Patnáct ruských vojáků zablokovaných v nefunkčním plynovodu pod řekou Oskil přežívalo na vodě z kaluží filtrované přes gázu a obvaz. Po šesti týdnech bez zásobování kapitulovali.
Dne 10. července 2026 začaly jednotky 2. sboru Národní gardy Ukrajiny „Chartiia“ šturmovat podzemní potrubí severně od Kupjansku. Operace nesla krycí jméno „Veles“ a její cíl byl přímočarý: obrátit proti Rusům jejich vlastní skrytou cestu do ukrajinského týlu. V rouře o průměru sotva metr dvacet se odehrál boj, po kterém zůstala část ruské skupiny odříznutá od světa. Zásoby jim vydržely deset dní. Pak začalo čekání, které jeden ze zajatců popsal slovy: „Pili jsme kaluže s půlkou Mendělejevovy tabulky.“ Není to laboratorní diagnóza, je to hlas člověka, který měsíc a půl přežíval v tmavé rouře a nakonec se rozhodl, že chce žít.
Plynovod jako frontová zkratka
Kupjanský sektor je jedním z nejintenzivněji sledovaných úseků východní fronty. Dronová válka tu vytlačila pěchotu z povrchu, každý pohyb na otevřeném terénu zachytí termovize, každý konvoj ohrozí FPV dron. Rusové proto už dříve začali využívat nefunkční plynovodní trasy pod řekou Oskil a v okolí vesnic Holubivka a Radkivka jako skryté infiltrační koridory. Potrubím posílali malé skupiny do lesů severně od Kupjansku, odkud se měly zakopat a čekat na zásoby shazované drony.
Problém byl v tom, že Ukrajinci o téhle trase věděli. Podle Národní gardy Ukrajiny Rusové plynovod používali opakovaně, i poté, co byl dříve poškozen a částečně zatopen. „Chartiia“ na to odpověděla operací „Veles“, měsíce trvajícím podzemním protiútokem kombinovaným s údery na povrchu.
Šest týdnů v rouře
Klíčový zlom nastal 10. července. Ukrajinské jednotky pronikly do potrubí a zablokovaly skupinu asi patnácti ruských vojáků v konkrétním úseku. Odřízly jim výlez na povrch, přerušily spojení s velením a znemožnily zásobování.
Prvních deset dní se zajatci živili tím, co měli u sebe. Potom se pokusili vykopat nový výlez, aby k nim mohly přilétat zásobovací drony. Jenže ukrajinské těžké drony Vampire, na frontě přezdívané „Baba Jaga“ (šestirotorové stroje s nosností až 15 kilogramů a doletem 20 kilometrů), nový otvor systematicky ničily. FPV drony likvidovaly i zásobovací pokusy. Nejdelší doložený úsek bez jídla byl šest dní. Někteří vojáci slábli natolik, že dostávali kapačky. Ve skupině propukaly spory o rozdělení potravin.
A pak byla voda. Zajatec s přezdívkou „Tesak“ popsal, jak sbírali kaluže uvnitř potrubí, filtrovali je přes gázu s aktivním uhlím a přes obvaz, pak vařili. Špína, rez, kondenzát plynu, nedostatek čerstvého vzduchu. Formulace o „půlce Mendělejevovy tabulky“ je jeho nadsázka, ale prostředí nefunkčního plynovodu, kde se nedá stát a kde se dýchá přes masku, dává té nadsázce reálný základ.
Třicet minut na rozhodnutí
Kapitulace přišla po zhruba šesti týdnech blokády, podle naší dedukce z časové osy někdy na přelomu srpna a září 2026. Ukrajinští vojáci vyšli k odříznuté skupině ve chvíli, kdy Rusům docházela munice i poslední zbytky zásob. Dali jim třicetiminutové ultimátum. Podmínka zněla jasně: vzdát se musí celý zbytek skupiny, ne jednotlivci.
Impuls dal jejich starší. Zajatci ve videovýpovědích zveřejněných na YouTube kanálu „Chartiie“ popisují, že „chtěli žít“. Vycházeli po jednom, procházeli kontrolou. Po zajetí dostali jídlo, vodu, cigarety, pomoc raněným. Žádné bití, žádné ponižování. Kontrast s tím, co zažívají ukrajinští zajatci v ruských rukou, je podle zprávy OHCHR drastický: téměř všichni propuštění Ukrajinci popisovali mučení nebo špatné zacházení.
Prodavač hraček, stavbař a vrah z vlaku
Pětice zajatců, jejichž výpovědi „Chartiia“ zveřejnila 26. října 2026, není elitní podzemní komando. Jsou mezi nimi prodavač hraček, stavbař, šéfkuchař. A „Tesak“, muž, který 6. listopadu 2025 zabil člověka ve vlaku a za hrozbu osmi až dvanácti let vězení si vybral válku. Výcvik? Minimální. Motivace? Dluhy, hypotéky, útěk před federálním pátráním.
Jejich příběhy přesně zapadají do vzorce, který popisuje britský vládní přehled o ruské vojenské službě ze srpna 2026: systém, který umí převádět obviněné a zadržené do armády jako alternativu k trestnímu řízení. Levná infiltrační pracovní síla pro specifickou trasu: projít potrubím, vyjít do lesa, zakopat se. Když se trasa zhroutí, jsou nahraditelní.
Co „Veles“ znamená pro Kupjansk
Celková bilance operace podle ukrajinské strany: kontrola nad více než 15 kilometry potrubí, přes 30 zajatých ruských vojáků, přes 100 ruských ztrát. Prezident Zelenskyj ji 28. října označil za operaci, která posiluje ukrajinské pozice u Kupjansku a ukazuje, že Rusové v tomto sektoru neplní své cíle.
Není to zlom celé východní fronty. Je to uzavření jedné z nejnebezpečnějších skrytých cest do ukrajinského týlu, a podle „Chartiie“ možná první plnohodnotná podzemní protiútočná operace v moderní válce vůbec. Zajatci teď čekají na výměnu za ukrajinské vojáky držené v Rusku. Pro „Chartii“ mají i tuto praktickou hodnotu: každý zajatý Rus je potenciální vstupenka domů pro někoho z jejich vlastních lidí.
Patnáct mužů v rouře, kde se nedá stát, bez jídla, s vodou z kaluží, čekajících měsíc a půl na rozkaz od velení, které je tam poslalo a pak na ně zapomnělo. Tak vypadá druhá nejsilnější armáda světa ve svém nejslabším článku.