Černé moře se stává pastí pro obchodní lodě. Tři námořní drony zaútočily u Bulharska pouhých 32 km od oblíbeného letoviska

Osmnáct námořníků stihlo opustit loď včas. Zachránili je, protože francouzský hlídkový letoun zachytil drony asi půl hodiny před úderem a předal jejich směr. Samotný útok ale nezastavil nikdo. CONTSHIP JET plul z izraelské Haify do rumunské Constanțy s 421 kontejnery, z nichž část obsahovala lithium-iontové baterie, hořlavé kapaliny a stlačené plyny. Loď i náklad skončily na mořském dně. A tento případ není výjimka, je součástí série, která od začátku října 2026 proměnila západní Černé moře v jeden z nejnebezpečnějších obchodních koridorů na světě.

Říjen, který změnil pravidla hry

5. října potopily drony nákladní loď Royad Mammadov v rumunské výlučné ekonomické zóně. Dva námořníci zahynuli, jedenáct bylo zachráněno. O den později zasáhly drony dvě lodě v bulharské zóně, Alfa Watan a Able. Po posádce Alfa Watan pátrali záchranáři marně; druhý den bylo hledání ukončeno bez nalezených přeživších i těl. 13. října přišel útok na HS Dignity a Chelsea-3 východně od mysu Kaliakra. Z šestnáctičlenné posádky HS Dignity přežilo pět lidí, jedenáct zůstává pohřešovaných. 15. října byly u rumunské Suliny zasaženy Wine Trader a Yara J.

Celkem podle Reuters k 22. říjnu evidoval nejméně sedm až osm zasažených nákladních lodí během zhruba tří týdnů. Dvě potvrzená úmrtí, desítky pohřešovaných. Slovo „past“ tu není nadsázka, je to popis situace, kdy obchodní lodě vstupují do prostoru, z něhož některé nevyplují.

Třicet dva kilometrů od pláže

Bulharské ministerstvo dopravy uvádí polohu útoku na CONTSHIP JET asi 17 námořních mil východně od mysu Kaliakra, to odpovídá zhruba 31,5 kilometru. Mys Kaliakra je chráněný přírodní rezervací a leží v bezprostřední blízkosti turistických destinací severního bulharského pobřeží. Šabla, kterou bulharské ministerstvo turismu vede jako oficiální černomořskou pobřežní destinaci, se v jiných vyjádřeních uvádí ve vzdálenosti kolem 21 námořních mil, tedy asi 39 kilometrů.

Ať už vezmeme Kaliakru, nebo Šablu, výsledek je stejný: drony útočí na obchodní lodě ve vzdálenosti, kterou sportovní člun překoná za necelou hodinu. Bulharská armáda od 19. října zesílila sledování pobřeží vlastními drony. Ministerstvo životního prostředí po prvních říjnových útocích provedlo kontroly mořské vody a znečištění nezjistilo. Pro turisty na souši nejde o frontovou situaci. Ale označovat severní bulharské pobřeží za „standardně klidnou“ oblast by bylo zavádějící, bezpečnostní režim v regionu se zásadně zpřísnil.

Drony, které nikdo nezastavil

Námořní dron je v odborné terminologii bezposádkové hladinové plavidlo (USV). Malé, nízko nad vodou, těžko zachytitelné radarem. Řízené na dálku nebo autonomně. Při útoku na CONTSHIP JET bulharské námořnictvo a francouzský letoun Atlantique 2 zaznamenaly tři zásahy. Reuters ověřil video, na němž dron jede podél boku lodi a stáčí se do trupu. Praktický účinek: proražení trupu u hladiny, zaplavení, ztráta lodi.

Kdo drony vyslal? Oficiálně neprokázáno. Bulharský premiér Rumen Radev 6. října řekl, že nelze přesně určit, z jakého státu přišly. O týden později doplnil, že neexistují „solidní a jasné důkazy“, ale logika podle něj ukazuje na prospěch Ruska. Rumunská nejvyšší obranná rada 22. října šla dál a označila útoky za přímý důsledek ruské agrese za hranice Ukrajiny. Analytická firma Ambrey na základě záběrů odhadla, že drony připomínají variantu ruského typu Murena-300S. Bývalý ukrajinský námořní důstojník pro Reuters uvedl, že nepoznává žádný známý ukrajinský model. Finální forenzní identifikace ale k 30. říjnu zveřejněna nebyla.

Radev 29. října pojmenoval jádro problému: i kdyby Bulharsko mělo schopnost zasahovat dál od pobřeží, mezinárodní právo omezuje jeho akce mimo teritoriální vody. Výlučná ekonomická zóna není totéž co teritoriální moře. Bulharsko tam má právo na ekonomické využití, ale ne na vojenský zásah proti neidentifikovaným plavidlům bez jasného mandátu.

NATO hlídá, ale neeskortuje

Aliance reagovala posílením senzorů. Mluvčí velitelství SHAPE Martin O’Donnell v říjnu shrnul balík opatření: další námořní hlídkové letouny, radarové systémy, týmy pro průzkum výbušnin, zpravodajský personál a drony. Rumunsko od 18. října hostí francouzský Atlantique 2, který hlídkuje nad západním Černým mořem. Právě tento letoun zachytil drony mířící na CONTSHIP JET, a díky včasnému varování posádka stihla evakuaci.

Jenže detekce a záchrana nejsou totéž co obrana. Eskortní mise pro obchodní lodě oznámena nebyla. NATO zatím sbírá data, sleduje a varuje. Útoky nezastavuje. Ministři obrany Rumunska, Bulharska a Turecka se sešli v Sofii přímo v den útoku na CONTSHIP JET a dohodli se na posílení sdílení informací, včasného varování a koordinace námořních sil. Konkrétní mechanismus fyzické ochrany obchodních lodí ale z jednání nevzešel.

Koridor, který vede až do Česka

Černé moře není pro střední Evropu vzdálený prostor. Evropská komise popisuje koridor Rýn–Dunaj jako osu, která propojuje Českou republiku přes Dunaj s rumunským přístavem Constanța na Černém moři. Zásilky s českou vazbou, které využívají tento uzel, procházejí přesně tím prostorem, kde nyní drony potápějí lodě.

Ekonomické dopady už se materializují. Lloyd’s Joint War Committee v září 2026 rozšířil rizikovou zónu prakticky na celé Černé moře mimo teritoriální vody pobřežních států. Turecká pojistná asociace TSB uvedla, že pojištění pro plavby do Bulharska a Rumunska zůstává dostupné, ale válečné rizikové příplatky na některých trasách vyskočily na 0,6 až 1 % hodnoty plavidla; na sedmidenní plavbu to znamená stovky tisíc dolarů navíc. Černé moře se pro civilní lodní dopravu nezavírá zákazem. Zavírá se součtem útoků, mrtvých námořníků, potopených lodí a pojistných sazeb, které z běžné trasy dělají hazard.

CONTSHIP JET leží na dně i se svým nákladem lithiových baterií a hořlavých kapalin. Osmnáct námořníků žije jen díky tomu, že je francouzský letoun varoval třicet minut předem. Příští posádka takové štěstí mít nemusí.