Rusko našlo nové „palivo“ pro AI: Datová centra budou napájet letecké motory. Jeden dodá proud pro město s 30 tisíci obyvateli

Americká firma ProEnergy už dodává přestavěné letecké motory o výkonu 50 MW jako rychlé zdroje elektřiny pro AI datacentra. Rusko se pokouší o totéž, ale s výrazně menšími turbínami a bez doložených kontraktů.

Ruský letecký motor PS-90A i Zdroj fotografie: UEC
                   

Když se řekne „palivo pro umělou inteligenci“, většina lidí si představí nový typ baterie nebo reaktor. Ve skutečnosti jde o něco mnohem prozaičtějšího, a zároveň překvapivě elegantního. Vyřazené proudové motory z vysloužilých Boeingů a Airbusů se přestavují na pozemní turbíny, které vyrábějí elektřinu. A protože svět zoufale potřebuje proud pro datová centra rychleji, než ho dokáže dodat klasická energetická infrastruktura, staly se tyto přestavěné motory jedním z nejžádanějších zdrojů energie v oboru. Princip není nový, letecké motory se na zemi používají desítky let. Nové je tempo, jakým po nich sahají technologické firmy budující AI továrny.

Proč nestačí klasická síť

Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že spotřeba datových center vzroste z 485 TWh v roce 2025 na 950 TWh v roce 2030. U AI datacenter se čeká dokonce ztrojnásobení. Jenže objednat si dnes novou průmyslovou plynovou turbínu od velkých výrobců jako GE Vernova nebo Siemens Energy znamená čekat. Dlouho. Podle S&P Global se čekací doby pohybují mezi jedním a sedmi lety, běžně pět až sedm let. Institut IEEFA doporučuje plánovat dokonce sedm až osm let dopředu.

Pro firmy, které potřebují stovky megawattů do roka, je to neakceptovatelné. A právě tady vstupují na scénu přestavěné letecké motory.

Americký vzor: 50 megawattů za 12 měsíců

Americká společnost ProEnergy představila v listopadu 2023 produkt PE6000. Nejde o holý motor vytažený z křídla, jádrem je repasovaný CF6-80C2, motor, který létal na Boeingech 747 a 767, Airbusech A300 a A310 i letadlech MD-11. Kolem něj ale stojí kompletní elektrárenský balík: generátor, řídicí systém, rozvaděče, výfukový komín se systémem čištění emisí. Výkon jedné jednotky činí 50,2 MW, emise na vrcholu komína uvádí výrobce na 2,5 ppm oxidů dusíku a 4,0 ppm oxidu uhelnatého. Start trvá pět minut.

Čísla z praxe mluví jasně. Do začátku roku 2026 ProEnergy vyrobila 21 turbín pro dva datacentrové projekty s celkovým výkonem přes gigawatt. V dubnu 2026 přibyl kontrakt na 13 jednotek pro firmu Crusoe, která provozuje AI továrny, tedy 650 MW kapacity. Mezi objednávkou a dodáním uvádí firma v jedné případové studii pouhých 12 měsíců pro osm jednotek o výkonu 400 MW. Sama ProEnergy popisuje jednu PE6000 jako zdroj pro více než 40 tisíc amerických domácností. Přepočet na město s 30 tisíci obyvateli je tedy realistický řád, ne přehnaný marketingový slib.

A nejde jen o ProEnergy. Siemens Energy s Eatonem nabízejí modulární řešení přímo na místě, které má zkrátit dobu výstavby až o dva roky. INNIO v červenci 2026 oznámilo objednávku plynových motorů o výkonu 1,1 GW pro jediný datacentrový kampus. Výroba elektřiny přímo u datového centra přestala být experiment, je to mainstream.

Ruská cesta: starý koncept, menší turbíny, velká slova

A co Rusko? Příběh má dvě vrstvy, které se snadno zaměňují.

První vrstva sahá do listopadu 2019, kdy tým spojený s korporací Rostec představil na studentském fóru Proektorija koncept druhého života vyřazených leteckých motorů. Tisková zpráva Rostecu mluvila o přestavbě starých motorů s novou nízkoemisní spalovací komorou, výkonovém rozmezí 2,5 až 25 MW a spalování alternativních paliv, tedy plynu ze skládek, bioplynu či dřevního odpadu. Pozdější sekundární texty konkretizovaly, že by mohlo jít o motory D-30 z letounů Tu-134 a NK-8 z Il-62. Ale pozor: šlo o studentský návrh. Veřejně doložený přechod do realizace se nám nepodařilo dohledat.

Druhá vrstva je reálnější. Ruská Sjednocená motorová korporace (ODK, součást Rostecu) už roky vyrábí sériové energetické turbíny odvozené z leteckých motorů, například GTD-6RM a GTD-8RM o výkonu 6 a 8 MW s více než milionem provozních hodin. Existuje i jednotka GTU-6P na bázi motoru D-30 o výkonu 6 MW. V roce 2026 na veletrhu Innoprom začala ODK tyto turbíny výslovně nabízet jako řešení pro datacentra s deklarovanou škálou 6 až 32 MW.

Rozdíl oproti americkému vzoru je markantní. Jedna ruská sériová jednotka má 6–8 MW, jedna americká PE6000 má 50 MW. Na pokrytí stejného výkonu by Rusko potřebovalo šest až osm svých turbín místo jedné americké. Rostec uvádí přes 600 dodaných energetických instalací, ale žádná z nich není veřejně doložena jako kontrakt pro AI datacentrum.

Český kontext: proud je i u nás úzké hrdlo

Česko sice neplánuje přestavovat letecké motory, ale energetická náročnost datových center se řeší i tady. Investoři poptávají příkony 50 až 200 MW, přičemž brzdou není nedostatek nápadů, ale kapacita lokálních sítí a zdlouhavé povolovací procesy. Projekt AI Data Center Ralsko počítal s rezervovaným příkonem 86 MW ze sítě a 48 dieselagregáty jako zálohou; Liberecký kraj požadoval úplné posouzení vlivů na životní prostředí.

Od 1. srpna 2025 navíc platí nové povinnosti: datová centra nad 500 kW musí reportovat do evropské databáze, nad 1 MW řešit využití odpadního tepla. ČEPS zatím nepředpokládá zásadní dopad na přenosovou soustavu, ale lokální limity jsou reálné už dnes.

Co je skutečně nové

Samotný princip „letecký motor na zemi“ není žádná revoluce, ani v Americe, ani v Rusku. Revoluce je v tom, proč se k němu svět vrací právě teď. Klíčovým parametrem přestal být výkon nebo cena za kilowatthodinu. Rozhoduje čas. Kdo dodá spolehlivou elektřinu dřív, vyhrává zakázky za miliardy. ProEnergy to pochopila a nabízí hotový produkt s dvanáctiměsíční dodací lhůtou. Rusko zatím nabízí menší turbíny a velké ambice, ale bez doloženého kontraktu pro AI infrastrukturu zůstává v pozici toho, kdo trend pojmenovává, místo aby ho definoval.

V éře umělé inteligence se ukazuje, že nejcennější komodita není výpočetní výkon. Je to watt dodaný včas.

Jedná se o skutečně dobré řešení, nebo pouze o nouzové?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Oto Dufek

Zobrazit další články