Finské námořnictvo si buduje novou páteř, spustilo třetí korvetu třídy Pohjanmaa. Rusové vědí, proč se jí bojí

Loď o délce 117 metrů a výtlaku 4 300 tun opustila stavební dok a přesunula se k nábřeží, kde ji čekají měsíce vybavování a integrace zbraňových systémů. Spuštění na vodu není totéž co zařazení do služby; první dvě korvety jsou po svých vlastních spuštěních stále ve fázi takzvaného outfittingu, tedy instalace elektroniky, senzorů a utajovaných komponent. Přesto jde o milník, který posouvá celý program Squadron 2020 do závěrečné fáze. K lednu 2026 byly všechny čtyři trupy současně ve stavbě. Teď jsou tři na vodě a čtvrtá rozestavěná. Podle RMC Finland se lodě mají do služby zařazovat postupně v letech 2027 až 2029.

Čtyři lodě místo sedmi, a přesto víc

Slovo „páteř“ není novinářská nadsázka. Finské ministerstvo obrany i loděnice RMC označují třídu Pohjanmaa za „páteř námořní obrany“. Čtyři nové korvety nahradí sedm stárnoucích plavidel tříd Hämeenmaa a Rauma, která byla navržena pro dílčí úkoly: minonoska zvlášť, raketový člun zvlášť. Hämeenmaa vážila 1 300 tun, měřila 77 metrů a zvládala dvacet uzlů. Pohjanmaa je třikrát těžší, o čtyřicet metrů delší, pluje rychlostí přes 26 uzlů a vydrží na moři čtrnáct dní bez doplnění. Hlavně ale dělá všechno najednou: hladinový boj, protivzdušnou obranu, lov ponorek, kladení min i velení operacím.

Klíčový detail, který starší třídy neměly: celoroční nasaditelnost. Finské moře zamrzá a podle projekcí ministerstva obrany bude zamrzat i v dalších desetiletích. Pohjanmaa má ledoborně zesílený trup. Finsko tak poprvé získává hladinové bojové lodě, které nemusí v lednu zakotvit v přístavu.

Výzbroj, která mění kalkulaci protivníka

Na palubě se potkávají systémy ze tří kontinentů, ale srdcem je švédský Saab. Finská vláda v dubnu 2019 oznámila, že Saab vyšel nejlépe ve srovnání nabídek, a v září téhož roku následoval kontrakt za zhruba 10,3 miliardy korun na bojový systém 9LV, radary Sea Giraffe 4A a komunikační platformu TactiCall.

Co to znamená v praxi:

• Protilodní střely Gabriel / PTO 2020 – dlouhodosahový systém schopný zasáhnout i pozemní cíle. Finské námořnictvo ho v srpnu 2025 označilo za jeden z hlavních zbraňových systémů.
• Protiletadlové řízené střely ESSM – pořízené za 83 milionů eur, chrání loď i okolní síly před protilodními raketami a letadly.
• Lehká torpéda Torped 47 / SLWT – vyvinutá Saabem přímo pro mělké a akusticky složité baltské prostředí, tedy přesně tam, kde operují ruské ponorky.
• Minová kapacita – tradiční finská disciplína, která v úzkých průlivech a souostroví dokáže zablokovat celé operační směry.

Pro ruské plánovače to znamená víc cílů ke sledování, víc protivzdušných a protiponorkových vrstev k překonání a víc min k hledání, a to v prostoru, který je geograficky výhodný pro obránce.

Proč se Rusko musí ohlížet

Přímý veřejný výrok ruského velení o „strachu“ z finských korvet se nám dohledat nepodařilo. Ale strach v geopolitice nevypadá jako prohlášení, vypadá jako nutnost přepisovat operační plány. A právě to Pohjanmaa vynucuje.

Ruská Baltská flotila je podle studie estonského ICDS největší námořní silou v regionu. Jenže Balt není otevřený oceán. Je to mělká, členitá vana plná úžin, ostrovů a podmořských kabelů, kde velká flotila neznamená automatickou převahu. Ruské korvety Bujan-M nesou sice střely Kalibr, ale analytici CNA upozorňují na jejich slabou vlastní protivzdušnou obranu. Stereguščij je o polovinu lehčí než Pohjanmaa a nebyl navržen pro led.

Finsko navíc od dubna 2023 není neutrální stát. Je členem NATO. Čtyři korvety třídy Pohjanmaa tak nejsou jen finským projektem, jsou součástí spojenecké zóny odepření prostoru, která se táhne od norského Nordkappu přes švédské a finské pobřeží až k estonským přístavům. Finská obranná zpráva z roku 2024 výslovně označuje Rusko za „nejvýznamnější a nejpřímější hrozbu“ a počítá s nasazením korvet v aliančních námořních operacích.

Co to znamená pro širší bezpečnost

Program Squadron 2020 běží od roku 2015, tedy ještě před ruskou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu. Válka ale projekt nezpomalila, naopak přinesla nové požadavky na schopnosti námořního boje. Finské ministerstvo obrany zároveň trvá na tom, že lodě musí být udržovatelné doma: klíčové know-how má zůstat ve Finsku z důvodů národní bezpečnosti.

Pro Česko jako vnitrozemského člena NATO je dopad nepřímý, ale reálný. Pevnější severovýchodní křídlo Aliance znamená menší tlak na ostatní spojence a vyšší odolnost evropských logistických a obchodních tras. Baltské moře je tepnou, po které proudí energie i zboží do celé severní Evropy.

Třetí korveta třídy Pohjanmaa zatím stojí u nábřeží v Raumě a čeká na své radary, střely a torpéda. Ale už teď mění rovnici na severním Baltu, ne počtem, nýbrž tím, že Finsko poprvé v historii buduje námořnictvo, které funguje dvanáct měsíců v roce a zapadá do aliančního systému jako ozubené kolo.