Rumunský dobrovolník v řadách ukrajinské armády se postavil mezi civilisty a přilétající FPV dron. Přežil, ale přišel o končetinu.
Když komunikační důstojník 63. samostatné mechanizované brigády Rostyslav Jaščyšyn popisoval průběh operace, řekl větu, která shrnuje celý její charakter: vojáci věděli, že pokud je zachytí dron, s lidmi na vozíčku prostě neutečou. Šli do toho přesto. Dvoudenní akce v Lymanu, zakončená 26. října 2026, nebyla evakuací v běžném slova smyslu. Byla to bojová exfiltrace osmi bezmocných civilistů z prostoru, kam už nezajíždějí ani dobrovolníci.
Město bez mostů, bez proudu, bez úniku
Lyman v Doněcké oblasti je dnes město jen formálně. Podle odpovědi místní vojenské správy je zhruba 95 % infrastruktury poškozeno nebo zničeno. Nejsou tu obchody, elektřina, plyn ani běžná doprava. Přechody přes Severní Doněc jsou zničené. Civilní auta do města prakticky nevjíždějí a humanitární dobrovolníci tam přestali jezdit, riziko je příliš vysoké.
Přesto tu v říjnu 2026 stále žilo přes patnáct set lidí přímo ve městě a dalších několik set v okolních obcích. Převážně starší, hůře pohybliví, často lidé, kteří odmítli evakuaci v době, kdy byla ještě relativně bezpečná. Někteří hlídají domy. Někteří se prostě bojí odejít. A někteří odejít nedokážou, jako tři lidé na vozíčku, starší žena a muž s těžkým poraněním nohy, kteří tvořili jádro skupiny osmi civilistů čekajících na záchranu.
Mlha jako jediné okno
Celá operace stála na jednom přírodním faktoru: mlze. Bez ní by jakýkoli pohyb v otevřeném terénu zachytily ruské drony během minut. Brigáda čekala na vhodné podmínky a mezitím koordinovala síly, které by při běžné evakuaci nikdo nepotřeboval: pěší průzkumnou skupinu, letecký průzkum, minometnou baterii pro krytí, jednotku pozemních robotických systémů a obrněný transportér MaxxPro.
Když mlha přišla, vyrazili. Skupina zahrnovala i zahraniční dobrovolníky, Američany a Francouze s volacími znaky Flash, Cowboy, Spad, Chandra a Fanta. Přítomnost cizinců v 63. brigádě není náhoda; 3. armádní sbor oficiálně nabírá zahraniční kontraktníky a jeden z úderných pododdílů brigády tvoří převážně cizinci.
Dva dny trvalo najít civilisty, shromáždit je a vyvést přes zničený terén k obrněnému vozidlu. Dva dny pod stálou hrozbou dronů, přepadů a dělostřelby.
Tělo jako štít
Na závěrečném úseku trasy je zachytil FPV dron. Malý, rychlý, naváděný v reálném čase operátorem, zbraň, před kterou se člověk s vozíčkem neschová. Jeden z vojáků, rumunský dobrovolník sloužící v brigádě, vyhodnotil situaci okamžitě: dron už nepůjde zničit ani odklonit. Fyzicky se nastavil mezi přilétající stroj a civilisty. Převzal na sebe účinek výbuchu.
Přežil. Díky rychlé reakci průzkumné čety ho dokázali stabilizovat a dostat do nemocnice. Podle 63. brigády je ve stabilizovaném stavu, ale přišel o končetinu a čeká ho protetika. Všech osm civilistů vyvázlo bez zranění.
Video zachycující průběh evakuační operace zveřejnil 3. armádní sbor téhož dne. Z dostupných popisů ale není jednoznačné, zda záběry ukazují přímo moment zásahu.
Evakuace, nebo bojová operace?
Příběh z Lymanu není izolovaný exces. Je symptomem toho, jak dronová válka proměnila samotný pojem záchrany civilistů. Monitorovací mise OSN pro lidská práva už v roce 2025 dokumentovala, že krátkodosahové drony útočí na auta, sanitky i autobusy při evakuacích a v některých měsících předčily jako příčina civilních úmrtí i rakety a dělostřelectvo. Ukrajinské ministerstvo obrany otevřeně přiznává, že masové nasazení dronů často znemožňuje konvenční evakuaci.
V praxi to znamená, že šéf lymanské vojenské správy popisuje situaci, kdy lidé chodí k evakuačním bodům tři až čtyři dny pěšky, pod drony, bez krytí. A teprve tam je přebírají vojáci. V Lymanu se z humanitární evakuace stala vojenská operace s minomety, robotickými systémy a obrněnou technikou. Ne proto, že by to armáda chtěla, ale proto, že nikdo jiný tam už nedojede.
Fronta nekončí, lidé zůstávají
Boje v lymanském směru pokračují. Generální štáb hlásí ruské útoky i ke konci října 2026, ale podle ukrajinských velitelů v sektoru nedošlo k zásadním změnám; ruské pokusy získat zpět pozice ztracené po operaci Vivaldi zůstávají neúspěšné. Město není bezprostředně obklíčeno, ale je pod trvalým tlakem.
Pro civilisty, kteří v Lymanu zůstávají, existují evakuační linky: krajská nonstop linka 0-800-500-121, speciální linka pro těžce nemocné a osoby s postižením 0-800-332-614 a lokální číslo lymanské komunity 099-438-20-84. Otázka je, kdo pro ně přijede, a za jakou cenu.
Rumunský dobrovolník, jehož jméno brigáda nezveřejnila, leží v nemocnici a učí se žít bez končetiny. Osm lidí, které nikdy předtím nepotkal, žije díky tomu, že se rozhodl neustoupit.