Rusové ani netušili, že mají ukrajinské speciály v zádech. Čeburečna jim zmařila ofenzivu a vyčistila 642 hektarů lesa

Sedm týdnů v hustém lese, 29 zajatých Rusů a nepřítel, který ještě dva týdny po skončení akce posílal zásoby na pozice, které už dávno nebyly jeho.

Ukrajinský voják z jednotky Timur i Zdroj fotografie: Ukrinform
                   

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR zveřejnila 5. listopadu 2026 detaily operace, která dostala přezdívku Čeburečna. Název nezní zrovna hrozivě, a přesně tak to bylo zamýšleno. Kódové slovo „čeburek“ používali příslušníci jednotky Group 10 v rádiové komunikaci pokaždé, když hlásili zajatého ruského vojáka. „Plus jeden čeburek,“ znělo v éteru. A čebureků přibývalo. Podle HUR skončila operace bilancí 107 zabitých, 157 zraněných a 29 zajatých ruských vojáků, zničením 61 dronových stanovišť, 31 dělostřeleckých systémů, 368 vozidel a 630 úkrytů. A hlavně vyčištěním 642 hektarů lesa, tedy zhruba 6,4 čtverečních kilometrů terénu, který rozhodoval o tom, kdo ovládne severní přístupy k velkému sídlu v Sumské oblasti.

Les jako Karpaty a Rusové, kteří neviděli za první strom

Bojovník s volacím znakem „Zeus“ přirovnal terén ke Karpatům. Prudké svahy, hluboké rokle, hustý porost, prostředí, kde se člověk ztratí na dvacet metrů. Právě tohle příslušníkům Group 10 hrálo do karet. V první fázi operace se speciální jednotka DAD HUR infiltrovala do lesního pásma, které do té doby kontrolovaly ruské síly pokoušející se přeříznout hlavní logistickou cestu v sumském sektoru. Konkrétní obec ani trasa veřejně pojmenovány nebyly, z operačních důvodů.

Vstup do lesa nebyl frontální útok. Šlo o tichý průnik roklemi, mapování ruských pozic, minování zásobovacích tras a přepadové zajímání vojáků. Klíčovou zbraní nebyly jen drony a miny, ale informace. Ukrajinci znali ruské volací znaky, hesla i komunikační zvyklosti. Dokázali jednotlivé vojáky vylákat z úkrytů, aniž by vzbudili podezření velení. Rusové tak měli nepřítele doslova v zádech, a netušili to.

Rádiová hra, která oklamala celé velení

Druhá fáze operace přešla do aktivnějšího režimu. Group 10 ničila dronová stanoviště, velící body a logistické uzly, využívala informace získané od zajatců a systematicky rozbíjela ruský situační přehled. Podle popisu účastníků, který zveřejnila HUR ve videu na YouTube a převzala média včetně Suspilne a Espreso, dosáhla rádiová hra takové úrovně, že ruské velení ještě přibližně dva týdny po stažení ukrajinské skupiny považovalo část lesních pozic za vlastní. Na místa, která už Rusům nepatřila, se dál shazovaly zásoby a pokoušelo se navazovat spojení.

Tady je potřeba být přesný: neznamená to, že po celých sedm týdnů neexistoval žádný kontakt nebo lokální podezření. Rusové ostřelovali prostor dělostřelectvem i drony se zápalnou municí. Ale celkový obraz (kdo kde stojí, kolik lidí chybí, které pozice padly) jim podle ukrajinské verze unikal. A to je ve válce často horší než samotná ztráta území.

Zmařená ofenziva: ne celá fronta, ale klíčový kus

Formulace „zmařená ofenziva“ neznamená, že Čeburečna zastavila celofrontový ruský nápor. Znamená něco konkrétnějšího a v praxi možná důležitějšího: ruské jednotky v sumském sektoru se pokoušely získat kontrolu nad lesním pásmem, aby přerušily zásobování velkého ukrajinského sídla. Dosavadní obránci se s tímto tlakem nedokázali sami vypořádat. Group 10 dostala za úkol Rusy z lesů vytlačit, vytvořit novou obrannou linii a předat pozice navazujícím jednotkám ukrajinské armády.

Podle velitele 8. sboru DŠV Dmytra Vološyna Rusko na Sumsku nemá předpoklady pro mechanizované šokové útoky a tlačí spíš přes ničení logistiky a infrastruktury. Právě proto je ztráta 6,4 km² lesa, desítek dronových stanovišť a stovek úkrytů tak bolestivá; protivník přišel o kryt, ze kterého operoval, a o trasy, po kterých zásoboval. Ofenziva padla dřív, než se stihla naplno rozvinout.

Cena, kterou zaplatila i ukrajinská strana

Čeburečna nebyla bezeztrátová. Čtyři příslušníci Group 10 padli, Suspilne je identifikovalo volacími znaky „Juki“, „Travka“, „Sjoma“ a „Bas“. Oficiální shrnutí HUR vzdává čest padlým, ale nejmenuje je. Je to připomínka, že i operace, která vypadá jako učebnicový úspěch, stojí životy.

Podle nás je ale důležité zasadit Čeburečnu do širšího rámce. Nejde o ojedinělou akci. Group 10 vedla v dubnu 2025 menší operaci na Záporoží s bilancí přes 12 zabitých a 2 zajatých Rusů. HUR provozovala měsíční kampaň „Dronocide“ proti ruským operátorům dronů i tříměsíční vícejednotkovou obranu na záporožském směru s více než 300 ruskými ztrátami. Čeburečna ale vyniká kombinací délky, plochy, počtu zajatců a hlavně míry dezorientace protivníka.

Český kontext: nepřímý, ale reálný

Přímá vazba české pomoci na tuto konkrétní operaci veřejně doložená není. Nepřímá ano. Česká muniční iniciativa dodala Ukrajině přes 1,1 milionu kusů velkorážové munice, v rámci programu EUMAM prošly výcvikem v ČR tisíce ukrajinských vojáků. Zda mezi nimi byli i příslušníci Group 10, veřejné zdroje neříkají. Říkají ale, že každý granát, každý vycvičený voják a každý fungující logistický řetězec přispívá k tomu, že operace jako Čeburečna jsou vůbec možné.

Dvacet devět zajatých Rusů teď čeká na výměnu. Šest a půl čtverečního kilometru lesa drží jiné ukrajinské jednotky. A někde v sumském sektoru možná dodnes leží neotevřené zásoby, které ruské velení poslalo na pozice, o kterých si myslelo, že jsou jeho.

Jak je možné, že Rusové ukrajinské vojáky neodhalili?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Zobrazit další články