Drony zničí za sekundy, instalace trvá 4 hodiny. Francie testovala laser HELMA-P na letadlové lodi Charles de Gaulle

Mezi 4. a 8. červnem kotvila letadlová loď Charles de Gaulle v Ománském zálivu uprostřed mise La Fayette 26. Na její palubu přitom zamířil tým z Centra vojenských leteckých zkušeností (CEAM) a Střediska expertízy protidronové obrany (EDSA), aby tam rozvinul laserový systém odpovídající konfiguraci HELMA-P od společnosti CILAS. Informaci zveřejnil až v říjnu oficiální magazín francouzského námořnictva Cols Bleus. Nešlo o sci-fi demonstraci, ale o praktickou otázku: dá se levná protidronová vrstva dostat na nejdražší loď francouzské flotily dost rychle na to, aby to mělo smysl?

Co obnášely čtyři hodiny na palubě

Čtyři hodiny neznamená „postavit krabici a zapnout“. Posádka musela z transportního obalu vyložit a jeřábem usadit věž, která nese kamery, lidar a samotný laserový emitor. K ní připojit chladicí jednotku (laser při opakované střelbě generuje značné teplo) a operátorské pracoviště, odkud obsluha sleduje cíle a řídí zásah. Následovaly bezpečnostní a provozní kontroly, ověření napájení z lodních zdrojů a test chování celé sestavy v podmínkách, které žádná střelnice na pevnině nenabídne: vibrace trupu, slaný vzduch, horké a vlhké klima Ománského zálivu.

Právě proto se test konal právě tam. Charles de Gaulle je exponovaná platforma s mimořádně hustým palubním provozem, kde se pohybují letouny Rafale, vrtulníky a desítky techniků. Pokud laser funguje tady, funguje všude. A pokud ho lze rozvinout za čtyři hodiny, otevírá se cesta k modulárnímu nasazení i na dalších plavidlech, bez nutnosti trvalé pevné instalace.

Co HELMA-P umí, a co zatím ne

Schopnost „zničit dron za sekundy“ není marketingový slib, ale doložený výsledek z předchozích střeleckých kampaní. Už v říjnu 2020 CILAS oznámil systematické ničení letících dronů pohybujících se rychlostí přes 50 km/h na vzdálenost do jednoho kilometru. V roce 2021 firma během živé demonstrace zasáhla 37 dronů, a to i v dešti a při výrazné oblačnosti. Technicky nejde o okamžitý výbuch, vícekilowattový paprsek několik sekund ukládá energii do konstrukce nebo elektroniky cíle, dokud ten nespadne.

Červnový test na Charles de Gaulle ale primárně neověřoval střeleckou účinnost. Veřejně dostupné zdroje potvrzují validaci chování laseru v dosud nevyzkoušených operačních podmínkách, tedy v námořním prostředí letadlové lodi. Zda během pětidenního testu došlo k ostrým střelbám na cílové drony, oficiální komunikace neuvádí. Schopnost ničit malé UAV za sekundy je tedy doložena z dřívějších zkoušek, nikoli z detailně popsaných výsledků této konkrétní palubní zkoušky.

HELMA-P má i jasná omezení. Neutralizační dosah činí přibližně kilometr, optické poškození cíle zvládne do tří kilometrů. Systém míří primárně na mini a mikro drony; proti větším a odolnějším strojům zůstávají relevantní konvenční prostředky. A protože jde o zbraň přímé viditelnosti, atmosférické podmínky vždy hrají roli, byť firma prokázala funkci i za zhoršeného počasí.

Od demonstrátoru k reálné zbrani

Vývojová cesta HELMA-P ukazuje, jak dlouho trvá dostat laserovou technologii z laboratoře na palubu. Vývoj začal v roce 2017, první úspěšné střelby přišly v roce 2020, námořní test na fregatě Forbin ve Středomoří v červnu 2023. Tehdy šlo hlavně o to, zda laser dokáže přesně neutralizovat dron na moři. Odpověď zněla ano.

Zlomový moment nastal v létě 2024, kdy HELMA-P operačně chránil olympijské hry v Paříži. Po nich francouzská zbrojní agentura DGA objednala další systémy pro všechny tři složky ozbrojených sil: armádu, letectvo i námořnictvo. A v červnu 2026 přišel logický další krok: ověření, že systém lze rychle přepravit a zprovoznit na nejsložitější námořní platformě, jakou Francie má.

Veřejně oznámené datum standardního zavedení do flotily zatím chybí. Ale trajektorie je zřejmá: HELMA-P už dávno není laboratorní kuriozita.

Francie není sama: lasery míří na moře po celém NATO

Americká firma AeroVironment v říjnu 2025 testovala svůj systém LOCUST X3 na letadlové lodi USS George H.W. Bush. Na rozdíl od francouzského testu šlo o veřejně potvrzenou ostrou střelbu: laser sledoval, zasahoval a ničil více cílových dronů se stoprocentní úspěšností. LOCUST přitom disponuje výkonem 20 až 35 kilowattů a cílí na drony skupin 1 až 3, tedy širší spektrum než HELMA-P. Koncepce je podobná: modul typu roll-on/roll-off, napájení z lodi, rychlé zaučení posádky.

Británie jde vlastní cestou se systémem DragonFire, který v listopadu 2025 sestřelil vysokorychlostní drony a podle ministerstva obrany stojí jeden výstřel zhruba 300 korun. Pro srovnání: obranná raketa vyjde na miliony. Royal Navy počítá s prvním zavedením od roku 2027.

A NATO jako celek? Aliance přes iniciativu LCI-X systematicky buduje vrstvenou, interoperabilní protidronovou obranu, kde laser tvoří jednu z vrstev vedle elektronického boje, interceptorů a klasických raket. Francouzský test na Charles de Gaulle tak není izolovaný experiment, ale národní příspěvek do širšího aliančního směřování.

Co to znamená pro Česko

Česká armáda protidronovou obranu intenzivně testuje: cvičení Drone Shield 2026 i Federated Cloud 2026 ověřovaly senzory, prostředky elektronického boje a interceptory. Veřejně dostupné materiály ale neukazují, že by Česko zavádělo vlastní laserový systém s tvrdým zásahem. To neznamená, že se ho nedotkne: jako člen NATO profituje z aliančních standardů interoperability, které právě vznikají. Pokud se HELMA-P, LOCUST nebo DragonFire stanou běžnou součástí spojeneckých flotil, český voják na aliační misi bude operovat pod jejich ochranou.

Čtyři hodiny na rozvinutí laseru na palubě letadlové lodi: to není číslo, které ohromí laika. Ale pro námořního velitele, který potřebuje reagovat na roj levných dronů dřív, než mu dojdou rakety za desítky milionů, je to číslo, které mění kalkulaci.