Rusové natočili, jak s vrtulníky Mi-28 a Ka-52 loví ukrajinské drony. Mají řešit problém, který je trápí

V noci z 10. června 2025 se na ruském telegramovém kanálu Osvedomitel objevilo video, které okamžitě obletělo vojenské analytické komunity. Noční záběr ukazuje odpálení střely z vrtulníku Ka-52 Alligator proti nízko letícímu bezpilotnímu prostředku. Stroj se v záběru mihne až na konci sekvence, po záblesku zásahu. Zprávy o nasazení Ka-52 i Mi-28NM v protidrónové roli přitom kolovaly už minimálně od 8. května 2025, kdy je zaznamenal Institute for the Study of War ve své pravidelné analýze ruských adaptací. Video tedy neodhalilo novou taktiku, pouze ji vizuálně potvrdilo.

Jak lov probíhá a čím vrtulníky střílejí

Ka-52 disponuje podle exportních materiálů Rosoboronexportu palubním radarem, denním i nočním zaměřovacím systémem, 30mm kanónem 2A42 se 460 náboji a až čtyřmi střelami Igla. Právě kombinace Igly a kanónu tvoří základ protidrónové výzbroje; střela typu Igla-V se podle sekundárních zdrojů k videu z června 2025 použila proti ukrajinskému dronu.

Mi-28NM, těžší útočný vrtulník přezdívaný „Noční lovec“, je na papíře vybaven radarem N025M s režimem vzduch-vzduch. Jenže Aviation Week v lednu 2025 upozornil na nepříjemný detail: kvůli sankcím měla část strojů v bojovém nasazení létat bez nadrotorového radaru. To zásadně snižuje schopnost detekce malých cílů a zpochybňuje představu, že Rusko má pro tuto roli ideálně vybavenou flotilu.

Funkčně mají vrtulníky sloužit jako mobilní mezivrstva protivzdušné obrany. Rychle vzlétnout, hledat nízko letící a pomalé cíle mimo dosah statických senzorů a sestřelit je ještě před dosažením chráněného objektu. Sekundární analýzy popisují speciální vrtulníkové skupiny podřízené divizím PVO s hotovostí do 25 minut a zónou zásahu zhruba 50 km od chráněného cíle.

Proč Rusko sahá po drahé improvizaci

Odpověď je jednoduchá: protože nemá dost levnějších alternativ tam, kde je potřebuje. Studie Army University Press z roku 2025 konstatuje, že velké ruské pozemní systémy elektronického boje proti dronům jsou samy vysoce hodnotné cíle a je jich příliš málo na pokrytí celé fronty. Mezery existují a Ukrajinci je systematicky využívají.

Rozsah problému ilustruje operace Pavučina z 1. června 2025. Ukrajinská SBU tvrdila nasazení 117 FPV dronů a zničení 41 letadel na ruských základnách. Janes na základě videí a satelitních snímků potvrdil konzervativněji 12 zničených a 2 poškozené letouny, dalších 8 označil jako možná poškozené. I ta nižší čísla představují citelný úder.

A nejde jen o letiště. Defense News už v létě 2024 informoval o tom, že levné FPV drony začínají lovit i větší vzdušné cíle, včetně samotného Mi-28. Když vrtulník za stovky milionů korun může zničit dron za desítky tisíc, ekonomika je absurdní. Ale když ten dron míří na hangár s dalšími vrtulníky, kalkulace se mění.

Co záběry dokazují, a co ne

Vizuální potvrzení samotné role „lovce dronů“ existuje. To je minimum, které lze doložit. Co doložit nelze, je souhrnná bilance sestřelů. ISW už v květnu 2025 psal o „smíšených výsledcích“ a Defense Express výslovně upozorňuje, že čísla o efektivitě pocházejí hlavně z ruského vlastního hodnocení.

Zajímavé je srovnání obou typů. Ka-52 podle dostupných indicií vychází v protidrónové roli lépe díky lepšímu palubnímu vybavení a schopnosti operovat v horším počasí. Mi-28NM ale možná získává body jinde: na záběrech z června 2026 analytici identifikovali nové anténní kryty na bocích přídě, na kořenech křídel i na ocasním nosníku. Pravděpodobně jde o specializovanou úpravu pro elektronický boj schopnou rušit řídicí spoje dronů, videolinky nebo navigaci. Oficiální potvrzení ale chybí.

Důležitý kontext: video Ka-52 je z června 2025, nové antény na Mi-28NM až z června 2026. Nejde o jednu událost, ale o postupnou adaptaci rozloženou přes celý rok.

Není to jen ruský nápad, ale ruská verze je jiná

Americká armáda v září 2025 veřejně demonstrovala, jak AH-64E Apache detekuje, sleduje a ničí bezpilotní prostředky. V únoru 2026 pak představila novou 30mm munici XM1225 APEX s proximitní roznětkou navrženou přímo proti dronům. Rozdíl oproti ruskému přístupu je systémový: Američané budují formalizovanou schopnost s novou municí a síťovým sdílením dat. Rusové improvizují pod tlakem reálných úderů s tím, co mají.

Česká armáda veřejně žádný „vrtulníkový lov dronů“ neplánuje. Směr AČR je vrstvená protidronová obrana, tedy propojení detekce, sledování a více druhů reakce, jak ukázalo cvičení Drone Shield 2026. Česko ale s Ukrajinou spolupracuje i na dronových programech: ukrajinské ministerstvo obrany v srpnu 2025 výslovně zmínilo jednání o dronových programech a společných obranně-průmyslových projektech vedle muniční iniciativy.

Bodové zlepšení, ne zlom ve válce

Podle nás jde o lokální a bodové posílení ochrany konkrétních objektů, letišť, skladů, infrastrukturních uzlů. Vrtulníků je omezený počet, jejich provoz je drahý a riskantní a část z nich možná ani nemá plný radarový balík. Strategicky to rovnováhu války dronů nepřevrátí. Ale samotný fakt, že Rusko vytahuje do role mobilní PVO jedny z nejcennějších strojů, které má, je nejlepším důkazem toho, jak moc ho ukrajinské drony trápí.