Rusko může už v příštím roce získat silnou výhodu, vše závisí na Muskovi. Ukrajině skončí smlouva na Starshield

Dne 5. listopadu 2026 vystoupil ukrajinský diplomat Denys Sienik před skupinou amerických obranných novinářů a řekl věc, kterou do té doby Kyjev veřejně nepřiznal: smlouva na Starshield, vojenskou satelitní síť provozovanou SpaceX, končí v polovině příštího roku a Ukrajina zatím nemá náhradu. Ani odpovědi na to, proč jí služba v říjnu částečně vypadla. Sienik dodal, že nové vyjednání „vyžaduje čas“ a že ten čas je právě teď. Jenže na druhé straně stolu sedí firma, jejíž šéf Elon Musk je zároveň jednou z nejkontroverznějších postav americké politiky. A nikdo přesně neví, kdo o Starshieldu vlastně rozhoduje.

Co je Starshield a proč na něm Ukrajina závisí

Starshield není totéž co běžný Starlink, který si lze koupit jako civilní zákazník. Podle Defense News jde o vojenskou verzi postavenou na stejné satelitní konstelaci, ale s oddělenými branami, vyhrazenými terminály a výrazně silnějším šifrováním. Americká vláda si ji objednala pro obranné účely a právě přes tento kontrakt ji využívá i ukrajinská armáda.

Pro Kyjev plní Starshield tři kritické funkce: drží bojové spojení na frontové linii, umožňuje řízení úderných dronů na velké vzdálenosti a zajišťuje komunikaci interceptorů, které loví ruské útočné drony typu Šáhid. Když v říjnu 2026 služba na několik dní zeslábla, důsledky byly okamžité. Ukrajinská 7. rychlá reakční brigáda hlásila výpadky spojení trvající 10 až 20 sekund už při rychlostech kolem 110–120 km/h. Některé mise byly zrušeny úplně. Reuters popsal, že vojenská varianta přestávala fungovat nad zhruba 160 km/h, tedy přesně v režimu, ve kterém operují rychlé interceptory proti ruským dronům.

Kdo drží ruku na vypínači

Právě tady příběh přestává být technický a stává se politickým. Kdo vlastně nařídil říjnové omezení? Odpověď závisí na tom, koho se zeptáte.

Reuters citoval zdroje hovořící o pokynu z Bílého domu. Musk veřejně tvrdil, že Starshield „vlastní a řídí“ americká vláda. Ministr zahraničí Marco Rubio naopak mluvil o soukromé smluvní záležitosti SpaceX. Prezident Trump řekl, že neví, kdo to udělal. Sienik potvrdil, že se Kyjev ptal Pentagonu, Bílého domu i SpaceX, a nikdo neposkytl odpovědi.

Americký senátor Richard Blumenthal spustil vlastní parlamentní šetření. Další zákonodárci poslali Muskovi dopis s termínem odpovědí do konce října. Generální inspektor Pentagonu mezitím odmítl otevřít vlastní vyšetřování s tím, že jde o smluvní věc vhodnější pro americké letectvo a vesmírné síly. Prakticky to znamená, že SpaceX zůstává jediným poskytovatelem systému, Musk je její CEO, a přestože nemusí být jediným rozhodovatelem, je minimálně kritickou pákou. Kdo drží ruku na bojovém spojení a protidronové obraně, drží i tempo války.

Co by ztráta Starshieldu znamenala pro Rusko

Úplný výpadek by neznamenal okamžité „oslepnutí“ celé ukrajinské armády. Kyjev má i jiné komunikační vrstvy a intenzivně buduje alternativy. Ministerstvo obrany Ukrajiny schválilo optickovláknové drony Baton Optik s dosahem přes 30 km, které jsou imunní vůči elektronickému rušení. Přes platformu Brave1 už více než deset výrobců integrovalo dálkové řízení interceptorů; systém fungoval v boji na stovky i tisíce kilometrů od operátora. Masová výroba optickovláknových dronů běží od roku 2025.

Jenže i krátké okno v oslabené protivzdušné obraně je v opotřebovací válce strategicky cenné. Říjnový incident to ukázal v reálném čase: zrušené mise, zpomalené interceptory, horší logistika. Rusko z každého takového omezení profituje, aniž by muselo vystřelit jedinou raketu navíc. A Moskva mezitím buduje vlastní satelitní síť Rassvět, která má podle ukrajinské vojenské rozvědky letos ve vesmíru 32 satelitů určených k přesnějšímu řízení dronů. Obě strany tedy bojují i o satelitní vrstvu války. Pokud Ukrajina tu svou ztratí, asymetrie se obrátí.

Evropa nemá rychlou náhradu

Nabízí se otázka, zda by Západ dokázal Starshield nahradit. Odpověď je střízlivá: ne rychle a ne kus za kus. Reuters upozornil, že evropský OneWeb není hotová frontová náhrada; přechod by vyžadoval výměnu tisíců terminálů a proprietární technologie Starlinku se k jiným systémům jednoduše nepřipojí.

EU má rozjetý program GOVSATCOM, od března 2026 existuje právní mandát jednat s Ukrajinou o přístupu a Komise připouští možnost přemostit období komerčními kapacitami. Plnohodnotný systém IRIS² má ale být hotový až kolem roku 2029. Sama Komise odmítla tvrdit, že jde o přímou náhradu Starshieldu. Realisticky tedy Ukrajina nemá kam utéct, a to posiluje vyjednávací pozici toho, kdo Starshield kontroluje.

Proč by to mělo zajímat Česko

České ministerstvo zahraničí opakovaně říká, že bezpečná Ukrajina znamená bezpečnější Evropu. Bezpečnostní strategie ČR z roku 2023 označuje Rusko za zásadní hrozbu a bezpečnost kontinentu spojuje se stabilitou jeho sousedství. V lednu 2026 česká vláda výslovně zařadila protidronovou obranu mezi zásadní bezpečnostní priority a chce přenášet ukrajinskou expertizu do Česka.

Pokud Ukrajina přijde o část protidronové a komunikační výhody, válka se prodlužuje. Roste tlak na evropské dodávky protivzdušné obrany, roste význam protidronových systémů i pro středoevropské armády. A roste závislost celého bezpečnostního prostoru na rozhodnutích jednoho amerického podnikatele, což je situace, se kterou žádná bezpečnostní strategie nepočítala.

Ukrajině zbývá zhruba sedm až osm měsíců do vypršení kontraktu. Sienik říká, že Kyjev chce novou dohodu podepsat co nejdřív. Otázka nezní jen, jestli se to podaří, ale za jakých podmínek a kdo bude mít poslední slovo.