Bojoví plavci, kteří připluli k Hadímu ostrovu na podvodních nosičích přes zaminované pobřeží, patří k jednotce, jejíž operace mění rovnováhu sil v celém Černém moři.
Ukrajinské 73. námořní centrum speciálních operací pojmenované po košovém atamanu Antinu Holovatém není klasická námořní pěchota ani čistě potápěčský oddíl. Za více než čtyři roky plnohodnotné války s Ruskem se z něj stala mnohadoménová síla, která operuje pod hladinou, na hladině, na souši i ve vzduchu, a která dokáže z chirurgicky přesného zásahu malé skupiny vytvořit strategický problém pro celé ruské velení. Právě tato schopnost proměnit lokální akci v širší efekt z ní dělá jednotku nepříjemnou daleko nad svou velikost.
Od potápěčů k mnohadoménové síle
Slovo „námořní“ v názvu může svádět k představě, že centrum tvoří výhradně bojové plavce. Oficiální profil jednotky na webu Speciálních operačních sil Ukrajiny ale ukazuje mnohem širší záběr. Expertiza zahrnuje speciální průzkum na moři, abordážní akce, nájezdy do hlubokého týlu nepřítele, sabotážní a diverzní činnost na souši i rozvoj vzdušné složky. Veřejné náborové pozice centra dnes zahrnují operátory FPV dronů, specialisty na elektronický boj, průzkumné drony, protivzdušnou obranu i digitální transformaci.
Kvalifikační kurz Speciálních operačních sil je modelován podle programu amerických Special Forces a operátoři procházejí výcvikem podle standardů NATO. Centrum se účastnilo společných cvičení s partnery v rámci programů ORBITAL a Night Hawk a jeho bojoví plavci trénovali s americkým 352. křídlem speciálních operací. Výsledek je měřitelný i v oceněních: více než pět set vyznamenaných příslušníků, osm držitelů titulu Hrdina Ukrajiny a deset Národních hrdinů Ukrajiny.
Hadí ostrov: průzkum přes minové pole
Mezi veřejně přiznanými operacemi vyniká akce na Hadím ostrově ze 7. července 2022. Proč ji lze označit za „zdánlivě nemožnou“? Bojoví plavci 73. centra se k ostrovu dostali na podvodních nosičích, prověřili pobřeží na přítomnost min, otevřeli koridor pro hlavní průzkumnou skupinu a provedli detailní průzkum terénu po ruském stažení. Stáhli se krátce předtím, než na ostrov dopadl ruský raketový úder.
Nešlo přitom o symbolický výsadek. Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk později popsal, že Hadí ostrov spolu s Bojkovými věžemi leží v akvatoriu o rozloze 25 000 čtverečních kilometrů, z něhož Ukrajina vytlačila ruské válečné lodě. Jde o prostor u doporučených tras civilní plavby; kombinace minové hrozby, ruských leteckých útoků a obchodního lodního provozu z něj dělá jednu z nejnebezpečnějších šedých zón v Evropě.
Operace Citadela: radar a dron za 200 kilometrů
Další operací, která ilustruje, proč 73. centrum Rusům nedá spát, je akce s krycím názvem Citadela. Cílem byla ruská pozice na obsazené ropné plošině v Černém moři, kde Rusové provozovali radarovou stanici Něva-B pro sledování hladinové situace a komunikační uzel, který zesiloval signál íránského průzkumného dronu Mohadžer-6. Při stabilním spojení mohl tento bezpilotník operovat na vzdálenost přes 200 kilometrů, což Rusku dávalo dohled nad rozsáhlou částí severozápadního Černého moře.
Operátoři 73. centra pronikli k plošině v prostoru stálého patrolování ruského letectva a flotily. Část zařízení demontovali a odvezli k analýze. Stožár s anténami a radar zaminovali a odpálili. Podle oficiálního shrnutí SSO operace omezila ruské možnosti sledování a podpory úderů v celé severozápadní části moře, a zároveň zvýšila bezpečnost pohybu lodí v oblasti.
Pro srovnání: podobný typ operací (infiltrace malou skupinou, zničení klíčové infrastruktury a stažení) patří do repertoáru britské Special Boat Service (SBS) nebo amerických Navy SEALs. Profil úkolů 73. centra je v mnoha ohledech blízký oběma jednotkám. Rozdíl spočívá v zázemí: západní speciální síly disponují robustnější logistickou a expediční infrastrukturou. Naopak ukrajinské centrum má něco, co ani SEALs, ani SBS aktuálně nemají, a to čerstvou, intenzivní bojovou zkušenost z konvenční války proti velké armádě v dronově saturovaném prostředí.
Od Mykolajiva po Kursk: stopa na celé frontě
Veřejně přiznané operace 73. centra pokrývají prakticky celou mapu konfliktu. Jednotka se podílela na obraně Mykolajiva, kde pomohla zabránit obklíčení města. Účastnila se vstupu hlavních sil do Chersonu. Bleskově dobyla Torecek v červenci 2014, v počátcích konfliktu na Donbasu. V Mariupolu padl při plnění úkolu velitel obrany Mykola Nikonov. A v zimních měsících operátoři centra působili v Kurské oblasti na ruském území, kde byli podle oficiálního profilu mezi prvními, kdo získali a předali mezinárodnímu společenství důkazy o přítomnosti severokorejských vojáků: fotografie, osobní věci, dokumenty a vzorky DNA.
Řada operací přitom zůstává utajena. Rozkaz vrchního velitele ozbrojených sil Ukrajiny č. 73 omezuje zveřejňování názvů jednotek, jejich složení, poloh i výsledků operací SSO. Veřejný obraz centra je proto nutně neúplný. Detailnější rekonstrukce některých akcí, včetně Citadely, se objevují až s měsíčním či ročním odstupem.
Proč na tom záleží i střední Evropě
Bezpečnost v Černém moři není abstraktní pojem pro vzdálený region. Evropská rada i Evropská komise ukazují, že výpadky černomořské trasy přelévají ukrajinský export na železnici, silnici a dunajské koridory. Síť transevropských dopravních koridorů TEN-T výslovně propojuje Českou republiku přes osu Praha–Lvov a dolní Dunaj je označen za životně důležitou exportní trasu Ukrajiny. Čím víc speciální operace oslabují ruský dohled a tlak v severozápadní části Černého moře, tím menší tlak vzniká na vnitroevropské náhradní trasy, včetně těch, které procházejí Českem.
Praha přitom Ukrajinu dlouhodobě podporuje dodávkami munice, dronovou spoluprací i těžkou technikou. Přesné přidělení materiálu konkrétním jednotkám zůstává z bezpečnostních důvodů neveřejné, ale 73. centrum samo uvádí, že od zahraničních partnerů čerpá instruktorskou pomoc, vybavení i moderní zbraně.
Síla 73. námořního centra neleží v počtu mužů; ten je z podstaty speciálních sil malý. Leží v tom, že skupina operátorů na podvodním nosiči nebo na palubě rychlého člunu dokáže zasáhnout bod, jehož ztráta zhorší Rusku dohled, logistiku nebo bezpečí posádek na stovkách kilometrů fronty. A právě to je důvod, proč tato jednotka ruským plánovačům nedává spát.