalo pro svět, kde hlavní hrozbou nebyla hypersonická střela, ale pirátský člun u somálského pobřeží. Podle Bundeswehru měly lodě zvládnout nepřetržité nasazení v krizových regionech až na dva roky, s kmenovou posádkou pouhých 126 lidí a důrazem na vytrvalost, logistiku a automatizaci. Kanón Otobreda ráže 127 mm, protilodní střely Harpoon, dva odpalovače RAM, klamné cíle MASS a dva palubní vrtulníky, to vše odpovídalo stabilizačním misím, embargům a protipirátským operacím. Proti saturačnímu vzdušnému útoku to ale nestačilo.

Zlom přinesly dva paralelní impulzy. Válka na Ukrajině, která trvá už přes čtyři roky, ukázala, jak masivně Rusko využívá drony a řízené střely k zahlcení protivzdušné obrany. A operace Aspides v Rudém moři v roce 2024 donutila německé námořnictvo přiznat nepříjemnou pravdu. Inspektor námořnictva Jan Christian Kaack tehdy řekl, že do takového prostoru lze poslat jen nejlépe vyzbrojené jednotky. Fregaty F125 mezi ně nepatřily. Podle serveru Naval News se loď Baden-Württemberg při návratu z indo-pacifického nasazení v listopadu 2024 vyhnula Rudému moři a raději obeplula Afriku přes mys Dobré naděje, právě kvůli omezené vlastní protivzdušné obraně.

Střely, které Rusové znají až příliš dobře

IRIS-T SLM je střednědosahový systém protivzdušné obrany od firmy Diehl Defence. Interceptor dosáhne cíle ve vzdálenosti 40 kilometrů, efektivní systémová zóna pokrývá až 60 kilometrů a výškový dostup činí 20 kilometrů. Pro srovnání: dosavadní RAM na fregatách F125 měl dosah něco přes deset kilometrů. Integrace IRIS-T SLM tedy znamená zhruba čtyřnásobné prodloužení obranné zóny.

Na Ukrajině systém chrání vzdušný prostor od roku 2022 a ukrajinské ministerstvo obrany ho popisuje jako prostředek proti letounům, vrtulníkům, bezpilotním prostředkům a střelám s plochou dráhou letu. Diehl uvádí, že zákazník hlásil stoprocentní úspěšnost zásahů i při vlnách útoků s více než dvanácti cíli současně. Právě to je pro ruský způsob vedení vzdušné války klíčový problém. Moskva dlouhodobě staví na saturačních útocích kombinujících íránské drony Šáhid, střely s plochou dráhou letu typu Ch-101 a balistické prostředky. Systém, který dokáže spolehlivě ničit drony i řízené střely ve střední vzdálenosti, přímo narušuje tuto taktiku.

SystémDosahVýškový dostupPrimární platforma
IRIS-T SLM40 km (interceptor) / 60 km (systém)20 kmpozemní / F125 (námořní varianta)
RIM-116 RAMpřes 10 kmnízké výškyF125, další lodě NATO
RIM-162 ESSMaž 50 kmstřední výškyF124, lodě NATO s Mk41 VLS
Aster 15přes 30 km13 km, Mach 3francouzské/italské fregaty

Od demonstrátoru ke kontraktu za deset měsíců

Tempo, jakým Německo tentokrát postupovalo, je na poměry evropského zbrojního průmyslu neobvyklé. Od prvního nápadu k funkčnímu demonstrátoru na palubě fregaty Baden-Württemberg uplynulo pouhých deset měsíců. V říjnu 2025 pak loď při cvičení Maritime Firing Exercise v norské Andøyi odpálila tři střely IRIS-T SLM, poprvé v historii z námořní platformy. Bundeswehr označil celou akci za největší německé námořní raketové cvičení za zhruba tři dekády. Nešlo jen o technologickou ukázku: lodní radary F125 byly poprvé funkčně propojeny se softwarem raketového systému a střely úspěšně zasáhly cíle.

Server ESUT uvádí, že prototyp námořní verze by měl být hotov v roce 2027 s následnou instalací na Baden-Württemberg. Sériové pořízení pro všechny čtyři fregaty ale zatím zůstává otevřené, oficiálně je pod smlouvou adaptační vývoj, prototypy a další testovací střelby, nikoli finální integrace celé flotily. Hodnota kontraktu nebyla zveřejněna.

Co F125 stále chybí, a kde zůstává F124 silnější

Integrace IRIS-T SLM je zásadní krok, ale nepromění F125 v plnohodnotnou bojovou fregatu. Nejviditelnější mezerou zůstává protiponorková obrana. Oficiální přehled F125 neuvádí trupový sonar pro lov ponorek ani torpédomety, pouze sonar pro detekci potápěčů. Starší fregaty F124 třídy Sachsen mají příďový sonar i torpéda MU90.

V protivzdušné obraně zůstává F124 výrazně silnější platformou. Disponuje 32šachtovým vertikálním odpalovacím systémem Mk41, střelami ESSM a SM-2, radarem SMART-L s dosahem přes 400 kilometrů a víceúčelovým radarem APAR. Bundeswehr ji popisuje jako loď primárně zaměřenou na vzdušnou obranu celého svazu. F125 s IRIS-T SLM získá důležitou střední vrstvu, ale nikoli ekvivalent plnohodnotné fregaty oblastní protivzdušné obrany.

Český kontext: jiná cesta, společný cíl

Česká republika systém IRIS-T SLM neprovozuje a jeho pořízení se nepodařilo doložit. Pro krátkodosahovou protivzdušnou obranu zvolila systém SPYDER CZ izraelské výroby. Obě země se ale potkávají v rámci iniciativy ESSI (Evropského štítu protivzdušné obrany), do něhož je ČR zapojena od roku 2022. Na jednáních ESSI v Praze se potkaly firmy Diehl Defence a Hensoldt s českou společností ERA Pardubice, která vyvíjí pasivní sledovací systémy. Zatímco některé státy v rámci ESSI sáhnou po německém IRIS-T, Česko jde vlastní cestou, ale v architektuře, která má být vzájemně propojená.

Pro Česko jako vnitrozemský stát se posílení německých fregat může zdát vzdálené. Ve skutečnosti jde o nepřímý, ale důležitý přínos. Německo označilo Baltské moře za jednu ze svých námořních priorit a více lodí schopných operovat v prostředí se silnou vzdušnou hrozbou znamená lepší ochranu aliančních námořních tras a logistiky, včetně těch, na nichž závisí zásobování středoevropských spojenců.

Fregaty F125 vznikly pro svět, který už neexistuje. Teď se Německo snaží dohnat to, co mělo být na palubě od začátku, a střely prověřené v nejtvrdším možném testu, tedy v reálné válce, jsou pro tento účel těžko zpochybnitelnou volbou.

Jak jsou pro Německo a NATO důležité tyto fregaty?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Stanislav Havel

Zobrazit další články