Rusko 3. listopadu zaútočilo ve více než deseti směrech východní a jižní fronty, ale na klíčových osách nedoložilo jediný potvrzený územní zisk. Ukrajina mezitím přešla do protiakcí hned ve třech sektorech.
Noc ze 2. na 3. listopadu přinesla jeden z nejtvrdších kombinovaných úderů na ukrajinskou energetiku od začátku invaze: 289 dronů, 17 balistických a 59 řízených střel mířilo na rozvodny a elektrárny v devíti oblastech. Kreml tím chtěl zlomit ukrajinské zázemí těsně před začátkem topné sezóny a před plánovanými jednáními v Abú Dhabí. Jenže na frontě se odehrával jiný příběh. Generální štáb v ranním hlášení vyjmenoval ruské útoky od Kupjansku přes Lyman, Pokrovsk a Dobropillja až po Orichiv, a analytici z Critical Threats / ISW k tomu dodali, že na kupjanském, lymanském ani západozáporožském úseku z těchto tlaků nevznikl potvrzený posun. Ruská armáda útočí. Ale nestačí jí to na to, aby někam došla.
Třicet útoků denně a žádný průlom
Největší ruský tlak zůstává u Dobropillje a v širším pokrovském prostoru. Do 1. listopadu tam analytici evidovali řádově kolem třiceti útoků denně, mimořádné nasazení sil, které mělo otevřít cestu k operačnímu průlomu. Nestalo se. 3. listopadu Generální štáb zaznamenal na tomto směru třináct útoků k obcím Molodecké, Novopavlivka, Černihivka, Svitle, Dobropillja, Myrne a Serhijivka. Pokles intenzity zhruba na polovinu neznamená, že Rusko tlak opustilo, spíš přeskupuje a doplňuje síly. Ale průlomový efekt, který by otevřel širší manévr, nepřichází.
Na kupjanském směru Rusové tlačili k Radkivce, na lymanském k Nove, Kolodjazům, Zaričnému a Dibrově, na huljajpilském a orichivském směru k Červoné Krynycji. Všude totéž: útoky bez potvrzeného zisku. Armáda, která se prezentuje jako druhá nejsilnější na světě, naráží na obránce, kteří ji drží kombinací inovací, terénní znalosti a koordinovaných protiakcí.
Veles, Vivaldi a orichivské protiúdery
Ukrajinci přebírají iniciativu, to ale neznamená náhlý strategický obrat celé války. Znamená to něco konkrétnějšího a v mnoha ohledech důležitějšího: souběh lokálních, ale koordinovaně navázaných operací, které Rusku berou schopnost diktovat tempo boje na vybraných směrech.
V kupjanském sektoru běží operace Veles. Podle prezidentského webu ukrajinské jednotky pronikly do ruského týlu kolem plynovodních tras a posilují pozice v prostoru, kde Moskva chtěla dosahovat výsledků. U Lymanu operace Vivaldi už dříve obnovila kontrolu nad řadou obcí (Novoselivkou, Oleksandrivkou, Jarovou, Drobyševým, Karpivkou a dalšími) a zhatila ruský plán průniku do zázemí Slovjanska a Kramatorsku. A u Orichivu v západním Záporoží analytické mapování ISW doložilo ukrajinské protiakce u Novodanylivky, Malé Tokmačky a severozápadně od Čarivného.
Tři sektory. Minimálně čtyři operační směry protiakcí. Právě Kyjev v těchto místech určuje, kde a jak se bude boj dál lámat.
Energetika pod palbou: zima jako zbraň
Zatímco na frontě Rusko nepostupuje, ve vzduchu útočí s plnou silou. Ukrenerho označilo noční úder za jeden z největších na energetickou infrastrukturu, přes dvacet zásahů energetických objektů během čtyřiadvaceti hodin, objekty pod palbou v deseti oblastech. 4. listopadu ministerstvo energetiky hlásilo omezení výkonu jaderných elektráren kvůli poškozeným rozvodnám a výpadky dodávek pro odběratele v šesti oblastech. V Kyjevě se přerušily dodávky vody, v některých regionech trvaly výpadky déle než dvanáct hodin.
Pro kontext: nejde o absolutně největší salvu války. V prosinci 2025 Rusko vypustilo 635 dronů a 38 střel. Ale energetický efekt nynějšího útoku je mimořádně tvrdý, protože přišel na samém začátku topné sezóny. Zpráva OHCHR po minulé zimě popsala, jak podobné údery vedly k týdnům bez tepla a teplé vody a k dalšímu vysídlení civilistů. IOM v říjnu varovala, že v Evropě žije kolem šesti milionů ukrajinských uprchlíků a nová zimní vlna může vzniknout, pokud se dlouhodobě rozpadne zásobování teplem a elektřinou ve velkých městech. Pro Česko to zatím znamená spíš sekundární riziko, ale reálné, pokud se výpadky protáhnou na dny a týdny.
Zvlášť znepokojivý je dopad na jaderné elektrárny. Nejde o přímé zásahy reaktorů, ale o poškození rozvoden, které donutily Ukrajinu omezit výkon. To je téma s evropským bezpečnostním rozměrem, které přesahuje bilaterální válku.
Rusko pod tlakem: peníze, lidé, čas
Proč Rusko útočí bez rozhodujícího výsledku? Odpověď leží v kombinaci opotřebení, přesouvání jednotek mezi sektory a rostoucího fiskálního tlaku. Signály jsou čím dál zřetelnější:
- Řada ruských regionů snižuje náborové bonusy pro kontraktní vojáky, prudké škrty zaznamenalo Mordvinsko i Irkutská oblast.
- Ruské ministerstvo obrany navrhlo přesunout prosincové výplaty části vojáků až na leden, poprvé za osmnáct let.
- Rozpočtový deficit pro rok 2026 byl navýšen na 7,3 bilionu rublů a reálné vojenské výdaje výrazně překračují původní plán.
Nejde o důkaz bezprostředního zhroucení ruského válečného hospodářství. Ale jde o jasný příznak toho, že válka Rusko stojí víc, než Kreml plánoval, a náborová mašinérie drhne. Armáda, která nemůže pořádně zaplatit vojákům, těžko povede průlomové operace.
Abú Dhabí a Komyšuvakha: diplomacie vedle hrůzy
10. a 11. listopadu se v Abú Dhabí sejdou trilaterální delegace USA, Ukrajiny a Ruska. Kreml potvrdil, že ruskou delegaci povede Vladimír Medinskij, tentýž muž, pod jehož vedením únorová jednání v Ženevě skončila bez průlomu. Zelenskyj už tehdy veřejně řekl, že Medinskij znamená pokus „odložit rozhodnutí“. Podle nás to ukazuje spíš na jednání o dílčích technických otázkách než na rychlou shodu o politickém urovnání.
A zatímco se chystá diplomacie, válka zabíjí. V Komyšuvaze 2. listopadu ruské letectvo nejprve zasáhlo místní gymnázium dvěma leteckými pumami, poté nadměrně silnou bombou FAB-3000 přímo podzemní kryt, kde lidé přebírali humanitární pomoc. Následovalo dalších šest úderů. K 3. listopadu ukrajinská vojenská rozvědka uváděla 31 mrtvých (mezi nimi čtyři policisty a dva záchranáře), pět zraněných a téměř padesát pohřešovaných.
Ukrajina na frontě drží a místy přebírá tempo. Ale cena, kterou za to platí její civilisté, roste s každou ruskou raketou, která míří na rozvodnu, školu nebo protiletecký kryt.