Rusko ve stínu, Amerika promění transportní C-17 v nosič řízených střel. Za stovky miliard nakoupí 28 000 levných zbraní

Představte si obří letoun C-17 Globemaster III, stroj navržený k přepravě tanků a humanitární pomoci, jak v letu otevře zadní rampu a ven po kolejnicích vyjede standardní nákladová paleta. Pod padákem se stabilizuje, z jejích útrob se postupně uvolní řízené střely s plochou dráhou letu, zažehnou motory a zamíří ke vzdáleným cílům. Žádná přestavba letounu, žádné nové závěsníky, žádné měsíce v hangáru. Jen naložit, vzlétnout, shodit. Přesně takhle funguje systém, který americké letectvo dotahuje z experimentální fáze do sériové výroby pod názvem Dragon Cart, součást širšího programu FAMM (Family of Advanced Mass Missiles). A právě tohle má Rusku a jeho vrstvené protivzdušné obraně způsobit noční můry.

Od experimentu k programu za stovky miliard

Všechno začalo v prosinci 2019, kdy Výzkumná laboratoř amerického letectva (AFRL) spustila projekt Rapid Dragon. Už v prosinci 2021 proběhl první ostrý test s motorizovanou střelou shozenou z transportního letounu. Od té doby následovaly zkoušky na různých kontinentech, s různými typy munice i se spojenci.

Rok 2026 přinesl rozhodující zlom, nikoli technický, ale institucionální. Pentagon v červenci rozdal rámcové dohody třem výrobcům: Anduril s projektem Barracuda, CoAspire se střelou RAACM a Zone 5 Technologies s AGM-188 Rusty Dagger. Rozpočtový profil podle oficiálních materiálů USAF vypadá takto:

Celkem tedy zhruba 28 900 střel, mediálně zaokrouhleno na 28 000. Celková cena: 12,6 miliardy dolarů, tedy asi 274 miliard korun při kurzu ČNB 21,762 Kč za dolar. Důležitý detail: rozpočet výslovně pracuje s principem „buy-to-budget“, takže konečné počty se mohou měnit podle skutečné ceny za kus a dostupných prostředků. Po rozběhu výroby Pentagon počítá s tempem až 8 000 střel ročně.

Jak funguje proměna transportéru v nosič střel

C-17 Globemaster III je kolos s užitečným nákladem přes 77 tun a osmnácti paletovými pozicemi. Standardně přepravuje obrněná vozidla, zásoby nebo vojáky. Systém Dragon Cart tuto kapacitu využívá jinak: střely jsou uloženy v takzvaném deployment boxu na standardní výsadkové paletě. Celý postup odpalu vypadá takto:

• Paleta s boxem vyjede zadní rampou jako běžný náklad při výsadku.
• Padák stabilizuje sestavu ve vzduchu.
• Střely se postupně uvolňují z boxu.
• Každá zažehne vlastní motor, srovná se do horizontálního letu a pokračuje po naprogramované trase k cíli.

Klíčové je, že jde o řešení typu roll-on/roll-off. Letoun nepotřebuje žádnou modifikaci: ráno může vozit humanitární pomoc, odpoledne odpalovat střely. Přesný čas přestavby USAF nezveřejnilo, ale princip je jasný: výměna nákladu, ne dílenská úprava.

Generál Kenneth Wilsbach, velitel amerického letectva, popsal tento přístup jako „zásadní změnu myšlení“, která rozmazává hranici mezi bojovým a transportním letectvem. Nejde o náhradu bombardérů B-52 nebo B-1B, ty zůstávají primárními úderovými platformami s integrovanými zbraňovými šachtami a schopností nést sofistikovanější munici jako JASSM-ER s hlavicí o hmotnosti 454 kg (1 000 liber) a doletem přes 900 kilometrů. C-17 je doplněk. Ale doplněk, který ze dne na den zdvojnásobí nebo ztrojnásobí počet letounů schopných vypustit dálkové řízené střely.

Levné neznamená primitivní

Označení „levné zbraně“ v kontextu FAMM vyžaduje vysvětlení. Levné ve srovnání s čím? Wilsbach sám řekl, že jedna střela FAMM v paletizované variantě stojí zhruba desetinu ceny jedné JASSM. Rozpočet pro fiskální rok 2027 počítá s tisícem kusů za 355 milionů dolarů, tedy přibližně 355 000 dolarů, asi 7,7 milionu korun za kus. Oproti JASSM, která se pohybuje v řádu milionů dolarů za jednotku, je to dramatický rozdíl.

Nižší cena ale neznamená jednorázovou spotřební munici bez ambicí. Rozpočtové dokumenty USAF specifikují požadavky na otevřenou architekturu, komunikaci mezi střelami v roji, kompatibilitu s mesh sítěmi a schopnost přežití v prostředí aktivní obrany. Přesný dosah, přesnost ani typ hlavice Pentagon nezveřejnil, sekundární zdroje pracují s rozmezím 400 až 800 kilometrů. Testování pokračuje: ve fiskálním roce 2027 jsou naplánovány aktivity označené jako AA-1, AA-2, CVPA-1 a CVPA-2, tedy další kroky operačního ověřování. První reálné zavedení do služby se očekává v roce 2027, plná operační vyzrálost přijde později.

Proč by z toho Moskva měla mít obavy

Oficiální dokumenty Rusko nejmenují. Nemusí. Rozpočtová kniha USAF popisuje FAMM jako nízkonákladovou střelu s dlouhým dosahem určenou k „zahlcení nepřátelské obrany a vyčerpání zásob obranných střel protivníka“. Program Rapid Dragon má „komplikovat protivníkovo cílení“. V evropském kontextu je adresát zřejmý.

Ruská vrstvená protivzdušná obrana, systémy S-300, S-400, Buk, Tor, funguje na principu, že každý příchozí cíl vyžaduje odpálení jedné nebo více obranných střel, z nichž každá stojí řádově miliony dolarů. Když útočník pošle deset střel, obránce spotřebuje deset nebo dvacet interceptorů. Když jich pošle stovky z desítek různých platforem, matematika se láme. Právě tady je jádro problému pro Moskvu: nejde o jednu novou střelu, ale o dramatické rozšíření počtu odpalovacích platforem a objemu příchozích cílů. Každý C-17 v americkém inventáři (a USA jich mají přes dvě stě) se potenciálně stává úderovou platformou. A NATO provozuje další tři C-17 v rámci programu strategického přepravního velitelství SAC z maďarské základny Pápa, přičemž tyto stroje jsou konfigurované podle stejného standardu jako americké.

Ukrajinská stopa a český kontext

Přímé nasazení palet Dragon Cart z C-17 pro Ukrajinu veřejně na stole není. Ale průmyslová a technologická linie k levnějším dálkovým střelám pro Kyjev už existuje. V srpnu 2025 americká agentura DSCA schválila možný prodej až 3 350 střel ERAM pro Ukrajinu, a hlavními dodavateli jsou Zone 5 Technologies a CoAspire, tedy dvě ze tří firem, které dostaly rámcové dohody na FAMM. Nejde o totéž jako paletizovaná verze z C-17, ale ekosystém je společný.

Česká republika ekvivalent paletizovaného úderového systému nemá. V aliančním C-17 poolu v Pápě nefiguruje, ačkoli je členem programu MRTT pro tankování za letu. Pokud by ale existovalo politické rozhodnutí nasadit Dragon Cart z území střední Evropy, infrastrukturní základ v regionu existuje: maďarská Pápa leží necelých 400 kilometrů od českých hranic.

Program FAMM mění pravidla hry nikoli jednou zázračnou zbraní, ale prostou aritmetikou: stovky nosičů, tisíce střel ročně, cena za kus zlomková oproti tomu, co stojí jejich sestřelení. Pro ruskou protivzdušnou obranu je to rovnice, která nemá dobré řešení.