Konec „speciální vojenské operace“ v nedohlednu: Ukrajinská obrana zkolabuje do konce roku 2027, hodnotí ruský anonym

Na první pohled to vypadá jako střízlivá vojenská analýza: město Orechiv v Záporožské oblasti padne do dvou až tří měsíců, ruské síly se do léta 2027 přiblíží k Záporoží a do konce roku dosáhnou Dněpru. Jenže autor této prognózy není žádný jmenovaný vojenský expert. Je to kanál Legitimnyj na Telegramu, anonymní účet, který se sám popisuje jako směs „insajdů, fám a analytiky“ a který ukrajinská bezpečnostní služba SBU už v únoru 2021 zařadila mezi kanály administrované sítí napojenou na 85. centrum GRU, tedy ruské vojenské rozvědky. Přesto stojí za to rozebrat, na čem svou tezi staví, protože pracuje s reálnými problémy, které Ukrajina skutečně řeší.

Co tvrdí kanál a proč to zní věrohodně

Legitimnyj skládá řetězec argumentů, z nichž každý má oporu v realitě. Nedostatek pěchoty. Ohrožení zásobovacích tras vedoucích z Orechivu směrem k Záporoží. Rozšiřování dronové „zóny smrti“, v níž je pohyb techniky i lidí stále nebezpečnější. Zimní tlak na energetickou infrastrukturu. A z toho všeho vyvozuje lineární cestu: Orechiv padne, Záporoží se dostane pod přímou hrozbu, levobřežní Ukrajina se zhroutí.

Každý z těchto bodů má reálné jádro. Ukrajinské ministerstvo obrany v květnu 2026 zavedlo reformu pěchoty se zvláštními kontrakty za 250 až 400 tisíc hřiven a jasnějšími délkami služby, právě proto, že personální tlak je chronický. Reuters ve stejném období popsala vyčerpané vojáky na pozicích, problematické rotace a obecný nedostatek lidí. Ukrajinské drony dnes tvoří podle ministerstva obrany více než 90 % zasažených nepřátelských cílů, což znamená obrovskou závislost na technologii, která je citlivá na počasí.

Problém je v tom, co z toho kanál vyvozuje. Skáče od dílčích faktů k maximalistické prognóze, jako by šlo o padající domino bez jakéhokoli tření.

Orechiv: těžká situace, ne nevyhnutelný pád

Orechiv je frontové město a logistický uzel na záporožském směru. Rozvědka 153. brigády v dubnu 2026 potvrdila, že Rusové se snaží pronikat do týlu a přerušovat zásobovací trasy. Humanitární organizace ACAPS v červnu 2026 uvedla, že pohyb kolem města fakticky odstřihl Orechiv od humanitárních operací.

Jenže v září 2026 důstojník 65. brigády popsal situaci jako těžkou, ale pod kontrolou, přičemž zmínil asi 120 ruských útočných skupin operujících v okolí. A prezident Zelenskyj 18. října 2026 výslovně jmenoval Orechiv mezi městy, která zůstávají pod ukrajinskou kontrolou, a tvrdil, že ruské síly jsou ničeny dvacet kilometrů od Záporoží, nikoli pět.

Paralela s Bachmutem a Avdijivkou se nabízí, ale kulhá. Obě města padla po měsících opotřebovací bitvy, kdy se Rusku podařilo přeříznout zásobovací trasy a vytvořit hrozbu obklíčení. U Orechivu se debata točí kolem logistického koridoru a přístupu k Záporoží; jde o operační prostor, ne o další městskou bitvu donbaského typu. A hlavně: zatímco Avdijivka padla po akutním nedostatku munice, Orechiv je zatím držen.

Západní analytici vidí jinou válku

Podklady pro britský parlament uvádějí, že Rusko je při současném tempu postupu roky od úplného obsazení zbytku Záporožské či Chersonské oblasti, pokud nedojde ke katastrofickému zhroucení ukrajinské obrany. Scénáře ACAPS z března 2026 hodnotí konec války v tomto roce jako nepravděpodobný, ale zároveň konstatují, že Ukrajina má kapacitu vyhnout se úplnému vojenskému kolapsu.

Monitor Konrad-Adenauer-Stiftung z října 2026 shrnuje, že Rusko od března 2026 nezískalo prakticky žádné čisté územní zisky a přesouvá těžiště k zimní vzdušné kampani proti energetické infrastruktuře. Britský RUSI píše, že Moskva věří v možnost táhnout válku do roku 2027, ale víra není totéž co schopnost.

Na 10. až 11. listopadu 2026 jsou podle Axios plánována další jednání USA, Ruska a Ukrajiny v Abú Dhabí. Strany zůstávají daleko od shody o území i bezpečnostních garancích. Konec „speciální vojenské operace“ (kremelského eufemismu, za jehož nepoužití byli v okupovaném Krymu lidé podle zprávy OHCHR trestáni) skutečně není v dohlednu. Ale ne proto, že by Ukrajina kolabovala. Spíš proto, že obě strany mají dost sil na pokračování a málo důvodů ustoupit.

Proč je důležité číst mezi řádky

Nejzajímavější na celém příspěvku kanálu Legitimnyj není samotná prognóza o kolapsu. Je to posun v narativu. Proruské informační prostředí už nesází na jeden rychlý průlom, bleskovou ofenzivu nebo rozhodující bitvu. Místo toho staví na dlouhé válce, tlaku na logistiku, energetiku a únavu Západu. Říká: vydržíme déle než vy.

Pro Česko a jeho spojence to má konkrétní důsledky. Česká pomoc Ukrajině dosáhla od roku 2022 přibližně 17,4 miliardy korun s ročním závazkem kolem 6,4 miliardy. Muniční iniciativa pokračuje, byť v roce 2026 už jako zprostředkovatelská role bez nového přímého rozpočtového vkladu. Horší situace na frontě není argument pro stažení, ale pro přesnější cílení: munice, protivzdušná obrana, elektronický boj, logistika.

Článek 5 NATO se nespouští automaticky při pádu další části Ukrajiny. Spouští se při ozbrojeném útoku na členský stát. Ale jak upozorňuje Chatham House, špatně nastavené příměří může Rusku dát čas k přeskupení a k tlaku jinými prostředky, tedy hybridními operacemi, energetickým vydíráním a destabilizací.

Co z toho plyne

Kanál Legitimnyj využívá skutečné slabiny Ukrajiny a nafukuje je do maximalistické prognózy. Personální tlak je reálný. Logistické ohrožení Orechivu je reálné. Závislost na dronech je reálná, a přitom ukrajinští operátoři v březnu 2026 dokázali odhalit a zničit ruské útočné skupiny i pod krytím mlhy a mrholení, takže teze o „vypnutí“ dronů zimou nedrží tak pevně, jak kanál naznačuje.

Válka na Ukrajině se neblíží k jednomu rozhodujícímu zlomu. Blíží se k dalšímu kolu opotřebovávání, ve kterém rozhodne vytrvalost, průmyslová kapacita a politická vůle, na obou stranách fronty i za ní.