Velká Británie a Francie pořádají jedno z největších výsadkářských cvičení za 20 let. Trénují obranu NATO

Dne 20. října 2026 se nad výcvikovým prostorem Sennelager v Severním Porýní-Vestfálsku otevřely stovky padáků. Čtyři transportní letouny RAF A400M Atlas vypustily v několika vlnách zhruba 600 až 700 britských a francouzských výsadkářů a současně s nimi shodily zásoby, munici a vybavení. Podle RAF šlo o návrat ke schopnosti vložit do prostoru celé bojové uskupení na úrovni battlegroup letounem Atlas. Něco, co britská armáda v tomto rozsahu neprovedla přinejmenším dvě desetiletí.

Proč „jedno z největších za 20 let“

Velikost Rhino Titanu neurčuje jen počet padáků na obloze. Tři věci dělají cvičení výjimečným. Za prvé: současné vysazení vojáků i materiálu ze čtyř strojů najednou, tedy nikoli postupné přisouvání po částech. Za druhé: společný britsko-francouzský seskok, kde vedle sebe skáčou příslušníci 16 Air Assault Brigade a francouzské 11. výsadkové brigády. Za třetí: celkový rozsah, přes 2 500 vojáků zapojených do sedmitýdenního cvičení, tři vrtulníky Chinook pro přesuny zdravotnického stanoviště a logistiky, předsunutí průzkumníků Pathfinders.

Britská armáda sama přiznává, že její poslední formálně schválená doktrína vzdušného manévru pochází z roku 2002. Po vyřazení letounů C-130 Hercules a přechodu na A400M bylo nutné budovat postupy prakticky od nuly. Ještě na jaře 2026 provedla armáda na Salisbury Plain největší hromadný seskok v Británii od roku 2015, 270 vojáků a 24 tun materiálu. Rhino Titan je tedy vyvrcholením celé série aktivit, kterými si Londýn obnovuje schopnost, jež mu roky chyběla.

Scénář: bránit spojence proti dronům a rušení

Rhino Titan nesimuluje válku z minulého století. Protivník ve scénáři disponuje drony, prostředky elektronického boje a moderní protivzdušnou obranou. Výsadkáři po seskoku nezakládají jen obranné pozice, musí se bránit průzkumným i úderným bezpilotním prostředkům a operovat v prostředí, kde jim někdo aktivně ruší komunikaci.

Brigádní generál Ed Cartwright, velitel 16 Air Assault Brigade, v odborné stati pro The British Army Review přímo odkazuje na zkušenosti z Ukrajiny. Hostomel, kde ruské výsadkové jednotky utrpěly těžké ztráty při pokusu o vzdušný úder na letiště u Kyjeva, podle něj znovu otevřel debatu o tom, zda mají výsadkové operace ve 21. století vůbec smysl. Cartwrightova odpověď je jasná: mají, ale musí vypadat úplně jinak. Drony nejsou doplněk, ale organická součást boje. A výsadek nezačíná seskokem, začíná logistikou, dokumentací, přípravou munice a schopností celé brigády vyrazit na povel bez předchozího varování.

Právě to testovalo dřívější mobilizační cvičení Totemic, při kterém vojáci 16. brigády dostali nečekaný rozkaz k nasazení a museli v reálném čase zvládnout vše od nakládky vozidel po zdravotnické zabezpečení.

Proč právě Británie s Francií

Spojení není náhodné. Obě země provozují od roku 2013 společnou Airborne Combined Joint Force (A-CJF), která propojuje 16 Air Assault Brigade s francouzskou 11. výsadkovou brigádou. Francouzští parašutisté pravidelně získávají britská výsadková křídla a naopak, nejde o papírovou alianci, ale o dlouhodobě budovanou interoperabilitu.

Na jaře 2026 obě brigády absolvovaly společné cvičení Orion 26 ve Francii, kde 2 000 vojáků nacvičovalo podobný scénář, ovšem v menším měřítku, jen dva A400M a 18 tun shozeného materiálu. Rhino Titan šel dál: čtyři letouny, víc parašutistů, tvrdší protivník.

Strategický rámec dodává deklarace Lancaster House 2.0 z roku 2025, která přesměrovala britsko-francouzskou obrannou spolupráci zpět na euroatlantický prostor a „vedení války ve velkém měřítku“. Společná síla má být plně interoperabilní s NATO a použitelná jako alianční strategická rezerva. A jen dva dny po zveřejnění zpráv o Rhino Titanu oznámily obě země první společné jaderné cvičení Rummy, koordinaci odstrašení při zachování suverénních a nezávislých jaderných arzenálů.

Co to znamená pro obranu NATO a pro Česko

Rhino Titan není jen vzkaz Moskvě. Je to nácvik schopnosti, která má ten vzkaz učinit věrohodným. Koncept, který britská armáda nazývá deterrence by denial (odepření protivníkovi volnosti pohybu a rychlého zisku území), funguje jen tehdy, když aliance dokáže do ohroženého prostoru přisunout bojovou sílu dřív, než protivník obsadí klíčové pozice. Právě to Rhino Titan testoval.

V evropském kontextu nejsou Británie a Francie jediné. Německá Rapid Forces Division čítá 18 až 20 tisíc německých a nizozemských vojáků, pod ní operuje Luftlandebrigade 1 se 4 400 příslušníky a Luftwaffe disponuje 42 letouny A400M s cílem dosáhnout 53 strojů. Americká 82. výsadková divize zůstává pro Evropany měřítkem, s nímž Britové systematicky budují interoperabilitu.

A Česko? Armáda ČR má 43. výsadkový pluk jako rychle nasaditelný útvar budovaný i pro alianční úkolová uskupení. České vzdušné síly už hostily komplexní alianční cvičení Lion Effort a Ramstein Guard včetně nácviku elektronického boje. Standardizační rámec NATO pro vzdušné a výsadkové operace je v české armádě zaveden. Výsadek velikosti Rhino Titanu na českém území veřejně plánován není, pro podobné akce jsou logičtější Německo, Polsko nebo Pobaltí. Ale mechanismus, který by české výsadkáře zapojil do aliančního nasazení, existuje a funguje.

Návrat schopnosti, ne návrat do minulosti

Britská strategická obranná revize z roku 2025 mluví otevřeně: konvenční válka ve velkém měřítku se vrátila do Evropy, hybridní útoky jsou každodenní realitou a území NATO musí být bráněno aktivně, ne jen deklarativně. Rhino Titan je praktický překlad těchto slov do bahna německého cvičiště.

Sedm týdnů v Sennelageru ukázalo, že Británie a Francie umí do evropského prostoru rychle dopravit brigádní bojovou sílu i bez hotové infrastruktury. Umí to společně, umí to s drony a proti dronům, umí to s rušením i navzdory rušení. Před dvěma lety to neuměly. Teď ano, a právě v tom spočívá skutečná velikost tohoto cvičení.