Manévry u Cušimy: Japonsko zachytilo ruskou špionážní loď a čínská letadla. Dva diktátoři odpovídají na vojenská cvičení

Kolem poledne 27. října zachytily japonské námořní síly asi 80 kilometrů severovýchodně od ostrova Cušima ruskou loď s trupovým číslem 535. Šlo o plavidlo třídy Višňa, které námořní registry identifikují jako SSV-535 Karelija, specializovanou platformu projektu 864 Meridian, postavenou výhradně pro odposlech radiových komunikací a sběr radarových emisí. Během následujících hodin Karelija proplula Cušimským průlivem jihozápadním směrem do Východočínského moře. Ve stejném dvoudenním okně Japonsko sledovalo sérii čínských průzkumných letů v koridoru mezi Okinawou a ostrovem Mijako. Obě aktivity spadaly přesně do závěrečné fáze cvičení Keen Sword 27, které od 19. do 29. října zapojovalo japonské a americké síly po celém jihozápadním oblouku Japonska. Náhoda to podle všeho nebyla.

Cušima jako sběrný bod

Cušimský průliv je jednou z nejdůležitějších námořních bran severovýchodní Asie. Spojuje Japonské moře s Východočínským mořem a patří k nejfrekventovanějším koridorům, kudy proudí vojenský i civilní provoz mezi Japonskem, Korejským poloostrovem a čínským pobřežím. Pro průzkumnou loď typu Karelija je to ideální místo: v úzkém průlivu se koncentrují radarové a komunikační emise, které její senzory dokážou zachytit a zaznamenat.

Japonsko reagovalo nasazením minolovky Hirašima a námořního hlídkového letounu P-1, které Kareliji „stínovaly“ celý průjezd. Nejde přitom o první návštěvu. Podle japonského Joint Staffu byla tatáž loď s číslem 535 zachycena u Cušimy už v lednu 2026 a poté se přesunula až do prostoru Jonaguni–Mijako–Okinawa. Karelija není náhodný host, je to opakovaný návštěvník, který se vrací vždy, když je co odposlouchávat.

Čínské letouny v koridoru Okinawa–Mijako

Zatímco Karelija plula průlivem, vzdušný prostor jižního Japonska ožíval čínskou aktivitou. Dne 27. října zachytilo Japonsko průzkumný Y-9, který proletěl z Východočínského moře mezi Okinawou a Mijakem do Pacifiku, dosáhl oblasti u Amami Óšimy a stejnou trasou se vrátil. O den později přibyly další stroje:

• BZK-005 – bezpilotní průzkumný prostředek střední kategorie
• Y-9 v průzkumné variantě, znovu ve stejném koridoru Okinawa–Mijako
• Druhý Y-9 v hlídkové konfiguraci, ten letěl nad Východočínským mořem od jihozápadu od ostrovů Dandžó směrem k severozápadu od Okinawy

Japonské stíhačky Jihozápadního leteckého směru vzlétly k interceptu. Série neskončila ani 29. října, kdy Japonsko ve stejném koridoru zachytilo další pár, dron TB-001 a Y-9. Nešlo tedy o izolovaný přelet. Šlo o systematický průzkum, který trval celý závěr cvičení Keen Sword 27.

Náčelník japonského generálního štábu přitom už v dubnu 2026 upozorňoval na rostoucí trend čínských bezpilotních letů právě v trasách mezi Okinawou a Mijakem a mezi Jonaguni a Tchaj-wanem. Říjnová série tento trend potvrdila v dosud nejkoncentrovanější podobě.

Keen Sword 27 jako spouštěč

Proč právě teď? Odpověď leží v oficiálním oznámení cvičení Keen Sword 27, které japonský generální štáb zveřejnil 29. září. Šlo o dosud největší ročník japonsko-amerických manévrů s programem zahrnujícím protivzdušnou a protiraketovou obranu, protilodní boj, výsadkové operace, informační válku i elektromagnetické operace. Poprvé byl na ostrově Jonaguni nasazen americký protilodní systém NMESIS.

Reakce Moskvy a Pekingu přišly ještě před průzkumnými akcemi. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová 21. října prohlásila, že cvičení představuje bezpečnostní riziko pro ruský Dálný východ. Čínský obranný mluvčí zase výslovně zmínil ostrovní scénáře a nasazení NMESIS na Jonaguni jako provokaci.

Vladimir Putin a Si Ťin-pching samozřejmě osobně neřídili konkrétní průjezd Karelije ani lety BZK-005. Ale jejich režimy reagovaly na spojenecké cvičení přesně tím způsobem, jaký znají nejlépe: vyslaly průzkumné prostředky, aby sbíraly data o tom, jak Japonsko a USA reagují, jak rychle vzlétnou stíhačky, jaké frekvence používají radary, jak komunikují velitelské struktury. Velké cvičení je pro elektronický průzkum zlatý důl, protivník zapne všechno, co má.

Veřejné zdroje přitom nedokazují, že ruská a čínská akce měly jedno společné velení. Japonská obranná bílá kniha 2026 ale výslovně popisuje sílící vojenskou spolupráci obou zemí: společné námořní plavby, společné lety bombardérů, rozšiřování oblastí působení, v roce 2025 poprvé i společnou plavbu se zapojením ponorky. Říjnový souběh u Cušimy a Okinawy do tohoto vzorce přesně zapadá jako koordinovaný strategický tlak, i když ne nutně jako jedna taktická operace.

Co z toho plyne pro Japonsko a pro Evropu

Japonský ministr obrany už 16. října, tedy tři dny před začátkem Keen Sword 27, otevřeně řekl, že japonské kapacity sledování na pacifické straně jsou omezené a jejich posílení je urgentní. Rozpočtové materiály pro fiskální rok 2026 počítají s reorganizací 15. brigády na plnohodnotnou 15. divizi a s rozšířením námořní přepravy pro ostrovy jihozápadního oblouku. Dne 28. října, tedy přímo uprostřed sledovaných incidentů, ministři obrany Japonska a USA potvrdili potřebu silnější přítomnosti v jihozápadním regionu.

Pro nás je podstatné, že Tokio bezpečnost Evropy a Indo-Pacifiku vnímá jako neoddělitelnou. V květnu 2026 vyslalo čtyři příslušníky japonských sil do centrály NATO NSATU v Německu, aby získávali zkušenosti z ukrajinské války. Japonská diplomatická modrá kniha výslovně spojuje podporu Ukrajiny s vlastní obrannou politikou. Rusko a Čína tlačí na Japonsko ze stejných důvodů, z jakých Rusko tlačí na Evropu, a Tokio to ví.

Karelija mezitím doplula do Východočínského moře. Čínské drony a letouny Y-9 pokračovaly v průzkumných letech i po skončení Keen Sword 27. Příští velké spojenecké cvičení přijde znovu, a s ním i další průzkumné okno, které Moskva ani Peking nenechají nevyužité.