Norsko, Finsko a Polsko chystají civilisty na válku s Ruskem. V Polsku se učí střílet už 14letí, Norsko vyhlásilo rok totální obrany

Když norské ozbrojené síly v lednu 2026 oficiálně vyhlásily rok totální obrany (Totalforsvarsåret), nešlo o symbolické gesto. Celý rok má být protkán meziresortními cvičeními, ve kterých armáda trénuje společně s obcemi, energetickými firmami, nemocnicemi a dobrovolníky. V září 2026 proběhlo rozsáhlé cvičení Heimevernet v Tromsø a vzápětí další v Oslu, kde se do ulic hlavního města přesunulo pět tisíc záložníků. Finsko mezitím pokračuje v modelu, který buduje desítky let, s půl milionem vycvičených záložníků, padesáti tisíci kryty a dobrovolnými kurzy, jimiž ročně projde kolem padesáti tisíc lidí. A Polsko? To otevřelo dveře dokořán: spustilo masový program školení pro civilisty, zavedlo obrannou výuku do škol a do konce roku 2026 chce přes workshopy civilní ochrany oslovit sto tisíc lidí. Společný jmenovatel je jediný, ruská válka proti Ukrajině a přesvědčení, že okno pro přípravu se nesmí promarnit.

Norsko: celý stát jako jedna obranná jednotka

Norský model totální obrany stojí na jednoduché premise, kterou norské ozbrojené síly formulují bez obalu: bez fungujících přístavů, silnic, elektřiny, vody a komunikací nelze ubránit zemi ani přijmout spojenecké posily NATO. Proto Totalforsvarsåret nezahrnuje jen vojáky. Ředitelství civilní ochrany (DSB) vede webináře pro starosty, organizuje plánovací workshopy pro firmy a apeluje na domácnosti, aby si vytvořily zásoby na minimálně jeden týden.

Pro běžného Nora to v praxi znamená mít doma vodu, jídlo, léky, svíčky, rádio na baterie a plán, kam jít v případě evakuace. V krajním válečném scénáři norské právo umožňuje civilní pracovní povinnost pro osoby od 18 do 72 let; nejde o mobilizaci do zákopů, ale o povinné zapojení do chodu společnosti: logistika, zdravotnictví, zásobování.

Heimevernet, norská teritoriální obrana, čítá 40 500 vojáků a funguje jako pojistka první reakce. Zářijová cvičení v Tromsø a Oslu ukázala, jak vypadá spolupráce armády s civilními složkami v praxi, od řízení dopravy přes ochranu infrastruktury po evakuační postupy. Norsko přitom výslovně říká, že nevidí bezprostřední nebezpečí války na svém území. Zároveň ale mluví o nejvážnější bezpečnostní situaci od druhé světové války.

Finsko: obrana jako kulturní DNA

Zatímco Norsko svůj model teprve škáluje, Finsko ho žije desítky let. Země, která sdílí s Ruskem 1 340 kilometrů hranice, nikdy nepřestala počítat s tím, že se bude muset bránit.

Čísla mluví sama za sebe:

• Přibližně 22 000 branců ročně prochází základní vojenskou službou.
• Kolem 40 000 záložníků absolvuje každý rok opakovací výcvik.
• Národní obranná výcviková asociace (MPK) ročně proškolí asi 50 000 dobrovolníků, od první pomoci přes orientaci v terénu po obsluhu krytů.
• Finsko disponuje zhruba 50 500 kryty s kapacitou pro 4,8 milionu lidí, tedy prakticky pro celou populaci.

Finský zákon o všeobecné obraně počítá s tím, že civilisté budou v krizi plnit podpůrné úkoly; ne frontový boj, ale zajištění logistiky, komunikací a základních služeb. Kurzy MPK jsou otevřené od 16 let a pokrývají spektrum od hasičských dovedností po vojenské základy pro rezervisty. Přihlášení běží přes online kalendář kurzů, většina se odehrává o víkendech.

Důležité je, že finský model nevznikl jako reakce na rok 2022. Vstup Finska do NATO po ruské invazi na Ukrajinu ho pouze potvrdil a zviditelnil. Připravenost tu není kampaň, je to způsob života.

Polsko: rychlý vstup pro miliony

Polsko zvolilo jinou cestu. Nemá finskou dekádovou tradici ani norský institucionální rámec totální obrany. Má ale rychlost a ambici.

Program wGotowości, oznámený 6. listopadu 2025, nabral během dvou týdnů pilotní fáze téměř 18 tisíc přihlášek. Od března 2026 běží celoroční cyklus školení, registrace probíhá přes aplikaci mObywatel. Civilní větev nabízí čtyři jednodenní osmihodinové moduly: první pomoc, přežití v krizových situacích, reakce na poplach a základy obranného chování. Paralelně funguje program Trenuj z wojskiem, víkendové kurzy pro věkovou skupinu 15–65 let, kde se účastníci učí střílet, házet cvičným granátem a orientovat se v terénu.

A pak jsou tu školy. Povinný předmět edukacja dla bezpieczeństwa v osmé třídě, tedy pro žáky kolem 14–15 let, nově zahrnuje přípravu ke střeleckému výcviku: bezpečné zacházení se zbraní, střelecký postoj, práci s dechem a spouští. Samotné „vykonání střelby“ je podle aktuální právní úpravy předepsáno až pro vyšší stupeň vzdělávání. Polské ministerstvo školství změny explicitně zdůvodňuje válkou na Ukrajině a zhoršením bezpečnostního prostředí.

Vedle armádních programů rozjelo Polsko i civilní workshopy ochrany obyvatelstva pod ministerstvem vnitra. Cíl pro rok 2026: zasáhnout přibližně 100 tisíc lidí. Vládní priorita P3 počítá s tím, že od roku 2028 bude systém ročně školit 100 tisíc účastníků stabilně. To už není gesto. To je infrastruktura.

Kryty, zálohy, odolnost: kdo je na tom jak

Srovnávat tři tak odlišné modely jedním číslem je ošidné, ale některé parametry stojí za pozornost:

*Polské číslo zahrnuje směs dedikovaných krytů, úkrytů a provizorních míst; metodicky není přímo srovnatelné s finskými a norskými daty.

Finsko vychází nejlépe v hloubce institucionalizace a infrastruktuře krytů. Norsko dominuje v aktuálním meziresortním cvičení celého státního aparátu. Polsko vede v rychlosti, s jakou otevírá vstup pro nové účastníky.

Co to znamená pro Česko

Česká republika zatím nemá srovnatelně masový program. Existuje portál POKOS, aktivní záloha, dobrovolné vojenské cvičení, ale nová Koncepce přípravy občanů k obraně státu 2025–2030 otevřeně přiznává, že dosavadní systém je roztříštěný a chybí mu jednotný rámec. Obsahově se česká obranná politika k modelu širší společenské připravenosti posouvá. Tempo je ale jiné.

V době míru zůstává příprava dobrovolná. Povinnou se podle českého práva stává až po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Otázka zní, jestli to není pozdě, protože Norsko, Finsko i Polsko svou odpověď už daly. Připravovat se začínají teď, ne až zazní sirény.