Ruská obrněná technika u Huljajpole vysazuje pěchotu více než deset kilometrů od linie dotyku. Drony ji nedovolí přiblížit.
V noci z 15. na 16. listopadu 2026 vystoupil v éteru Espreso velitel roje dronů 154. samostatné mechanizované brigády s volacím znakem Kruzak a popsal scénu, která zní jako absurdita moderní války: ruské transportéry a bojová vozidla pěchoty se na záporožské stepi zastavují tak daleko od ukrajinských pozic, že vysazená pěchota musí pochodovat přes otevřené pole deset i více kilometrů, než se vůbec přiblíží k zákopům. Důvod je prostý, ukrajinské průzkumné a úderné drony kontrolují přístupové trasy a každý obrněnec, který se pokusí jet dál, se stává cílem ještě v hloubce vlastního týlu. Analytici z Critical Threats / ISW tentýž den informaci převzali a zařadili ji do širšího hodnocení: otevřený terén a lokální dronová dominance Rusům na huljajpilském směru brání v jakémkoli mechanizovaném průlomu.
Step bez úkrytu, bojiště bez manévru
Záporožská step je jedním z nejplošších úseků celé frontové linie. Žádné lesní pásy, žádné zástavby, které by kryly kolony. Právě tady se naplno projevuje to, co Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS) ve svém březnovém dossier nazval „transparentním bojištěm“, prostor, kde drony vytvářejí dvaceti- až čtyřicetikilometrovou zónu ohrožení a kde je prakticky nemožné soustředit obrněnou techniku, aniž by ji protivník viděl a zasáhl.
Kruzak popsal typický průběh ruského útoku: transportér vyjede, drony ho zachytí, posádka vysadí pěchotu daleko od cíle a obrátí zpět. Pěchota pak postupuje po svých, odkrytá, unavená a bez těžké podpory. Když ani to nestačí, přichází letectvo. Nad Huljajpolem, Zaliznyčným a okolím Verchňoji Tersy Rusové podle 154. brigády nasazují klouzavé pumy FAB-250 a FAB-500, místy i těžší. Výsledek: kolem 80 % zástavby v těchto obcích je zničeno. Rusko tedy tlak nesnižuje, jen mění nástroj z manévru na demolici.
Pět odražených útoků a žádný průlom
Ukrajinský generální štáb za 16. listopad hlásil na huljajpilském směru pět odražených ruských útoků. Na sousední orichivské ose nezaznamenal žádné ruské útočné akce. A nejde jen o jih. CTP/ISW ve stejném hodnocení nevidí doložený ruský postup ani na dalších klíčových úsecích:
- Lyman — útoky bez potvrzeného postupu
- Borová — útoky bez postupu
- Kostjantynivka — útoky bez postupu
- Dobropillja — útoky bez postupu
- Kupjansk — nepotvrzený postup přes Oskil
Naopak ukrajinské síly zaznamenaly postup severovýchodně od Sum, severovýchodně od Charkova a západně od Orichivu. Protiútoky probíhaly i západně od Kostjantynivky, jižně od Dobropillji a jihovýchodně od Novopavlivky. To není obraz armády, která válku vyhrává, je to obraz armády, která útočí na šesti osách najednou a nikde neproráží.
Od sedmi kilometrů denně k devadesáti metrům
Srovnání s únorem 2022 je drtivé. Podle analýzy CSIS měla úvodní manévrová fáze ruské invaze tempo tři až sedm kilometrů denně. V roce 2026 se nejvýznamnější ruské ofenzívy pohybují tempem padesát až devadesát metrů za den. Pokles o dva řády.
A co je podstatnější: Rusko nejen nepostupuje, ale na jaře 2026 netto přišlo o území. CSIS uvádí, že v dubnu a květnu se ruská kontrola zmenšila zhruba o 400 km². Ukrajina v prvním čtvrtletí roku znovu získala kolem 400 km² právě v prostoru Oleksandrivky a Huljajpole. Putinova armáda má být druhou nejsilnější na světě, a přesto ji na záporožské stepi drží armáda, která je na papíře výrazně slabší, ale inovacemi a dronovou saturací bojiště rozdíly stírá.
Kerč, ropa a logistický tlak na jih
Ukrajina se v těch samých dnech neomezila jen na obranu. 15. listopadu zasáhla Kerčský most, kritický logistický objekt pro zásobování Krymu. O den později generální štáb oficiálně potvrdil zásah Ilského ropného závodu, který označil za jeden z nejdůležitějších zdrojů paliva pro ruské síly na jihu. Reuters 20. listopadu popsal, že částečné poškození mostu tlačí více provozu na silnici M-14 přes okupovaný jih, kde Ukrajina už měsíce útočí na konvoje a sklady.
Tři údery najednou, na frontu, na most, na rafinérii, nejsou náhoda. Je to koordinovaný tlak na celý logistický řetězec, který drží ruskou jižní skupinu v chodu. Bezprostřední kolaps jižní fronty z toho sám o sobě neplyne, ale každé další úzké místo v zásobování znamená méně munice, méně paliva a méně schopnosti nahrazovat ztráty.
Dronová převaha není věčná, ale není ani náhodná
Otázka, jak dlouho Ukrajina udrží dronovou nadvládu, která ruské obrněnce zastavuje kilometr za kilometrem od fronty, má dvě strany. Na jedné stojí čísla: podle amerického činitele citovaného agenturou Reuters Ukrajina v roce 2026 vyrobí šest až sedm milionů malých FPV dronů. Ukrajinská vláda uvádí, že více než polovina zbraní na bojišti je domácí výroby. Prezident Zelenskyj v září nařídil zrychlit produkci interceptorů proti proudovým šáhidům.
Na druhé straně jsou limity. Podle ukrajinské strany SpaceX znovu zavedl rychlostní omezení 161 km/h pro systém Starshield nad okupovanými územími, což ztěžuje zachycení ruských bezpilotníků. CTP/ISW k tomu dodává, že SpaceX hovořila o nespecifikovaném technickém problému. Ať je příčina jakákoli, praktický dopad je jasný: více ruských útoků může projít na energetickou infrastrukturu. A regulátoři z 38 zemí právě 16. listopadu varovali, že riziko jaderné havárie na Ukrajině tuto zimu roste, hlavně kvůli opakovaným výpadkům síťového napájení potřebného pro chlazení reaktorů.
Ruská armáda na záporožské stepi momentálně nedokáže to, k čemu byla budována, soustředit obrněnou sílu a prorazit obranu. Ani podzimní a zimní okno, které mechanizovaným pokusům tradičně nahrává, tento deficit samo o sobě nevyrovná. Drony změnily pravidla a step u Huljajpole je toho nejostřejším důkazem.